VÝŽIVA PRO ČLOVĚKA A ZEMI
CHRISTIAN OPITZ
Christian Opitz se narodil roku 1970 v Berlíně. Již během prvních let života vynikal fenomenální inteligencí. Od šesti let se intenzivně zabýval přírodními vědami, především biologií a jadernou fyzikou. Ve dvanácti letech se začal zajímat o oblasti výživy a zdraví v celkovém (holistickém) pojetí. V následujících sedmi letech rozvinul koncepce otevírající nové směry pro teoretické chápání a praktické užívání přírodních zákonů ve výživě, přírodním léčení a duchovním rozvoji . Od roku 1989 šíří své poznání přednáškami a písemnými publikacemi. Pomohl tisícům lidí k lepšímu zdraví a k hlubšímu porozumění základních zákonů života.
VEGAN POWER
SLOVO NA ÚVOD
Proud života nás nese různými směry. Jsme jím omýváni, mnohdy vláčeni, v každém směru však ovlivňováni. Prostředí na nás působí ze všech stran, ale vždy uprostřed zůstává bytost, já. Jsme svobodní . Můžeme se sami rozhodnout. Dostali jsme do vínku lásku, radost, smích, schopnost řeči, zpěvu. Vzdělání , výchova, zvyky, technika, počítače, složité zájmy a vztahy -- to všechno vede k tomu , že ztrácíme své původní instinkty a schopnosti, oddělujeme se stále více od přírody a jejích neměnných zákonů. Vědomí sounáležitosti s něčím, co přesahuje naše chápání a porozumění jen probleskuje v okamžicích, kdy jsme blízko podstatě svého bytí. Začínáme hledat a zamýšlet se. Život v harmonii přináší radost, porušování přírodních zákonů vše více komplikuje. Všechno je složitě provázáno - zdraví, mysl, výživa, mezilidské vztahy. Máme velké možnosti, které nám dává naše svobodná vůle. Patří sem i rozhodnout se pro změnu našeho dosavadního způsobu života, myšlení, stravování, postoje k druhým bytostem. První musí přijít rozhodnutí. Je lhostejné , jakými cestami jsme k němu dospěli, zda po složitých cestách zmítáni osudem a špatnými zkušenostmi, nebo lehce a snadno. Tato kniha může pomoci všem. Těm, kteří na cestu proměny již vstoupili a potřebují se utvrdit o tom, že se rozhodli správně, ale i těm, kteří dosud váhají a čekají, až objeví nový směr svého vývoje.
Šťastní lidé nepotřebují mnoho. Zkuste nalézt své zdraví a harmonii za pomoci této knihy.
Buďte zdrávi!
OBSAH:
I.JEDNOTA ZIVOTA
O duševním životě zvířat 9
tví k lidstvu 13
Všechny věci jsou vzájemně propojeny 14
Nové myšlení ve vede 16
Docela normální holocaust 21
Všechny bytosti mají své místo ve stvoření 25
Maso, hlad ve světe, ochrana životního prostředí 28
Vegetariánství ve světových náboženstvích 33
Jednota života je budoucnost života 42
II.NOVA KONCEPCE ZDRAVJ
Nová koncepce zdraví je nutnosti 44
Nemoc není žádný vrtoch přírody 47
Mechanistické pojetí života 49
Obvykla nauka o výživě 50
Hranice a omyly starých koncepci 51
Energie nulového bodu, původ života 58
SOEF 61
Živé makromolekuly, klíč k životu 63
Zdraví je pořádek 64
III.ZDRAVOTNI RIZIKA ZPUSOBENA POTRAVOU ŽIVOČIŠNÉHO PUVODU
Maso není součástí životní sily 67
Bílkovinový mýtus 70
Mléko a mléčné produkty 79
Živočišná strava jako příčina onemocnění 85
Potvrzeni v praxi 93
IV. VYZIVA PRO NOVY SVET
Konvenční a ekologické obdělávání pudy
Účinky vaření
ečí z mikrovln 106
Z továrny na stul 109
Jaké mate možnosti
Tvůrci kuchyně se syrovou stravou
Zázrak pustu
pro matku a dítě 145
V. NAVRAT K JEDNOTE 153
Seznam literatury 1xx
I.
JEDNOTA ŽIVOTA
O DUŠEVNÍM ŽIVOTĚ ZVÍŘAT
Sv. František z Assisi je světově proslulý svým výjimečným životem, ztělesňujícím opravdovou lásku k bližnímu. Jeho soucit platil ve stejné míře všem Božím tvorům. Zasazoval se stejně důrazně o blaho zvířat jako o blaho lidí. Jednou uviděl sedláka házet kameny na hejno havranů, kteří seděli na velké jabloni. "Proč to děláš?" zeptal se František sedláka. "Tihle prokletí ptáci mně sežerou celou úrodu jablek", odpověděl sedlák vztekle. Nato se František obrátil k havranům a promluvil k nim. Vypravoval jim, že za nedalekými pahorky je pole obilí, které není obděláváno a kde se mohou dosyta nasytit. Havrani odlétli a sedlák se s úžasem díval za Františkem, který se dál ubíral svojí cestou.
Přeji si, aby se všichni lidé jednou naučili setkávat se se svými bližními ze světa zvířat s takovým porozuměním. Přeji si, abychom jako tento sedlák pochopili, že naše štěstí a štěstí zvířat jedno jsou a představují v nás všech vnitřní sílu, k jejímuž rozvoji musíme jednat s láskou a moudrosti.
POMNÍK BOBBYMU
Všude na světě můžeme vidět pomníky známých osobností. Zřejmě nám mají připomenout zvláštní vliv těchto osobností na dějiny.
Stejný záměr vedl také ke stavbě pomníku na náměstí Greyfriar Square -veřejném místě v hlavním městě Skotska -Edinburghu. Tento pomník je ale zvláštní tím, že nepřipomíná žádného člověka, nýbrž skotského teriéra jménem Bobby.
Bobby byl pouliční pes bez pána, s nímž, jako s většinou jeho spolutrpitelů, lidé špatně zacházeli a který si musel svoji potravu vyhledávat na smetišti. Jednou se však nad ním slitoval místní starý a těžce nemocný muž jménem Jock. Sám pro něho nemohl udělat víc, než mu koupit oběd v restauraci.
O něco později Jock zemřel. K procesí za rakví se připojil i Bobby a po pohřbu si sedl vedle hrobu svého zemřelého dobrodince. Zaměstnanci hřbitova se ho pokoušeli zahnat nejprve kopanci, později i házením kamenů, ale Bobby statečně bránil svoje místo. Od té doby opouštěl svou "hrobní stráž" pouze jednou denně odpoledne, aby rychle našel něco k snědku. Jinak seděl s neotřesitelnou věrností vedle Jockova hrobu ve dne v noci, v létě v zimě 14 let. Když zemřel, byli lidé tak pohnuti velkou vděčností malého psíka, že vzpomínku na něj zvěčnili pomníkem./ll/
Nejen lidé z Edinburghu, ale my všichni se můžeme od Bobbyho naučit něco důležitého: zvířata jsou schopna stejně obdivuhodných citů jako my lidé. Zvířata pociťují lásku, odevzdanost, věrnost, ale též bolest jako my. V našem antropocentrickém světě máme tendenci vidět lidi jako něco mimořádného, čemu jsou podřízeny všechny jiné formy života. Tento názor platí mj. kvůli předsudku, že chování zvířat je ovlivňováno výlučně instinkty a vrozenými vzory pro přežití. Hluboko sahající duchovní podstata duše -je našim bližním ze světa zvířat většinou upírána. Přitom stačí trochu pozorovat -očima a srdcem -abychom se poučili o něčem lepším.
NESOBECKOST DELFÍNŮ
Také následující historka ukazuje, že zvířata mají duši. Roku 1971 se Yvona Wladislawičova nacházela na palubě jachty v Indickém oceánu. Loď se po explozi potopila a Yvona plavala -poháněna panickou hrůzou -o svůj život. Po zemi nebo jiných lodích nebylo daleko široko ani stopy a v oblasti, kde se loď potopila, byla spousta žraloků. Šance na přežití byly nulové, kdyby nezasáhli tři delfíni. Jeden plaval pod jejím tělem na vodní hladině, takže si mohla sednout na jeho trup, druzí dva plavali v kruzích okolo nich, aby udržovali žraloky v bezpečné vzdálenosti. Tímto způsobem doprovázeli delfíni Yvonu na otevřeném moři přes 320 km a poté jí vysadili na jedné bóji. Krátce nato připlula loď a vzala úplně vyčerpanou Yvonu na palubu./21/
Může existovat něco většího a vznešenějšího, než byl tento nesobecký čin záchrany jiného života?
HLOUPÁ SLEPICE?!
Výraz "hloupá slepice" ukazuje, co si lidé o inteligenci tohoto živočišného druhu myslí. Snad je to tím, že chůze slepic, doprovázená současně pohyby hlavou, působí nemotorným dojmem. Jeden americký přírodovědec se jednoho dne přesvědčil, že inteligence slepic není správně ohodnocena. Když vložil slepici do hnízda vejce guinejského ptáka kasuára, vyseděla je, jako kdyby byla její vlastní. Vědec si přirozeně myslel, že rozlišovací schopnost slepice není dostačující, aby rozpoznala cizí vejce od svých vlastních. Jaké však bylo jeho překvapení, když se mláďata vyklubala. I když slepice ještě nikdy ve svém životě takové ptáky neviděla, bez okolků je vedla k nejbližšímu mraveništi a tam vyhrabala mnoho larev. Slepice by nikdy nenabídla svým vlastním potomkům larvy mravenců a ani sama by je nežrala. Avšak pro kuřata kasuára jsou optimální potravou./31/
Tato slepice neměla nikdy ve svém životě kontakt s guinejskými ptáky. Který člověk by mohl napoprvé vědět, jakou potravu vyžadují ptáci pro něj úplně cizí, a to ve stadiu ranné mladosti? Zřejmě mají slepice určitý druh inteligence, o které my lidé nemáme ani zdání.
Když jsem poprvé slyšel o tomto případu, byl jsem opravdu udiven. Jako každý, byl jsem i já ve svém uvažování o zvířatech ovlivněn naší společností. I v těchto myšlenkových vzorech existují určité představy o tom, co zvířata umí a co ne. Neuměl jsem si jednoduše představit inteligentní jednání, kterého je zvíře schopno. Jediným důvodem pro to bylo zkalení mé vnímavosti hrdostí a povrchností.
Výše uvedený případ zdaleka není jediným jednáním slepice, které odporuje názoru o "hloupé slepici".
Slípka rodu Talegalla z Nového Zélandu vyvinula metodu líhnutí, která ve velké míře vyžaduje citlivost a inteligenci. Jakmile jsou vejce nakladena, zakryje je slepice velkou hromadou listí. Tlením listí se vyvíjí teplo, které vede k vylíhnutí vajec. Během tohoto procesu kontroluje slepice stále teplotu a přidává listí, je-li toho třeba. Přitom je životně důležité, aby množství listí bylo přesně odměřováno, protože když se teplota jen trochu odchýlí od ideální hodnoty, nemohou kuřata přežít. Kromě toho musí slepice volit správný druh listí, aby byla zachována správná rychlost tlení.
Pracovat s takovou přesností je lidem umožněno teprve několik staletí pomocí složité laboratorní techniky. Ale slípka rodu Talegalla používá líhnutí touto rafinovanou metodou řadu tisíciletí, dávno předtím, než člověk vymyslel líheň.
Pozorujeme-li naše bližní z říše zvířat bdělými smysly, získáme představu o zázracích, které nás naplní přiměřeným respektem ke všem formám života.
NEOBVYKLÝ LODIVOD
Skupina ďUrvillových ostrovů u Nového Zélandu je lidmi hojně navštěvována, ale i obávána. Průliv mezi ostrovy -tzv. Francouzský průliv je totiž plný nebezpečných skalisek. Mnoho ztroskotaných lodí s četnými oběťmi potvrzuje zlověstnost tohoto průlivu. Ale v dobách, kdy působil Pelorus Jack, se mohli námořníci cítit úplně bezpečni.
Pelorus Jack byl delfín. Poprvé byl viděn námořníky lodi "Brindle" z Bostonu, když se loď přibližovala k Francouzskému průlivu. Posádka nakonec zjistila, že delfín provedl loď bezpečně okolo nebezpečných skal, které byly pod hladinou neviditelné. Od té doby vodil Pelorus Jack souostrovím D.Urville každou loď.
Stovky, ne-li tisíce lidí děkují tomuto zvířeti za svůj život, protože když Pelorus Jack vedl loď, nebyl nikdy ani sebeméně poškozena. Námořníci si tak zvykli na svého nového pomocníka, že každá loď nakonec čekala na vjezdu do průlivu tak dlouho, dokud věrný delfín nepřiplul, aby konal svoji službu. Během dlouhých let, kdy vodil lodě, neměl ani jeden den "dovolenou".,.
Jednoho dne v červenci roku 1916 proplouvala lod se jménem "Penguin" Francouzským průlivem vedena Pelorus Jackem. Jakýsi opilý pasažér vzal pušku a vystřelil na delfína, který se s těžkým poraněním ponořil. Pasažéři opilce málem lynčovali. a Penguin si musel hledat cestu průlivem bez obvyklého vedení. Všichni si mysleli, že Pelorus Jack je mrtev, protože několik týdnů ho nikdo neviděl.
Ale nakonec se vynořil se zahojenou ranou a začal opět ke všeobecnému údivu každou loď navádět Francouzským průlivem. Každou loď? Nuže, jednu výjimku Pelorus Jack udělal. Loď Penguin ho už nikdy neviděla a musela se obejít bez jeho služeb. O něco později se Penguin potopila ve Francouzském průlivu přičemž se většina cestujících i posádky utopila./4/
POSELSTVÍ K LIDSTVU
"Všechny výtvory stvořitele jsou děti
jednoho otce, a proto jsou bratry " František z Assisi
Zde popisované události obsahují podle mého názoru důležité poselství. Říkají nám, že i jiní tvorové jsou proniknuti stejnými pocity jako lidé. Mají jako my jedinečné formy inteligence, důstojnosti a krásy. indický mudrc Swami Vivekananda to vyjádřil následovně: "Mezi mnou a tím nejmenším zvířetem je rozdíl pouze ve formě zjevu, v podstatě jsme stejní. Zvíře je můj bratr a má stejnou duši jako já"./5/
Když mám před očima výše uvedené příhody, když si vzpomenu na hřejivý pocit u srdce, který mám, když vidím běžet srnku přes pole, když hladím psa, nebo když se dívám krávě do očí, tak nemohu nic jiného, než souhlasit se slovy Vivekanandovými. Kdo by neznal radost v srdci, kterou nám mohou poskytnout zvířata?
Přesto v naší "moderní" společnosti existuje názor, že musíme dosáhnout našeho životního štěstí izolovaně nebo dokonce na úkor jiných lidí a jiných tvorů. Z tohoto názoru vyrůstá dnes obvyklý konkurenční tlak, který se táhne životem v zaměstnání, politikou, hospodářstvím, sportem a dokonce i uměním.
Zdá se, že pro harmonické soužití lidí, zvířat i celé přírody není místo ve společnosti ovládané konkurenčním bojem. Zvířata jsou krmena za strašných podmínek a na běžícím pásu porážena, aby uspokojila lidské choutky. Pro naše potěšení jsou týráni delfíni, tygři, sloni nebo koně ve zvířecích představeních v cirkusech apod. V pokusných laboratořích jsou zvířata týrána neuvěřitelnými metodami, ačkoliv je vědecky jednoznačně prokázáno, že tyto pokusy nepřinášejí žádný užitek./6, 7 / Majitelé výkrmen zvířat dnes veřejně prohlašuji, že se intensivní chov zvířat na výkrm ani trochu neliší od produkce dopisních sponek nebo ledniček./8/
Neměly by pohledy do hlubokého vnímání zvířat, které jsme získali z popsaných příkladů, nasměrovat naše postoje k jiným živočichům zcela jinam?
VŠECHNY VECI JSOU VZÁJEMNĚ PROPOJENY
"Já jsem život, který chce žít uprostřed
života, který chce žít. "
Albert Schweitzer
Stále více lidí mění v tomto čase své myšlení ve vztahu k jiným formám života a tím také ke svému způsobu života. Materialismus pro ně již dosloužil, protože poznávají, že nám nedává žádný vnitřní a už vůbec žádný vnější mír. Trvalá radost ze života, naplnění, které znamená víc než okamžitý požitek, nemůže být dosaženo ani působivými pokroky ve vědě či technice, ani v možnostech komunikace a zábavy. Toto naplnění zůstává přednostně zachováno, tak jako ve všech dobách, pro toho, kdo "poznává sám sebe ve všech věcech a všechny věci v sobě samotném."/9/
Tento starý, ale nově objevený životní postoj je proniknut zásadou, která prochází jako červená nit velkými filosofiemi Východu a Západu, puvodními učeními a světovými náboženstvími a myšlenkovým bohatstvím téměř všech přírodních národů: všechen život, všechno existující má svůj počátek ve stejném kosmickém prapůvodu, který je označován v ruzných kulturách jako Bůh, Tao, Aláh, Bráhma, Nirvána nebo Poe. Všechny věci jsou ve své podstatě individualizovanými částmi božími. Vzhledem k tomu, že všechno stvořené je neoddělitelně spojeno s božským, jsou i všechny části stvoření neoddělitelně vzájemně propojeny. Přes svou nesmírnou různorodost je veškeré stvoření konec konců jednotou, vzhledem k tomu, že všechny věci jsou spojeny ve svém božském původu láskou.
Bůh je láska a bezmezná radost. Božská jiskra v nás má tendenci projevit tyto kvality navenek i v našem vnějším bytí. Někdo by se tedy mohl ptát, proč existuje tolik utrpení?
Stvoření jednotlivců, jejichž prostřednictvím se projevuje božská jednota ve své různorodosti, má jen tehdy nejaký smysl, mají-li tvorové svobodnou vůli. Svobodná vůle však zavazuje každou živou bytost k odpovědnému jednání. Človek se může rozhodnout jak pro egoistické činy, které tím přinášejí i utrpení, tak i pro život v lásce a harmonii se vším stvořeným. /10,11/
Jelikož jsou zvířata naplněna stejným bytostným jádrem jako my lidé, musíme k nim mít stejné ohledy jako sami vůči sobě. Zvířata pocitují radost a bolest stejně intenzivně jako lidé, neboť jsou svou nejvnitřnější duší formou vyjádření kosmické tvurčí síly, která se jen zahalila do jiného těla než my.
Žádná živá bytost na světe není schopna života bez pomoci jiných. Zároveň ale žádný druh nemůže žít neomezeně dlouho na účet jiných životních forem. Jen člověk se domnívá, že má právo brát si z přírody a ze zvířat co chce, aniž by ho zajímalo, jaké to má následky. O následcích této vykořisťovatelské mentality bylo napsáno bezpočet knih a mnoho lidí se začalo angažovat za ochranu prostředí a zvířat, aby tím přivodili změnu. Úkazy sebezničení človeka zaslepeným využíváním jiných částí stvoření se již staly nepřehlédnutelnými.
Avšak již dlouho předtím, než si západní industrializovaný svět uvědomil, že existuje hranice možnosti prežití, byl varován moudrými lidmi, kteří si ješte byli vědomi svého propojení se vším životem.
Jedním z takových lidí byl i indiánský náčelník Seattle. Než byl on a jeho lid v minulém století přinuceni opustit svou zem, pronesl jako odpoved´ na požadavky americké vlády velký projev. Ten byl pak do dějin zaznamenán jako jeden z nejpůsobivějších projevů vyzývajících k ohleduplnosti vůči přírodě a zvířatům. Z tohoto projevu zde uvádím několik výňatků:
"... Jsme částí Země a ona je částí nás. Voňavé květiny jsou našimi sestrami. Jelen, kůn, orel -to jsou naši bratři. Skalnaté vrcholky hor, štavnaté louky, poníci a človek, ti všichni patří do stejné rodiny. Víme, že bílý muž nerozumí našemu způsobu života. Kterýkoliv díl naší Země je mu lhostejný, žije zde jako cizinec, který se objevuje v noci a bere Zemi to, co sám potřebuje. Země není jeho sestrou, ale jeho nepřítelem..."
Víme jediné: náš Bůh je stejný pro všechny. Tato Země je pro něho cenná. Tato Země nepatří človeku, člověk patří k Zemi. Všechny věci jsou vzájemně propojeny. Cokoliv se stane se Zemí, stává se i se syny této Země. Cokoliv člověk dělá zvířatům, činí i sám sobě. Člověk neutkal síť života, je pouze jednou jeho nití. Cokoliv způsobí této síti, způsobí také sám sobě."/12/
NOVÉ MYŠLENÍ VE VĚDĚ
Náčelník Seattle měl moudrost, kterou marně hledají vědci v naukách všech univerzit tohoto světa. Analytický rozum západního člověka si málokdy dokáže poradit s vědomostmi, které přicházejí ze srdce. K čemu je víra v duchovní původ života a v propojenost všech věcí, může-li naše moderní přírodní věda přesně analyzovat všechno, co existuje?
Dlouhou dobu jsem i já smýšlel tímto způsobem. Odmalička jsem pociťoval hlubokou touhu po rozluštění hádanky našeho bytí. Přírodní věda se mi zdála být jediným vhodným zdrojem vědění o podstatě vesmíru a života. Při hledání tajemství života jsem zhltal všechny dosažitelné publikace o nejnovějších přírodovědeckých poznatcích. Avšak v určité chvíli jsem si povšiml, že tu něco chybí. Mé prahnutí po poznání se stalo výstižným příkladem pro jedno vyjádření Karla Friedricha von Weizsackera, podle něhož je možné příblížit se pomocí přírodovědeckých metod k podstatě života tak blízko, jako je možné přiblížit se dolováním ke středu Země.
Když se mé myšlení, budované na čistě analytickém dokazování, začalo rozšiřovat pomocí duchovně vědeckých hledisek,ke svému překvapení jsem zjistil, že věda a duchovnost nestojí proti sobě, ale naopak se dokonale doplňují.
S tímto závěrem jsem se dostal do vynikající společnosti, neboť nejgeniálnější vědci dějin byli a jsou proniknuti duchovním obrazem světa. Například Isaac Newton, který je všeobecně považován za otce moderní fyziky, byl takovým nábožensky orientovaným vědcem. Jeden jeho ateistický přítel neměl pro zbožnost tak geniální hlavy, jako byl Newton, žádné porozumění. Jednou pozval Newton tohoto přítele k sobě domů, aby mu předvedl vlastnoručně zkonstruovaný model slunečního systému. Složitým mechanismem mohl uvést všechny modelové planety do krouživého pohybu pomocí kliky ukryté pod stolem tak, aby je nechal obíhat kolem Slunce v podobných vztazích, jak to odpovídá skutečnému slunečnímu systému. Pod dojmem této konstrukce se Newtonův kolega zeptal, zda ji vybudoval zcela sám. Nato odpověděl Newton: "Nikoliv, já jsem neudělal vůbec nic, tento model vznikl sám od sebe. Zde v tomto prostoru se zcela jednoduše zahustila hmota, potom explodovala a všechno, co tady vidíš, vzniklo samo od sebe touto explozí". Když jeho přítel odpověděl, že tak komplikovaná konstrukce nemůže vzniknout náhodou, ale pouze inteligentní prací, Newton řekl: "Můj milý příteli, co je to za logiku? Tvrdíš, že tento malinký model nemůže vzniknout náhodou a potřebuje tvůrce, avšak zároveň popíráš, že nekonečný vesmír vznikl nějakým tvůrčím činem."/13/
Pozorujeme-li obrovskou různorodost života a přesnost, s níž příroda funguje, pak je vskutku obtížné považovat náhodu za původ všeho. Avšak také jinou cestou, při zkoumání nejmenších částeček hmoty, musíme dojít k závěru, že existuje božský původ.
Max Planck, nositel Nobelovy ceny za fyziku a průkopník kvantové fyziky, učinil v jedné přednášce následující pozoruhodné prohlášení: "Jako fyzik, tedy jako člověk, který po celý svůj život sloužil vědě, totiž průzkumu hmoty, jsem snad dalek toho, abych byl považován za blázna. A tak si mohu po průzkumu atomu dovolit říci toto: Žádná hmota neexistuje sama o sobě! Veškerá hmota vzniká a existuje jenom působením síly, která přivádí části atomů do víření a drží je pohromadě v nepatrných slunečních systémech atomu. A jelikož v celém vesmíru neexistuje ani jedna jediná inteligentní nebo věčná síla, pak musíme připustit, že za touto silou je vědomý duch. Tento duch je prapůvodem vší hmoty! Avšak, jelikož ani duch nemůže existovat sám o sobě, nýbrž musí patřit určité bytosti, musíme nutně připustit existenci duchovní bytosti. Také duchovní bytosti se však neobjevují samy od sebe, ale musí být stvořeny. A já se nestydím nazvat toho tajuplného tvůrce stejně tak, jak ho nazvaly všechny kulturní národy země předešlých tisíciletí: BOHEM. V naší době, kdy již lidé nevěří na ducha jako na původce stvoření, je to právě atom -to nepatrné a neviditelné, co opět vynáší pravdu z hrobu materialistického hmotařského šílenství do ztraceného a zapomenutého světa ducha."/14/
Také Albert Einstein, jehož jméno se stalo přímo synonymem pro vědeckou genialitu, byl hluboce věřícím člověkem. Jakožto pacifista a velký obdivovatel Mahatmá Gándhího se po celý svůj život zasazoval za etické hodnoty. Své produchovnělé životní pojetí vyjádřil následujícími slovy: "Ono přesvědčení o vyšší moudrosti, která se projevuje ve viditelném světě, tvoří mé pojetí Boha... Nic nemůže být krásnějšího, než to, co je zázračné. Ten, kdo tu zůstává bez hlubokého dojmu, kdo se nedokáže ponořit a sklonit s hlubokým chvěním okouzlené duše, ten by mohl být stejně tak dobře mrtev. Má zavřené oči již během svého života."/15/
Takto tedy hovoří nositelé Nobelovy ceny za fyziku ve 20. století, stejně jako kapitola ze starých Véd. Na cestě při hledání prapůvodu všech věcí se přes přírodní vědy dostáváme k jistotě, že veškerý život pramení z lásky jediného tvůrce.
"Starý Lakota byl mudrcem. Věděl, že srdce odtržené od přírody tvrdne. Věděl, že neúcta před rostoucím životem také brzy povede ke ztrátě úcty před člověkem."
Standing Bear
(Indián z kmene Sioux -citát z knihy :"V duchu šíleného koně")
"Kdybychom s absolutní jistotou věděli, že naše nejmenší konání, naše nejmenší myšlenka bude mít dalekosáhlé účinky, jež uvedou do pohybu síly, které zasahují až do vzdálených galaxií, jak opatrně bychom pak jednali, mluvili a mysleli. Jak by pak byl náš život vzácným integrovaným celkem!
Odpovědnost je ve své hloubce a úplnosti zastrašující a fascinující zároveň, neboť obsahuje nejistotu, ale i hlubokou útěchu, že jsme částí věčného nedělitelného celku. Máme právo na uskutečnění tohoto obdivuhodného smyslu života a můžeme toho dosáhnout, neboť všechno je částí celku, jedinečnou verzí jednoty."
Irina Tweedie
BELLOVA TEORIE
Objevy současné fyziky nám otevírají dveře k převratným změnám našeho způsobu chápání života i našich pokusů ho zvládnout. Samozřejmě až dosud si sotva kdo tyto otevřené dveře uvědomoval. Ještě méně je těch, kteří se odvážili těmito dveřmi projít. Tento protiklad mezi poznatky a životní praxí je skutečně typický pro západní svět, ve kterém byli i filozofové vždy v první řadě teoretiky. Ve věku modemí vědy je přechod mezi teorií a praxí ztížen ještě další dimenzí: problémy dorozumívání mezi vědci a laiky. Hovoří-li fyzikové o své rodině nebo o počasí, považujeme je za zcela normální občany této Země. Když však hovoří o své práci, zdá se, že přicházejí z Marsu (pokud ovšem my sami nejsme fyziky či dokonce lidmi z Marsu).
Přitom se fyzikové zabývají něčím, co je velmi blízké našemu životu. Obor fyziky, který by měl vlastně zrevolucionalizovat chování lidské rasy, se nazývá kvantovou mechanikou. Kvantová mechanika vynesla na světlo, mezi jinými, následující skutečnosti:
1 Neexistuje žádná objektivní věda. Nejpozději od doby tzv. kodaňského vyjádření kvantové mechaniky z roku 1927 se musíme rozloučit s představou, že nám vědci mohou říci, jak je svět skutečně stvořen. Mohou zkonstruovat modely, pomocí nichž lze vysvětlit mnohé přírodní jevy, ale objektivní skutečnosti představují iluzi. Tato nová formulace vědy má velký význam již z toho důvodu, že dává jasně najevo, že pravda nemůže být uchopena výhradně racionálním myšlením.
2 Celý vesmír představuje velké tkanivo, v němž jsou všechny věci bezprostředně vzájemně propojeny silou ve fascinující řád. Albert Einstein, Nathan Rosen a Boris Podolsky vyvinuli roku 1935 na základě matematických propočtů teorii, podle níž dvě částice, prostorově libovolně od sebe vzdálené, prodělávají zároveň stejné změny, tvořily-li někdy jednotu. Tato myšlenka rozbila racionální myšlení. Vždyť jak by mohly být částice od sebe daleko vzdálené vzájemně propojeny způsobem, který nelze vidět ani měřit? A přece neexistovalo žádné vědecké východisko, pomocí něhož by bylo možné tuto tezi napadnout nebo dokonce vyvrátit./16/ A tak se ve vědeckých kruzích často ignoruje a čeká se na experimentální možnosti, jejichž pomocí by bylo možné najít nějaké východisko z těchto mystických myšlenkových her. Avšak roku 1964 uveřejnil John S. Bell koncepci, která se stala známou jako Bellova nerovnost nebo Bellova teorie a která zcela potvrzovala teze Einsteina, Rosena a Podolského./17/ Bell sice ještě nemohl přinést žádné experimentální důkazy, ale roku 1972 se profesoru Claserovi z Berkeleyské univerzity v Kalifomii podařilo pokusně dokázat správnost Bellovy teorie./18/.
Závěry z těchto poznatků mají obrovský rozsah: Jestliže dvě nebo více částic prochází zároveň stejnými změnami jenom proto, že někdy vznikly ze stejné jednoty, pak musí existovat nějaké propojení mezi všemi částicemi vesmíru. "Síť života", o níž hovořil náčelník Seattle, skutečně existuje a její existence je dokonce vědecky dokazatelná. Také fyzika tím došla k poznání, že v základě vesmíru existuje jednota. To definitivně ruší zdánlivý protiklad mezi přírodovědeckým výzkumem a poznatky náboženství a filozofie. Ještě další závěr vyplývající z Bellovy teorie je neméně významný . Jelikož jsou všechny věci vzájemně propojeny, je také stav vesmíru závislý na stavu všech jeho součástí. Stav každé částice ovlivňuje stav všech částic, případně živých bytostí ve vesmíru.
Vzhledem ke gigantickým problémům existujícím na naší Zemi, rezignují v dnešní době mnozí lidé na myšlenku, že mohou jako jedinci vykonat něco pozitivního. Když však víme, že každá síla která z nás vychází, ovlivňuje celý vesmír, pak tento rezignující životní postoj dosloužil. Bellova teorie vytváří pevný základ tomu, že každý konstruktivní čin stojí za to, aby byl učiněn a že každá láskou naplněná myšlenka stojí za to, aby byla myšlena. Nic není tak mocné jako idea, jejíž čas nastal. Touto ideou je považovat ŽIVOT za jednotu a přiznávat všem živým bytostem právo na ŽIVOT, zdraví a úctu. Každý člověk, který ji přijme a zařídí své jednání podle toho, skutečně podstatně přispívá k vybudování humánního světa.
DOCELA NORMÁLNÍ HOLOCAUST
Abychom umožnili vytvoření takové láskyplné společnosti, měli bychom začít tím, že ze všech oblastí našeho života odstraníme nelidské jednání. K tomu patří hlavně změna ve výživě, neboť způsob, jakým musí v dnešní době tzv. "užitková zvířata" trpět pro výrobu velké části naší potravy, lze označit jen jako holocaust. Normálnost tohoto stavu a všeobecná lhostejnost vůči němu nic nemění na jeho surovosti. Před četnými uzenářstvími, řeznictvími, v supermarketech a restauracích vídáme reklamní tabule předvádějící přátelsky se usmívající prasátko, zjevně pyšné na nabízené zboží. V celostránkových inzerátech v ilustrovaných časopisech se nás masný průmysl snaží přesvědčit o tom, že výkrmovým vepříkům, z nichž pocházejí šťavnaté kotlety, nic nechybí.
Se skutečností však tyto něžné obrázky vepříků nemají bohužel skoro nic společného. V masné výrobě je matka -svině považována za porodní stroj, jehož jediným úkolem je rodit selata na maso. Jakmile dosáhnou určité hmotnosti, jsou od své matky odstavena a umístěna do výkrmného provozu. Matka -svině je opět oplodněna, neboť maso je placeno za kilogramy a nikoliv podle toho, jak se daří zvířatům. Neustálé oplodňování a náhlé odtržení od mláďat, emocionálně velmi bolestné, je pro tuto svini velkou tělesnou i duševní útrapou. Jejímu dorostu, který se dostal ke krmiči se nevede lépe. Výkrmová prasata jsou umisťována do úzkého prostoru bez denního světla, bez výběhu a slámy, což v nich vyvolává těžké poruchy chování. Panika, kterou tito týraní tvorové neustále pociťují, vede k agresivitě -u vepřů zcela abnormální. Zvířata by se vzájemně pokousala k smrti, kdyby jim nebyly preventivně vytrhány zuby a kdyby jim nebyly useknuty zvláště citlivé ocásky -samozřejmě bez umrtvení, neboť to by stálo peníze.
KDO JE ZDE TÍM PRASETEM?
Označovat někoho za prase, je v mnoha jazycích nejhorší urážkou. Prasata jsou většinou spojována s nedostatkem čistoty vyvolávajícím odpor. Odkud pochází toto stanovisko, které je možná daleko od reality, stejně jako mnoho dalšího, co si my lidé o zvířatech myslíme?
Prasata se ráda ochlazují tím, že se při vysokých teplotách válí ve vlhké hlíně. Co je na přírodní hlíně, z níž koneckonců vyrůstá veškerý život, tak odpudivého? Pokud jde o hygienu, jsou prasata stejně opatmá jako jiní savci. Dávají si mimo jiné velký pozor na to, aby své výkaly zanechávala daleko od místa svého stravování a spánku. Avšak ve středověku vznikla víra, že vepřové maso lépe chutná, žijí-li tato zvířata ve špíně. A tak se ve Francii začalo s chovem vepřů v takových podmínkách, které jim znemožňují dbát na svou hygienu a tento zvyk se brzy rozšířil do celé Evropy. Dokonce i v myslitelně nejhorších podmínkách se prasata přece jen snaží uchovat si určitou míru čistoty. Povrchnost člověku nedovolila přiznat si příčinu problému, a tak jsou prasata v dnešní době jednoduše označena jako špinavá a zapáchající. Avšak náš odpor vůči těmto citlivým a inteligentním tvorům je zcela neoprávněný. To jediné, co ho vyvolává, je ve skutečnosti náš postoj vůči nim a surovost, která z toho vyplývá.
Ankety provedené v Německu dokázaly, že průměmě se dospělí v této zemi sprchují jedenkrát týdně a nemění své spodní prádlo častěji než jednou či dvakrát týdně. Kdyby zvířata používala podobný způsob jazyka jako my lidé, pak by s největší pravděpodobností označila nehygienického současníka jako "člověka" a to by bylo asi mnohem oprávněnější, než naše opovrženíhodné používání slova "prase".
SVATÉ KRÁVY
V mnohých kulturních oblastech, ale především v Indii, jsou krávy považovány za svatá zvířata, která symbolizují veškerý vyšší zvířecí svět. Když se těmto mírumilovným bytostem zahledíme do očí, nemusíme již déle hledat důvody pro takový postoj.
Je tragické sledovat, jak musí krávy, dobytek a telata v moderním dobytkářství trpět kvůli produkci masa a mléka. To jediné, co je výrobcům na těchto zvířatech svaté, je zisk, který jim přinášejí.
Méně potěšující strana oblíbených telecích řízků a hovězích plátků začíná již bezprostředně po narození telete, kdy je zcela proti přirozenosti odtrženo od své matky. Duševní spojení mezi krávou a jejím teletem je stejně hluboké jako mezi lidskou matkou a jejím dítětem. Moderním producentům masa však zřejmě vůbec nezáleží na duševním životě krav.
Jinak tomu bylo u kalifornského soudce, který měl roku 1953 zjistit, zda farmář Mike Perkins ukradl tele. Jedinou indicií proti Perkinsovi bylo obvinění jeho souseda. Tu přišel soudce na myšlenku přivést krávu, která byla podle výpovědi domněle okradeného matkou ukradeného telete, jako svědkyni. Příslušný šerif přivedl zmíněnou krávu do výběhu na farmě obviněného, kde byla umístěna všechna jeho telata. Při pohledu na telata kráva zneklidněla a začala hlasitě bučet. Když ji uvolnili, běžela bez oklik k jednomu z telat a začala je olizovat na místě, na kterém mu obžalovaný vypálil svou značku. Soudce uznal Mika Perkinse za vinného./19/
Jak se pak má cítit kráva, které je nejednou, nýbrž mnohokrát její tele po narození odňato? Tato citlivá zvířata s největší pravděpodobností tuší, že jejich potomky nečeká právě ráj. Dobré telecí maso, které je labužníkem vysoce ceněno, musí být světlé a křehké. Jelikož je ale krev telete nechutně červená, bude telecí maso tím lepší, čím silněji bude tele postiženo chudokrevností. Z tohoto důvodu se pečlivě dbá o to, aby potrava telete obsahovala co nejméně železa. Ve své zoufalosti je pak tele dohnáno dokonce k tomu, aby pilo svou vlastní moč a tím přijalo alespoň to množství železa, které je v ní obsaženo. Avšak pro blaho potravinové kultury západních zemí jsou telata ve výkrmnách umístěna do tak úzkých boxů, že jim znemožňují otočení těla, které je pro pití moči nutné.
Jestliže se vykrmování telat nevyznačuje přespřílišnou mateřskou péčí, pak tvůrci reklam masného průmyslu teprve nezatěžují své zákazníky takovými skutečnostmi, které by snížily jejich chuťový požitek. V jedné reklamě firmy CMA pro "Německé kvalitní maso z kontrolovaného chovu" je možno číst pod nadpisem "Co znamená kontrolovaný chov" mezi jiným toto: "...zvířata musejí pocházet ze selských podniků, kde jsou chována předepsaným způsobem. Krmení podléhá přísným předpisům." Nevím, jak na to pohlížíte vy, milí čtenáři, ale já vážně pochybuji o tom, zda život bez pohybu a bez denního světla a krmení vyvolávající chudokrevnost, je zvláště v souladu se správnými způsoby.
Ani hovězí maso z dorostlých zvířat nepochází právě ze zvířecího ráje. S výjimkou krmiva, které je pro hovězí dobytek sestavováno z poněkud jiných hledisek, jsou podmínky chovu dobytka ve výkrmnách prakticky tytéž, jako ve výkrmnách telat.
ALE VY PŘECE JÍTE DRÚBEŽ!
Právě tuto větu my, vegetariáni, často slýcháme, když se snažíme vysvětlit, proč nejíme žádné maso. Nejsou to vždy pouze přesvědčení vegetariáni, kteří se vzdávají pečeného kuřete. V USA v oblastech chovu drůbeže již 87 % potravinářských inspektorů nejí žádnou drůbež vzhledem k tomu, co jsou nuceni denně vidět během své práce./20/
Amerika je sice velmi daleko, ale metody chovu drůbeže nejsou v evropských zemích v ničem odlišné. Konzument drůbežího masa jistě sotva tuší, co všechno obsahuje vejce, nebo půlka kuřete. Kdo ví, že krmení pro nosnice obsahuje vedle cementu, rybí moučky, antibiotik a jiných medikamentů rozemleté kuřecí mrtvoly (těla zvířat, která byla vysvobozena od svého trápení)?
Aby se ušetřilo místo a náklady na topení, jsou zvířata nucena pobývat v kleci těsně vedle sebe, takže si vzájemně udržují teplotu svým tělesným teplem. Časem to přirozeně vede k panice (představte si, že byste museli prožít zbytek svého života v přeplněném výtahu). Ve strachu začnou kuřata klovat jedno druhé, což by jistě končilo pro mnohé z nich smrtí. Ale takové ztráty si nemohou výrobci vajec a drůbežího masa dovolit. Avšak místo odstranění příčiny problému a zajištění dostatečného prostoru zvířatům našli jiné řešení: kuřatům jsou zkrátka a dobře upáleny zobáky. Tkáň, která je přitom ničena, je přibližně stejně citlivá jako lidská tkáň pod nehty. Krajně bolestivý je pro kuřata také styk jejich běháků s podlahou klece, jejíž mřížoví se do nich hluboce zařezává.
Krmení a umístění ********************
Jsem si jist, že také většinu zemědělců netěší podmínky, které vládnou v zařízeních pro chov užitkových zvířat. Brutální zacházení se zvířaty se často stává existenční otázkou, neboť ten, kdo chová svá zvířata v humánních podmínkách, nemůže dosáhnout cen schopných konkurence. Zde vyzývám politiky, ale především také konzumenty, kteří mohou svým rozhodováním o koupi dosáhnout víc, než všechny zákony. Čím méně budou kupovány zvířecí produkty, tím dříve bude možné ukončit surovost v chovech zvířat.
Vedle mnohých rolníků, kteří se většinou nevinně dostali do ďábelského kruhu pouze ziskově orientovaného zemědělství, existují však také koncemy masného průmyslu, které chtějí vydělávat velké peníze, a proto dělají vše, co je v jejich možnostech, aby se zákazníci nad utrpením užitkových zvířat nezamýšleli. Vzhledem k tomu, že ochrana zvířat získává stále víc podpory, je cílově směrovaná "osvěta" výrobců masa prostřednictvím milionového rozpočtu a celostránkových inzerátů např. ve Spieglu následující: "Naše nejmladší generace prasat už nezná žádný stres". Dále se zde píše, že vepři se dnes natolik přizpůsobili životním podmínkám v továrně na zvířata, že jimi již netrpí.
Jistý profesor Stolbe z univerzity z Zůrichu zkusil převést prasata z intenzivního chovu do volných ohrad a zkonstatoval, že tato prasata okamžitě převzala chování prasat divokých: objevila silný pocit sounáležitosti, začala žít ve velkých rodinách, večer si budovala hnízda na spaní, výrazně odlišovala místo pro výkaly od místa k odpočinku, byla velmi zvědavá a radovala se z pohybu./21/ Nic podobného z tohoto chování není ve velkochovech zvířat možné.
Uvedený inzerát ještě nakonec vyvolává dojem, jako by nyní výkrmová zvířata žila v určitém druhu hotelu. Doslova je tu uvedeno, že zvířata mají "ubytování a stravování".
Co byste řekli hotelu, ve kterém byste byli uzavřeni do minimálního prostoru bez denního světla a kde byste museli pobývat uprostřed vlastních výkalů?
VŠECHNY BYTOSTI MAJÍ SVÉ MÍSTO VE STVOŘENÍ
Tyto kruté podmínky života zvířat v intenzivních velkochovech existují teprve několik desetiletí. Již dlouho předtím lidé chovali zvířata, aby mohli jíst jejich maso, aniž by přitom museli používat dnešní děsivé metody. (Pozn. 1 )
Pozn. 1 : Krutost i v malochovech je však doprovodným zjevem snad odevždy. Malé chlévy s nedostatkem světla, metoda krmení hus jejich "cpaním" (i speciálním strojkem!), vaření raků zaživa, bolestivé kastrace, bičování tažných koní jsou jen několika příklady. V jiných kulturách pak i stahování zvířat zaživa, bezohledné způsoby jejich přepravy a mnohé jiné.
Ale předpokládejme, že by byla užitková zvířata skutečně opět chována v dobrých podmínkách, tak jak to už existuje na ekologických farmách. Předpokládejme, že by dostávala zdravé krmivo, měla dostatek pohybu ve volné přírodě a měla možnost žít v přirozených sociálních podmínkách. Stále by tu však zbývala velká nespravedlnost spočívající v tom, že je zvíře zbavováno života pro uspokojení lidského požitku z jídla.
Na to mnozí odpovídají, že člověk je všežravcem a pojídání živočichů je koloběh přírody. Tento názor, s nímž se setkáváme u mnoha lidí, je však založen na základním omylu. Člověk je, jak to může jednoznačně doložit věda zabývající se studiem potravy, stvořen k příjmu rostlinné stravy. Zabíjet zvířata a jíst je znamená pro člověka překročení přírodních zákonů, které musí draze platit svým tělesným i duševním zdravím. K tomuto aspektu se budu v následujících kapitolách ještě podrobněji vracet.
Tomu, kdo skutečně věří, že masitá strava je pro nás přirozená, navrhuji následující pokus: jděte s malým dítětem do ovocného sadu nebo na jiné místo, kde se pěstuje ovoce. Pozorujte, jak dítě reaguje na své okolí, zda mu působí radost utrhnout si ovoce, sníst je, a jak dlouho má chuť zůstat v tomto prostředí. Pak jděte s tímto dítětem na jatka. Pozorujte, zda se dítě cítí dobře, zda snad začne okusovat některou zavěšenou hovězí půlku a zjistěte jak dlouho by tam chtělo zůstat. Potom porovnejte, kde se dítě cítí na správném místě.
Zabíjet zvířata, kuchat je, pojídat jejich syrové vnitřnosti a syrové maso je pro nás lidi velmi odpudivé. Trhat a jíst syrové ovoce a zeleninu je oproti tomu příjemné a přirozené. Mnoho lidí si jako koníčka zakládá vlastní zahrady. Slyšeli jste už někdy o někom, kdo by šel ve svém volném čase porážet zvířata? (Pozn. 2) Nejsme-li tedy přírodou předurčeni být masožravci (to platí samozřejmě i pro rybí a drůbeží maso ), a když dokonce masitá strava značně škodí našemu zdraví, máme-li k dispozici mnohem více rostlinné stravy, než potřebujeme, jak potom můžeme ospravedlňovat zabíjení zvířat?
Pozn 2
Zde jsou ovšem opominuti chovatelé drobných hospodářských zvířat, dále tzv.
"sportovní" rybáři a hlavně lovci, vraždící zvířata ze záliby, úmyslně a často zákeřně!
My, lidé, usilujeme neustále v naší společnosti o demokracii, protože je to nejspravedlivější systém. Zároveň se však vůči zvířatům chováme jako surový diktátor. Rozhodujeme o jejich životě, jak nás napadne. Zatímco sami pro sebe si děláme nárok na co největší osobní svobodu, nedovolujeme prasatům, telatům, kuřatům, jehňatům, rybám a jiným zvířatům uchovat si holý život jenom proto, že nám chutnají.
Úvahy v této kapitole poskytly malý pohled do duševního života zvířat. Zvířata jsou stejně citlivé bytosti jako my lidé. Mají své vlastní jedinečné formy vyjádření inteligence, krásy a osobnosti. Zvíře si cení svého života stejně, jako my lidé našeho vlastního. Kdo jsme, abychom se povyšovali nad zvířata a upírali jim právo na život?
My lidé nejsme autory stvoření v jeho nesmírné rozmanitosti a kráse, ale jsme jeho součástí. Z toho důvodu máme zajisté nárok na věci, které potřebujeme ke svému životu, ale sotva lze věřit, že máme právo slepě a surově vykořisťovat jiné tvory. V naší společnosti jistě existuje spousta lidí, kteří milují zvířata. Milují svého psa více než svého souseda nebo svého kolegu v práci, ale přesto s velkým požitkem pojídají k večeři řízek. Zvířata jsou rozdělována mezi ta, která chováme ke svému potěšení, a ta, která dokážeme klidně zabíjet. Jaká je to domýšlivost ze strany nás lidí třídit celé živočišné druhy podle našich vlastních přání! Vzpomínám si ještě dobře na to, jak při příležitosti olympijských her v Soulu v roce 1988 noviny psaly o tom, že v Koreji je běžné pojídat psy a kočky. To vyvolalo u mnoha milovníků zvířat velké pohoršení. Rád bych vyzval každého člověka, který se oprávněně pohoršuje nad týráním psů a koček, aby se jednou zamyslel nad tím, zda není prase, tele nebo dokonce kuře stejně tak hodno lásky a ochrany.
Tato země je tu pro všechny Boží tvory. Má k dispozici, tak jak to jednou výstižně konstatoval Mahatma Gándhí "dost bohatství pro naše potřeby, ale nikoliv pro naši chamtivost". Chceme-li na ní žít s plnou odpovědností, měli bychom přiznat zvířatům stejné právo na život jako nám samotným.
ROZDÍL MEZI MASEM A ROSTLINOU
Teď bychom mohli jistě právem položit otázku: jaký je tedy rozdíl mezi zabíjením zvířat a zabíjením rostlin pro naši potravu? I rostliny jsou přece cítícími bytostmi.
Tak tedy především: pojídač masa ničí desetkrát víc rostlin než vegetarián, neboť k produkci masa je zapotřebí nesmírné množství rostlinného krmiva.
Kromě toho musíme něco jíst, abychom si uchovali život, a jelikož jsme od přírody předurčeni k pojídání rostlin, nepředstavuje jejich konzumace žádné překročení životního řádu.
Jíme-li plody, pak nezabíjíme, neboť jsou darem přírody, který je stvořen k jídlu a k rozmnožování mateřské rostliny. Trháme-li zralá jablka, činíme jenom to, s čím příroda stejně počítala a jabloni tím nezpůsobujeme žádnou bolest.
Zeleninu sklízíme v době zralosti, kdy by tyto rostliny v přírodním rytmu stejně zahynuly. Nijak tím tedy nezkracujeme přirozenou délku života rostlinstva.
Kruté jsou jen metody, pomocí nichž jsou překračovány meze ve výběru postupů při pěstování užitných rostlin v dnešním přetechnizovaném zemědělství, zaměřeném na obrovské zisky. Vůči tomu bychom mohli účinně reagovat kupováním produktů ekologického zemědělství (bioproduktů a biopotravin), jakož i vlastním pěstováním zeleniny.
MASO, HLAD VE SVĚTĚ, OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ
Mnozí rodiče s dobrým úmyslem vedou své děti k tomu, aby nevyhazovaly zbytky jídel. Dítě se má naučit cenit si své potravy. Naše potrava je skutečně něco velmi hodnotného, umožňuje-li nám život na Zemi. Vzhledem k miliónům hladovějících na celém světě většina lidí kritizuje plýtvání potravinami.
A přece titíž lidé, titíž rodičové, kteří své děti takto vychovávají, znehodnocují každodenně v obrovském měřítku základní potraviny. S každým masitým jídlem nepřímo zahazují patnáct úplných pokrmů složených z obilí, zeleniny a luštěnin.
Neboť dříve, než je jatečné zvíře vhodné pro porážku, musí být po určitou dobu krmeno. Žaludkem zvířete se při produkci 1 kg masa "ztrácí" 7 -16 kg obilí nebo luštěnin. Spočítáme-li přitom ještě velkou spotřebu vody, vynaložení energie a pracovní síly, které jsou potřeba pro výkrm zvířat, dojdeme k výsledku, že při stejném vynaložení vody, energie a pracovní síly může být na úrodné půdě vyprodukováno patnáctkrát víc rostlinných potravin, než masa. Také produkce vajec a mléčných produktů je rozmařilá, i když nikoliv ve stejné míře, jako je tomu u masa.
Je tragédií, že velká část masných výrobků a krmiv, určených ke spotřebě v bohatých průmyslových státech, se produkuje v zemích třetího světa. Jen z Brazílie dovezlo Německo v roce 1991 kolem 10.600 tun hovězího masa./35/
Pastvinám, které jsou pro chov zvířat potřebné, padne za oběť nenahraditelný tropický deštný prales. V Brazílii bylo kvůli dobytčím farmám zničeno už 100.000 km2 deštného pralesa.
Vedle deštného pralesa trpí vývozem masa také drobní rolníci. Polovina úrodné země v Brazílii je obhospodařována pouhými 0,8 % podniků./35/ Drobní rolníci musí uhnout z cesty velkým farmám, stěhují se do chudinských čtvrtí měst a rozšiřují tak armádu miliónů hladovějících, navždy zchudlých lidí v Latinské Americe. Kráva bohatého člověka je krmena obilím chudého muže.
V evropských zemích je maniok jedním z důležitých krmiv pro výkrm vepřů. Dováží se z Thajska, kde se jeho pěstování v 80. letech ztřicetinásobilo. Jestliže v roce 1979 zakrýval 72 % plochy této země tropický les, pak dnes je to již jen 14 %. Zbytek musel ustoupit manioku, protože přináší vývozcům větší zisk, než neporušená ekologie.
V hlavní oblasti pěstování manioku je polovina dětí podvyživená. Malé zemědělské podniky jejich rodičů padly za oběť farmám pěstujícím maniok. Ročně umírá v Thajsku 60.000 dětí na podvýživu. Evropani naproti tomu mají nadváhu a trpí chorobami způsobenými konzumací vepřového masa, které bylo vyprodukováno pomocí thajského manioku./35/
A přece, i tyto hrozné podmínky jsou téměř neškodné v porovnání s katastrofami hladomorů, které jsou vyvolávány plýtváním krmivy na produkci masa v celém světě. V otázce světové výživové problematiky lze namítnout, že existují veliké přebytky potravin, především obilí, které je nejdůležitější základní potravinou. Ale časy velkých obilných zásob se rychle blíží ke konci. Podle světoznámého Worldwatch Institute existovala v roce 1987 na celém světě rezerva 461 miliónů tun obilí, což je dostatek pro uživení celosvětového obyvatelstva na dobu 102 dní. Od té doby byla spotřeba každým rokem větší, než produkce. V roce 1990 představovala rezerva už jen 290 milionů tun, čímž mohla být světová populace uživena 62 dnů./36/
Pokud bude tento trend pokračovat, budou v roce 1996 světové zásoby obilí vyčerpány. Vzhledem k tomu, že vinou klimatických změn neustále přibývají sucha a neúrody, může pak dojít ke katastrofě hladomoru v dosud nepoznané míře. Toto zůstává ze strany společnosti, která má přebytek (zvláště v USA), nepovšimnuto. USA jsou zdaleka největším světovým producentem obilí. Obyvatelé více než stovky zemí jsou závislí na obilí dováženém z USA. Rychlou ztrátou úrodnosti půdy a neustálým zahříváním zemské atmosféry se úrody v USA stále více snižují. Sedm nejteplejších let ve spojení s největšími neúrodami amerických dějin bylo zaznamenáno po roce 1980.
Vyskytne-li se už jen jedna podobná neúroda, jaká byla při suchém létě roku 1988, pak více než 100 zemí postihne hladomor gigantických rozměrů..
Také v Evropě se obilí z USA používá jako krmivo pro výkrmová zvířata. Naše spotřeba masa má na světovou vyživovací situaci v budoucnosti stejně zničující účinky jako spotřeba Američanů. Avšak očekávaným katastrofám by bylo možné zcela snadno předejít, kdyby se obilí dalo plně k dispozici pro lidskou výživu, místo toho, aby bylo asi 49 % světové výroby zkrmeno zvířaty v masném výkrmu.123/
Ochrana životního prostředí začíná u jídelního stolu
Na ničení tropických deštných pralesů v souvislosti s produkcí masa bylo již poukázáno. Tím však ani zdaleka nejsou vyčísleny všechny ekologické škody způsobované produkcí krmiva pro zvířata. Toto téma je samo o sobě dosti rozsáhlé k tomu, aby zaplnilo celé knihy, a proto zde musí postačit krátký přehled.
Pro velkochovy dobytka musí být vymýceny obrovské lesní plochy pro získání půdy k pěstování obilovin. Používání umělých hnojiv a pesticidů přitom ve velké míře přesahuje množství, které by bylo potřeba pro pěstování obilí jen pro lidskou potřebu. Škody způsobené přírodě a lidem vyplývající z používání chemikálií v zemědělství jsou podle průzkumu známého chemika dr. Americo Mosca srovnatelné s výbuchy velkého množství atomových bomb typu použitého v Hirošimě./3 71
Množství pesticidů, které jsou každoročně rozptýleny na pole této Země stačí k tomu, aby stonásobně usmrtilo obyvatelstvo celého světa. Škody způsobené přírodě jsou nenapravitelné. Mnohým z nich by se dalo předejít, kdyby se v zemědělství pěstovala rostlinná strava přímo pro člověka a ušetřilo by se tak plýtvání způsobené chovem zvířat.
"Dnes víme, že znečištění Severního a Baltického moře je způsobeno zemědělstvím ze 60 -70 % a nikoliv, jak se dosud předpokládalo, jen ze 30-40 % ..."
"...dusík, přenášený vzduchem, pochází z více než 60 % z amoniaku, z čehož je 90 -95 % ze zemědělství, převážně z oblastí chovu hovězího dobytka a vepřů, jakož i ze zpracování močůvky..."
"... jedna kráva produkuje ročně 36 kg dusíku, což je zhruba dvojnásobek produkce průměrného automobilu bez katalyzátoru..."
Dr. Erich Horstmann
Instit fůr Meereskunde, Kiel
(Zdroj: Wolfgang Buttner:"Waldsterben durch Landwirtschaft", Umírání lesů vyvolané zemědělstvím)
Podíl obilí spotřebovaného jatečním dobytkem z roční celosvětové úrody : 49%
Podíl živin, které se ztratí při přeměně obilí na maso:
90% 99% 100%
bílkoviny uhlohydráty vláknina
výnos jedlých produktů, které mohou být produkovány během 1 roku na 1 ha půdy (Podle situačních zpráv Ministerstva zemědělství ČR):
2000 l000kg 15000kg 20000kg 20000kg 20000kg 100kg
třešně fazole jablka mrkev rajčata celer hovězí maso
Každé 2-3 vteřiny umírá jedno dítě na podvýživu!
Výnosy těchto komodit dosahované ve státech západní Evropy jsou zhruba dvojnásobné než naše a maximální potenciál zemědělské produkce je zhruba čtyřnásobný.
Spotřeba vody na produkci 1 kg pšenice je asi 60 litrů. Na produkci l kg masa je však potřeba 2.000-15.000 litrů vody. Voda spotřebovaná při produkci masa končí v kanalizaci. Jelikož zvířata produkují daleko více močůvky, než je potřeba pro hnojení polí (za vteřinu vyprodukují výkrmová zvířata ve světě přes 100.000 tun exkrementů), jsou pole přebytečně hnojena, takže se močůvka dostává do spodní vody, do řek, jezer a moří. Ekolog dr. Georg Borgstrom vypočítal, že znečištění vodstva produkcí masa je 10x větší, než znečištění soukromými domácnostmi a 3x větší než celkové znečištění všemi průmyslovými odvětvími./38/
VEGETARIÁNSTVÍ VE SVĚTOVÝCH NÁBOŽENSTVÍCH
"Nepřikládám velkou důležitost náboženstvím lidí,
která nepřinášejí nic dobrého jejich psům nebo kočkám ".
Abraham Lincoln.
Jeden misionář si vyjde na procházku do afrického pralesa. Náhle za sebou uslyší hrozivé mručení. Když se pln strachu otočí, spatří jen několik kroků za sebou obrovského lva. Zoufale vzhlédne k nebi a prosí: "Pane, prosím, učiň, aby se tento lev změnil v dobrého křesťanského lva". "Nechť je toto tvé přání splněno", praví Pán Když se misionář, znovu otočí, spatří lva se sepjatými prackami, jak se modlí: "Ó, Ježíši, Pane, buď naším hostem a požehnej to, co jsi nám poskytl za pokrm!"
Ve všech světových náboženstvích existovalo původně přikázání vegetariánského stravování. V buddhismu a hinduismu se na tom dodnes nic nezměnilo. Jinak je tomu v křesťanské teologii, která zvíře ponížila na bytost bez duše, kterou může člověk libovolně využívat. Jednou z příčin tohoto stavu jsou výpovědi církevních autorit, které zvířatům duši upřely. Nejdůležitějším z těchto teologů byl Tomáš Akvinský. Ten ostatně zastával názor, že ani ženy nemají žádnou duši.
Na druhé straně vedly manipulace v Bibli k překroucení původního Ježíšova učení. To platí zvláště pro postavení zvířat. Jistěže, Bible je i dnes, tak jako v minulosti, jedním z velkých a významných děl, které dává mnoha lidem sílu a oporu. Na druhé straně však neplatí, že by byla z nebe spadlým jednotným dílem, jehož obsah nebyl nikdy měněn, jak nám to dnes chtějí namluvit četní teologové. Lze to poznat už z toho, že jen v německém jazyce existuje přes 70 různých vydání Bible, která se od sebe v důležitých pasážích značně liší.
ZVÍŘE V KŘESťANSTVÍ
Většina křesťanských kněží je dnes toho mínění, že zvířata jsou člověku podřízena a mají sloužit jeho potřebám. Uvnitř církve však existují také jiné hlasy. Eugen Drewermann, známý církevní rebel, je přesvědčeným vegetariánem a neúnavně usiluje o ochranu práv zvířat. Neméně kontroverzní jsou i výpovědi Bible na téma práva zvířat a pojídání masa. V 5. Mojžíšově knize například stojí psáno: "Můžeš zabíjet a jíst maso ve všech Tórách podle žádostí své duše, po požehnání Pána, tvého Boha, které On ti dal". (5. Mojžíšova 12/15,15)
Jiná místa vypovídají však něco opačného: "Kdo zabije vola, je to jakoby zabil člověka". (Izaiáš 66/3)
Zde je tedy zabití zvířete kladeno na stejnou úroveň jako vražda člověka. Znamená to tedy, že Bůh je vrtkavý?
Pokud jde o dějiny Bible, je nutné konstatovat, že nepochází z doby Ježíšovy. Teprve ve 3. století se v Římě začalo vybírat ze stovek záznamů o životě a učení Ježíšově jednotné standardní dílo.1251 Výběr vhodných spisů byl v neposlední řadě podroben značnému vlivu císaře Konstantina (285-337 po Kr.), který chtěl učinit křesťanství římským státním náboženstvím.
Konstantin však nebyl právě příkladným vzorem křesťanské lásky k bližnímu. Své protivníky nechal krutě pronásledovat a sám vedl velmi zhýralý život. A aby na tom nemusel nic měnit, byly mnohé dokumenty o Ježíšově životě již předem odvrženy jako nevhodné.
Tak bylo pro Bibli vybráno pouze 27 záznamů, které byly pořízeny mezi lety 60 a 150 po Kr. Pojmové definice a interpretace různých autorů -vzájemně se silně lišící -však vyžadovaly obsáhlé přepracování, protože texty měly vytvořit jednotné dílo. "Korektoři" jmenovaní pro toto přepracování měli dbát o to, aby obsah písemností odpovídal názorům církevních a státních hodnostářů. Tak byla většina pokynů týkajících se vegetariánského stravování odstraněna dříve, než dostal Nový Zákon své formální uznání papežem Damasem roku 382 po Kr.
Na pozdějších koncilech, jako např. na koncilu v Konstantinopoli roku 533 po Kr. bylo rozhodnuto provést další pronikavé změny ve svatém Písmu.
BIBLICKÉ OMYLY
I jedno změněné slovo v Bibli může nesmírně ovlivnit celkový křesťanský světový názor na určité téma. Příkladem toho je biblická výpověď, podle níž Ježíš jedl velikonočního beránka. Martin Luther svého času přeložil, jistě bez zlých úmyslů, výraz "TO-PAS-CHA" pojmem "velikonoční beránek". V jeho době však již bylo zvykem jíst na zelený čtvrtek beránka.
Ne však v době Ježíšově. U Židů platil na zelený čtvrtek přísný zákaz porážky. "TO-PAS-CHA" znamená "velikonoční pokrm" .O beránku není v aramejských původních textech Bible ani zmínka (aramejština byla jazykem, kterým mluvil Ježíš).
Večeře se podle Bible konala v domě nějakého nosiče vody. Mezi Židy však tehdy nebylo zvykem, aby jeden člověk přebíral úlohu nosiče vody. To se dělo jenom ve společenství esejců. Večeře se tedy konala v domě jednoho z esejců. V zhledem k tomu, že příslušníci tohoto bratrstva byli přísnými vegetariány, lze z toho vyvodit, že biblická večeře byla bezmasá.
Další nesprávný překlad jediného slova s těžkými následky se týká jídelních zvyklostí Jana Křtitele. O něm je v Bibli řečeno, že pojídal kobylky a med. Latinské slovo "lokusta" skutečně znamená "kobylka", ale zároveň také označuje plody stromu rohovníku obecného. A protože Jan pojídal právě tyto plody a nikoli hmyz, nazývají se dnes "svatojánský chléb".
V 1. dopise Timoteovi doporučuje apoštol Pavel požívání masa a vína. Ve stejném dopise Pavel také varuje před společenstvím gnostiků, kteří se živili vegetariánsky a zastávali učení o reinkarnaci. Pozoruhodné však je, že společenství gnostiků vzniklo dlouho po Pavlově smrti. Jeho varování v prvním dopise Timoteovi však nezní jako proroctví pro budoucnost, ale spíš jako by v té době gnostikové již existovali. Jelikož první dopis Timoteovi se svým stylem i pojmově značně liší od druhého, je oprávněný závěr, že nepochází z Pavlova pera, nýbrž od již výše zmíněných korektorů .
Mnozí velcí křesťanští svatí byli vegetariáni a velcí přátelé zvířat. Nejznámější z nich je jistě František z Assisi .Ale také sv. Antonín, Basilius Veliký, Origines, Jan z Chrysostomu, Kléméns
z Alexandrie, sv. Jeroným, Eusebius, Bonifác, Řehoř z Nazianzu, apoštol Matouš, Tertulián, Mistr Eckhart, a další kteří nejedli žádné maso. Také matka Tereza, zajisté symbolická osobnost křesťanské lásky k bližnímu, se živila vegetariánsky.
Existují také tradice, které je zapotřebí brát velmi vážně, a z nichž jasně vyplývá, že sám Ježíš Kristus žil vegetariánsky, miloval zvířata a i dalším lidem předával lásku ke zvířatům.
EVANGELIUM DOKONALÉHO ŽIVOTA
Nedokonalost Bible vyplývá také ze skutečnosti, že neobsahuje žádné údaje o životě Ježíše mezi 12. a 30. rokem jeho života. Záznam o celém jeho životě ukryl člen bratrstva esejců v jednom buddhistickém klášteře v Tibetu, aby ho uchránil před zásahem římskokatolické církve. Roku 1881 kněz G. J. Ouseley tento významný dokument odhalil a poprvé jej uveřejnil roku 1901. Dílo nebylo podrobeno zásahům korektorů. Obsahuje jednoznačné výpovědi o lásce vyrůstajícího Ježíše ke zvířatům a jasné příkazy týkající se ochrany všech tvorů.
"...Během své pouti dospěl také do země chaldejské, kde vyučoval kněze a mudrce: nikdo nemá zraňovat a zabíjet, neboť svět má být naplněn poznáním jednoho svatého. A v těchto dnech chci opět uzavřít smlouvu se zvířaty celé země a s nebeským ptactvem, s mořskými rybami a se všemi ostatními tvory Země. Chci zlomit luk a také meč a také vypovědět všechny válečné nástroje z teto země tak, aby lidé a zvířata mohli žít beze strachu..."/27/,
"...Na jiném místě spatřil jednoho mladého muže, který se právě chystal zabít králíky a holuby proto, aby jemu a jeho učedníkům připravil pokrm. Ježíš řekl: máš dobré srdce a Bůh tě osvítí. Ale nevíš, že Bůh dal na počátku člověku za potravu plody země a stvořil ho stejně jako opici, vola a koně nebo ovci a nedovolil mu, aby zabíjel své spolustvořence a pojídal je? ..."./271 ,
Evangelium dvanácti vydané G. J. Ouseleyem pod názvem "Evangelium dokonalého života" obsahuje ještě několik dalších míst, která zcela jasně ukazují, že Ježíš Kristus považoval zvířata za bytosti, které jsou součástí stvoření a se kterými má člověk zacházet láskyplně. Zabíjení a pojídání masa je přestupkem proti vysokým etickým přikázáním pravého křesťanství.
NAUKY ESEJCŮ
Další dokumentací křesťanství, která je k dispozici v nezfalšované formě, jsou svitky esejců. Byly nalezeny vědcem Edmondem Bordeaux Szekelym v roce 1927 v tajném archivu Vatikánu. Mírové evangelium esejců obsahuje pozoruhodný dialog mezi Ježíšem a několika nemocnými lidmi. Ježíš vysvětluje, že člověk může nalézt cestu zpět k Bohu jedině tehdy, žije-li v souladu s přírodními zákony. Pokud jde o stravování, říká mezi jiným: "Neboť v pravdě pravím vám, že ten, kdo zabíjí, zabíjí sám sebe, a kdo požívá maso zabitých zvířat, požívá z těla smrti."/28/ " Avšak pravím vám: nezabíjejte ani člověka ani zvíře ani potravu, kterou přijímají vaše ústa. Neboť, když jíte živou potravu, ta vás oživí, avšak když svou potravu zabijete, pak vás mrtvá potrava také usmrtí. Neboť život přichází jenom ze života a ze smrti přichází vždy opět jenom smrt. Neboť všechno, co zabíjí vaši potravu, zabíjí také vaše tělo. A všechno, co zabíjí vaše tělo, zabíjí také vaše duše."/28/
Bratrství esejců žilo podle těchto nauk a uplatňovalo křesťanskou lásku k bližnímu ruku v ruce s usilováním o harmonii s přírodou. Esejci dosahovali věku více než 100 let a byli známi jako velcí léčitelé. Jak to dokládají originální svitky esejců, patřili Ježíš Kristus i Jan Křtitel k nejvyšší radě esejců.
ŽIDÉ
Ačkoliv v dnešním ortodoxním židovství hraje ochrana zvířat a vegetariánství právě tak malou úlohu jako v křesťanských úředních církvích, v základech tohoto náboženství můžeme nalézt plno jednoznačných výpovědí a doporučení k tomuto tématu.
Úctu ke zvířatům má Žid projevovat mezi jiným tím, že:
- má nechat zvíře v sobotu odpočívat (Exodus 23:12)
- nemá zapřahat ke svému pluhu nestejně silná zvířata (Deut. 22: 1 0)
- svá zvířata nakrmí dřív, než sám začne jíst (Talmud).
První pokyny týkající se výživy v Thoře (v pěti Mojžíšových knihách) jsou také jednoznačné: "Tímto vám předávám všechny rostliny na celé Zemi, která plodí semena a všechny stromy nesoucí ovoce se semeny. Ta vám mají sloužit za potravu." (Genesis 1:29). V Genesi 3:18 následují další pokyny k tomuto přikázání, ve kterých jsou doporučeny zeleniny.
Ezechiel odsuzuje odklon od náboženství stejnou měrou jako odklon od rostlinné stravy: "Potravu, kterou jsem ti dal -jemnou moukou, olejem a medem jsem tě živil -toto jsi obětoval pohanům. Tvým synům a dcerám, které jsi mi zrodil, jsi předložil k jídlu obětovaná zvířata". (Ezech. 16:19-23)
Jeden středověký židovský spis, Sefer Chasidim (Kniha zbožných) požaduje: "Buď přátelský a milosrdný ke všem tvorům Nejvyššího, které On stvořil na tomto světě. Nikdy nebij žádné zvíře a nikdy nebuď příčinou utrpení nějakých zvířat."
Mnozí hrdinové židovských dějin žili v tomto duchu dobroty. Podle ústního sdělení byl Mojžíš zvolen za duchovního vůdce Izraele, protože jednou projevil svůj soucit s jehňátkem (Exodus Rabbah 2, Midrash). Rebeka byla vyvolena za ženu Izákovu, protože měla soucit s žíznivými velbloudy. Také mnozí velcí židovští myslitelé současnosti pociťují ke zvířatům hluboký soucit. K přesvědčeným židovským vegetariánům patřili mezi jinými: Rav Kook, který je považován za nejdůležitějšího židovského filozofa 20. století, nositelé Nobelovy ceny Isaac Singer a Shmuel Yoseph Agnong, Martin Buber, Shlomo Ghoren -bývalý vrchní rabín Izraele, rabíni Shear Yashuv Cohen a David Rosen. Kabalista Isaac Luria, a kromě toho asi 4 % obyvatel Izraele, čímž je Izrael po Indii zemí s druhým nejvyšším podílem vegetariánů z etického přesvědčení. V ostrém protikladu k tomuto vžitému způsobu všezahrnující lásky k bližním stojí dnes obvyklá židovská kultura košer zabíjení. Slovo košer běžně užíváme jako synonymum pro "čisté" nebo "dobré" a člověk by si mohl myslet, že při košer zabití zvířete se mu prokazuje o něco větší úcta, než jak je to všeobecně zvykem na jatkách.
Smutnou pravdou však je, že asi žádnou jinou metodou zabíjení se zvířatům nezpůsobuje větší utrpení, než košer zabíjením. Aby byla odstraněna krev, kterou Žid nesmí pojídat, je zvíře zavěšeno za nohy, hlavou dolů, s proříznutým hrdlem. Zvíře přitom zůstává až celých šest minut při vědomí. Košer, ve smyslu čistý nebo dobrý , může být sotva oprávněným výrazem pro takovouto surovost. Paradoxně však může být touto metodou krev odstraněna jen ze žil a tepen a ne z kapilár zvířecího těla.
.,Nemyslím si, že košer zabíjení zvířat odpovídá duchu židovských proroků. Obvyklý hebrejský výraz pro zvířata zní: "nepesh chayah" a je ve starém zákoně použito asi 400krát. Přesný překlad zní: "živá duše". V Genezi 7: 15,22 je vysvětleno že zvířata mají stejný ."odem života" jako,lidé. To ale může znamenat jen to, ze zvířata jsou podle židovského učení stejně tak našimi bratry a sestrami jako jiní lidé a že s nimi máme stejným způsobem soucítit.
ISLÁM
Původní nauky islámu byly, stejně jako v křesťanství a v židovství, během dějin pokrouceny. Slovo Islám souvisí s arabským slovem salem = mír a znamená oddanost Bohu, která vede k pravému míru.
Nauky proroka Mohameda obsahují mnoho pokynů, jak dobře zacházet se zvířaty: "Zbytečné porážky, zabíjení, bití a surové zacházení se zvířaty je velikým hříchem."
"Ten, kdo projevuje ke zvířatům soucit, tomu projeví svůj soucit i Bůh"./29/. Jak je zaznamenáno v koránu, byla zvířata v Mohamedových očích božími dětmi stejně jako lidé:
"Vpravdě neexistuje žádné zvíře a žádný pták, kteří by nepředstavovali národ jako vy... I oni budou potom shromážděni kolem svého Pána."(Sura 6/38)
Tak jako o Ježíši Kristu, existuje i o Mohamedovi mnoho dochovaných pouček, abychom byli vůči všem tvorům mírumilovní. Stejně jako všichni velcí svatí, i Mohamed žil velmi asketicky. Živil se vegetariánsky, přestože to v pouštních oblastech nebylo snadné. Podle historických záznamů se jeho strava skládala z datlí ořechů .' , Ječného chleba a pramenité vody. O stravě jednou řekl: "Břicho se nemá stát hřbitovem zvířat."130/
Krátce po Mohamedově smrti se řady jeho následovníků rozštěpily na sunnity a šíity. Také jeho učení bylo dodneška zřejmě pozměněno. Především je politováníhodný falešný výklad pojmu "svatá válka", kterým pacifista Mohamed mínil válku proti vlastním slabinám a chybám. Nicméně v kořenech tohoto náboženství nacházíme stejně jako v křesťanství obdivuhodné učení o jednotě všech věcí. Pokud to člověk uzná a v souladu s tím jedná, může se mu dostat pravého štěstí.
BUDDHISMUS
Gautama Buddha vytvořil buddhismem náboženský systém, který je dnes praktikován téměř miliardou lidí. Buddha žil v době, kdy mnozí učenci raději trávili svůj život v neplodných filozofických spekulacích o nejvyšší pravdě, než aby prakticky dodržovali základní principy pravé zbožnosti. Buddha působil proti této tendenci a vyzýval člověka, aby se nejprve sám morálně zdokonaloval, místo aby jen spekuloval o smyslu života. Jedním ze základních buddhistických přikázání je "Ahimsa", t.j. nenásilí vůči všem tvorům. Vycházeje z myšlenek o reinkarnaci, je také v buddhismu zvíře považováno za duchovní bytost, pouze zabudovanou do jiné tělesné schránky. Samozřejmě i Buddha byl vegetariánem a vybízel své žáky, aby i oni žili vegetariánsky.
Dějinné záznamy o Buddhově životě obsahují mnoho událostí, kdy se projevila jeho láska ke zvířatům. Píše se zde, že nikdy nestrpěl, aby byl zabit třeba i "pouhý" hmyz. Buddha řekl doslova: "Všechny bytosti chtějí žít šťastně a žádné ať není způsobeno zlo! Nechť je celý náš život pomocí poskytovanou druhým."/29/
První z pěti základních ctností, které Buddha doporučoval, zní: "Každá bytost se straní utrpení a každému je jeho život milý. Poznej sám sebe v každém bytí a netýrej a nezabíjej " ./31/
Dalšími příkazy ctností buddhismu jsou: nekrást, nežít zhýrale, nelhat, neopíjet se. Tyto ctnosti tvoří základ k dosažení nejvyššího cíle v buddhismu, nirvány. Pojem nirvána je často ztotožňován s rozplynutím vlastní existence, což však neodpovídá jeho pravému významu. Nirvána doslova znamená "vyhasnutí", čímž je míněno plné osvobození se od zloby, strachu, chtíčů atd., což vede k nepopsatelné svobodě a blahu. Člověk, který dosáhl tohoto cíle, se pak dobrovolně stane pomocníkem stvoření. Jelikož už nemá osobní přání a přesto je plně spokojen, může se stát bódhisattvou a může dát svou sílu plně do služeb jiných.
HINDUISMUS
Hinduismus je sběrným pojmem pro četná náboženská hnutí Indie, která vznikla z učení tisíce let starých védských spisů. Pro Evropana se hinduismus může zprvu zdát zmateným množstvím různých náboženství, v nichž jsou uctívány tisíce božstev. Ale Hindové věří, konec konců jako křesťané, v jediného Boha, a mnozí "bohové" jsou jen zosobněnými aspekty Tvůrce. Mají věřícímu usnadnit vyvinout v sobě oddanost. V podstatě existuje mezi křesťanstvím a hinduismem úplná shoda./39/
Ve všech hinduistických věroukách je bytostné jádro každé živé bytosti považováno za nesmrtelnou duši. Následkem toho jsou všechny formy života plnohodnotné a mají být stejně respektovány. Všechny náboženské nauky Indie obsahují přikázání nezbavovat žádné zvíře zbytečně života. Všichni velcí duchovní učitelé Indie se živili vegetariánsky a až dodnes je Indie zemí s největším počtem vegetariánů. V dobách vyvrcholení védské kultury před asi 5.000 lety byl vegetariánský způsob života tak samozřejmý, že pro vegetariána neexistoval žádný slovní výraz. Naproti tomu pro pojídače masa existovala různá pojmenování (mleccha, yavvanna apod.), která byla zároveň i synonymy pro lidi s nižším způsobem smýšlení.
Hinduistická bible Bhagavadgíta učí mezi jiným životu v harmonii se všemi živými bytostmi, čisté výživě a všeobsáhlé lásce. Nejvyšším cílem duchovního vývoje člověka je podle védských učení přímé vnímání Boha (Samadhi). V tomto stavu vnímá člověk přímo božskou jiskru ve všech živých bytostech a pociťuje k nim tak automaticky neomezenou lásku.
Avšak pro takovýto vysoký cíl je podstatným předpokladem ctnostný život. Každé zbytečné poranění zvířete a také nepřímá účast na tom, jako je pojídání masa, je v hinduistickém myšlenkovém pokladu považováno za hrubé porušení zákonů života.
Jedním z lidí, kteří v tomto století naplňovali vysoké ideály hinduismu, byl Mahatmá Gandhí. O významu ochrany zvířat jednou řekl: "Velikost národa lze měřit ne tím, co vlastní, ale tím, jak zachází se svými zvířaty."
JEDNOTA ŽIVOTA JE BUDOUCNOST ŽIVOTA
"Úcta k životu znamená odpor k zabíjení"
Albert Schweitzer
"Mám obavy o lidskou rasu, když pomyslím na to,
že Bůh je spravedlivý. "
Thomas Jefferson
Když jsem se poprvé začal zajímat o účinky naší výživy, bylo mi 11 let. Dlouhou dobu jsem věřil, že tu se svými názory, které jsem během doby získal, stojím osamocen. Bylo proto velmi potěšující zjistit, že se nalézám uprostřed nejlepší společnosti. Ke známým vegetariánům totiž patřili mezi jinými Sókratés, Platón, Aristotelés, Hippokrates, Pythagoras, Thales z Milétu, Senecca, Plutarchos, Ježíš, Buddha, Mohamed, Lao'ce, Konfucius, Leonardo da Vinci, Percy Shelley, Friedrich Nietzsche, Schoppenhauer, Hegel, Tolstoj, George Bernard Shaw, Charles Darwin, Isaac Newton, Thomas Alva Edison, Alexander von Humboldt, Sven Hedin, Christian Morgenstern, Emerson, Thoreau, Albert Einstein, Albert Schweitzer, Mahatma Gándhí, matka Tereza.
Tyto velké osobnosti poznaly hluboce zasahující souvislosti mezi volbou naší stravy a blahem stvoření. Vyvodily z toho své závěry, protože velmi přesně věděly, že humánní společnost nemůže být vybudována na nehumánním zacházení se zvířaty. Lev Nikolajevič Tolstoj se k této věci vyjádřil takto: "Dokud budou existovat jatka, budou také existovat bojiště".1321
Poznání jednoty života bude spoluurčující pro budoucnost člověka. Mír, sociální spravedlnost a dostatečné krytí životních potřeb všech lidí jsou cíle, jejichž uskutečnění předpokládá všeobecnou úctu k životu. Můžeme dnes začít tím, že spravedlivým jednáním, harmonickými myšlenkami a volbou své stravy podnikneme v tomto směru pozitivní kroky. Avšak není zajisté smysluplné chtít jiné lidi obracet na náš názor dogmatickými požadavky. Každý člověk má svobodnou vůli, kterou má také používat z vlastní motivace. Agresivní postup misionářské činnosti ještě nikdy nedokázal problémy tohoto světa řešit.
V této souvislosti existuje jedna hlubokomyslná anekdota o slavném evangelistovi Billy Sundayovi, který se po celý svůj život snažil obrátit své spoluobčany na křesťanství. Když Billy Sunday zemřel, sv. Petr mu zabránil vstoupit do nebe. "Co jsi během svého pozemského života udělal, abys sloužil lidem?", ptal se Petr. "Jak prosím? Co se stalo se všemi hříšníky, které jsem obrátil na víru a poslal sem?". "Možná, že jsi je sem poslal", odpověděl Petr, "ale žádný z nich sem nedorazil".
Úcta k zázraku stvoření jistě může být stejně málo vynucena jako přihlášení se k nějaké víře. Jediný způsob, jak změnit svět k lepšímu, spočívá v tom, změnit sebe tak, aby naše zdraví, životní radost a vnitřní harmonie byly tak nakažlivé, že žádná slova již nebudou nutná. Nikoliv hlavy států, ale lidé jako vy a já jsou těmi, kteří vtisknou světu zítřka novou tvář .Každým výrazem našeho úsilí o vyšší formu radosti, která zahrnuje všechny živé bytosti, přispíváme k tomu, aby byla tato tvář radostná. Budeme-li svůj život budovat na poznání jednoty všeho života, pak můžeme získat nekonečně mnoho.
Ale existují také některé těžkosti, které jsou spojeny s tímto způsobem života, např. nepochopení mnohých spoluobčanů. To poznal také známý anglický spisovatel Georg Bemard Shaw, který se od svého mládí živil vegetariánsky. Kvůli svému způsobu výživy byl svými současníky často označován za blázna. Komentoval to takto: "Nutně potřebujeme pár bláznů. Jen se podívejte, kam nás přivedli ti normální!"
II.
NOVÁ KONCEPCE ZDRAVÍ
NOVÁ KONCEPCE ZDRAVÍ JE NUTNOSTÍ
Během 20. století se všechny oblasti života změnily rychlostí, která člověku vyráží dech. Je tomu tak i v lékařství. Většina lékařů a jejich pacientů pevně věří v požehnání lékařského pokroku. Konec konců lidé se dožívají delšího věku a to může být považováno jedině za následek pokroku v medicíně.
Je tomu ale skutečně tak? Když se dnes některý člověk dožívá 85 let a tím zvyšuje statistiku délky života, znamená to, že se narodil už před 85 lety a k používání nejnovějších lékařských výdobytků se tedy dostal až ve značně vysokém věku. Velká dětská úmrtnost byla tím, co v dřívějších dobách silně snižovalo odhady délky života. Ke zlepšení v této oblasti došlo kvůli důkladnějším hygienickým opatřením. Například díky Ignáci Semmelweissovi, který jako první poznal význam hygieny při porodu, byla vymýcena horečka omladnic. To však nemá nic společného s lékařským pokrokem ve smyslu léčení.
Ostatně délka života byla sledována pouze v oblastech, kde se před průmyslovou revolucí uzavíraly sňatky jen v malém okruhu, t.j. mezi příbuznými./l/ V kulturních kruzích, ve kterých nebyly sňatky mezi příbuznými dovoleny z náboženských nebo sociálních důvodů, nebyly v délce života zaznamenány přes všechny lékařské novoty žádné významné změny.
Také vymýcení velkých morových pohrom, které patřily po dlouhá období k nejčastějším příčinám smrti, je třeba přičíst v první řadě zlepšení hygieny a nikoliv lékařskému pokroku./2/ Kromě toho není významné, jakého stáří dosáhneme, nýbrž jak budeme stárnout. Naše zdraví je pro kvalitu života daleko důležitější, než dosažené stáří v létech. Co se tedy týče zdraví, pak vývoj uplynulých desetiletí v průmyslových národech nevypadá vůbec dobře. Chronické civilizační nemoci se šíři stále více. K těm patří např. nemoci krevního oběhu, revmatické nemoci, alergie, neurodermitidy, skleróza multiplex, ledvinové a žlučníkové kameny, žaludeční vředy, celiakie, Crohnova nemoc, osteoporóza, Alzheimerova nemoc , Parkinsonova nemoc, zubní kazy, paradentóza, diabetes, hypoglykémie a mnoho dalších.
Zvláště děsivá je skutečnost, že obětmi civilizačních nemocí se stávají stále mladší lidé. Např. v Německu trpí v současnosti asi 2 miliony dětí neurodermitidou.
Přibližně 40 % úmrtnosti připadá v západní Evropě na účet nemocí krevního oběhu, přes 20 % na onemocnění rakovinou. Avšak, i kdyby všichni lidé umírali na slabost stáří, bylo by třeba ptát se po příčinách mnohých degenerativních zdravotních poruch.
ZMATENÉ NÁZORY O PRAVÝCH PŘÍČINÁCH NEMOCÍ
Na příkladu alergií je možné dobře znázornit všeobecné zaměňování příčin nemocí s faktory, které vyvolávají symptomy určité nemoci. Ke konci šedesátých let trpělo v Německu asi 1 % obyvatelstva některou z alergií. Počátkem devadesátých let to již bylo 20 % lidí a toto číslo stále stoupá. Podobný nárůst alergií lze zaznamenat všude v Evropě a v severní Americe. Za příčinu alergie označují všichni lékaři shodně určité látky -alergeny. Když tedy někdo trpí alergií na pyl, pak jsou viníky pyly. Kdyby tomu skutečně tak bylo, pak je přinejmenším velmi podivné, že dříve trpělo alergiemi jen málo lidí. Od té doby, co lidé existují, přicházejí do styku s pylem, se zvířaty, s ořechy a jahodami a teď najednou by to u nich mělo vyvolávat nemoc -chorobnou reakci imunitního systému. Proč reaguje imunitní systém tímto způsobem? Nikdy dříve se nevyskytovala taková četnost alergických reakcí na zcela přirozené součásti našeho života. Je zcela zjevné, že musí existovat hlubší příčiny tohoto rapidního nárůstu alergií, než jen existence alergenů./3/
U srdečních oběhových nemocí lékaři často poukazují na rizikový faktor, kterým je příliš vysoký krevní tlak. To je však posouzení pouze povrchní, poněvadž samotný vysoký krevní tlak je již příznakem nemocného organismu. Pomocí léků na snížení krevního tlaku se jen vyřazuje důležitý varovný signál těla a vzniká tím falešná představa bezpečí. Do té doby, než budou zjištěny pravé příčiny vysokého krevního tlaku, nemůže být ani sníženo riziko srdečního infarktu.
To je v zásadě problém všech civilizačních nemocí, které jsou vyvolány duchovními a tělesnými faktory ve způsobu životosprávy. Pravidlem je bohužel potlačování symptomů místo léčení skutečných příčin. Již po několik let můžeme téměř každý týden sledovat v tisku senzační zprávy, v nichž je oznamováno konečné vítězství nad rakovinou, revmatismem nebo srdečním infarktem. Dokud jsou však léčeny pouhé příznaky nemocí, nemohou být tyto údajně zázračné skutky provedeny.
VLASTNÍ ODPOVĚDNOST ZA ZDRAVÍ
Při bližším pozorování našeho moderního lékařství je tedy třeba konstatovat, že až dosud nemělo při překonávání civilizačních nemocí žádoucí úspěch. Toto však nemá být jednostranným shazováním viny na lékaře. Lékaři dnešní doby byli zatlačeni do úlohy, která odpovídá našemu přání po konzumu a požitku a nikoliv přírodním zákonům. Chceme mít požitek ze všeho, co život poskytuje a když se tělo pod tímto požitkem zhroutí, pak má nápravu zajistit lékař -avšak pokud možno bez omezení stylu našeho života. Naše zdraví je však produktem přírody a nikoliv našeho myšlení určovaného našimi přáními. Prohřešujeme-li se neustále proti přírodním zákonům, budeme za to muset jednoho dne nést následky. Jestliže i po propuknutí nějaké vážné nemoci ještě stále chybí ochota změnit svůj způsob života, pak nemůžeme od žádného lékaře na světě očekávat nějaký zázrak.
Samozřejmě existují také velké mezery ve znalostech lékařů, kteří se během svých studiích učí o výživě velmi málo. Avšak i když všichni lékaři varují před zlozvykem kouření, přesto i nadále bezstarostně kouří miliony lidí. Předcházení nemocím je v podstatě věcí vlastní odpovědnosti každého člověka, neboť každý je odpovědný za svůj způsob života. I při léčení nemocí je aktivní spolupráce pacienta nejdůležitější, neboť jinak nemůže ani ten nejlepší lékař dosáhnout velkých výsledků. Když však sami převezmeme vlastní zodpovědnost za své zdraví, pak nejsou schopnostem našeho těla kladeny téměř žádné hranice pro to, aby bylo a zůstalo zdrávo.
NEMOC NENÍ ŽÁDNÝ VRTOCH PŘÍRODY
Vzhledem k tomu, že jen velmi málo lidí není nikdy nemocno, aby mohlo ve vysokém věku pokojně zemřít, je nemoc považována za něco zcela normálního, něco, co patří k životu stejně jako smrt. Tak vzniká dojem, že je příroda sama v sobě pochybená a že poruchy v životě jsou zcela normální. Jednoduché srovnání mezi člověkem a zvířaty ve volné přírodě však jasně ukazuje, že neexistují nemoci vzniklé osudovými vrtochy přírody.
Žádné z divoce žijících zvířat netrpí některou z nesčetných nemocí, které napadají člověka. Jedině při silném přemnožení některého druhu v určitém životním prostoru dochází k infekčním nemocem nebo k degenerativním jevům, které vedou k vyhubení příslušného druhu. Divoce žijící savci mají pět smrtelných nemocí, člověk jich má dvěstěpadesát, nehledě na přibližně 30.000 nemocí, které nejsou bezprostředně smrtelné. V zemích EU je 85 % úmrtí způsobeno civilizačními chorobami a méně než 8 % stařeckou sešlostí. U našich nejbližších příbuzných v živočišné říši -u lidoopů -představují úmrtí způsobená civilizačními nemocemi 0 %, kdežto 98 % úmrtí je způsobeno stařeckou slabostí. Přibližně 35 % Západoevropanů trpí nadváhou, ve zvířecí říši nadváha neexistuje. Méně než 1% Středoevropanů není nikdy během svého života postiženo zubními kazy. Volně žijící zvířata vůbec nemají zubní kaz. Savci žijící v divoké přírodě dosahují věku, který odpovídá pěti až sedminásobku délky období jejich růstu. Pro člověka by to znamenalo (při době růstu cca 18 -20 let) dosažení věku 90 -140 let. To je však pro moderního člověka spíše výjimkou. Pokud se někdo skutečně dožije svých stých narozenin, pak je to většinou jen příležitostí pro napsání článku v místních novinách.
Proti takovým srovnáním se často uvádí námitka, že lidé nejsou žádná zvířata. Avšak naše tělesná příbuznost se zvířaty je tak velká, že tato srovnání jsou plně oprávněná. S gorilou nebo šimpanzem se geneticky shodujeme ve více než 99 %. Kromě toho můžeme prostřednictvím pozorování zvířat chovaných lidmi poznat, že nemoci skutečně nemají nic společného s vrtkavostí přírody.
Jakmile jsou totiž zásahem člověka ovlivněny přirozené životní podmínky zvířat, ihned se u nich objeví tytéž nemoci, které se vyskytují také u lidí. To platí především pro oblast výživy. Divoce žijící zvířata přijímají svou potravu vždy ve stavu, v jakém ji produkuje příroda. Jakmile začnou požírat potravu zpracovanou člověkem, začnou, stejně jako člověk, přibývat na hmotnosti, objeví se u nich žlučové kameny, diabetes, revmatismus, vypadávání zubů atd.
Naše milá domácí zvířata trpí stejnými nemocemi jako jejich majitel, zatímco jejich druhové, žijící divoce, zůstávají těchto nemocí zcela ušetřeni. Např. gorily váží v divočině okolo 140 kg. V zoologické zahradě, kde jsou krmeny nepřirozenými potravinami, mohou dosáhnout váhy až 320 kg. Příroda produkuje zdravý život, nemoci jsou výhradně lidským výdobytkem. Jakmile člověk poruší svými zásahy přírodní zákony, objeví se nemoci lidí i zvířat.
Zvířata v divočině nemohou porušovat přírodní zákony, protože by to znamenalo jejich vyhynutí. Člověku je díky jeho speciálním schopnostem umožněno do přírody zasahovat a využívá toho víc, než je zdrávo.
ZDRAVÍ JE NORMÁLNÍM STAVEM
Abychom se mohli opět vrátit k životu bez nemocí, musíme se zbavit představy, že nemoci jsou normálním stavem. Na zvířatech v divočině můžeme pozorovat, že zdraví je samozřejmostí. Jak by se jinak mohl život na Zemi rozvíjet miliardy let ve svých nesčetných formách?
Jak tedy opět dosáhnout normálního stavu tak, jak je přírodou předurčen?
Pro naše přežití je nutno splnit čtyři základní podmínky: dýchání, spánek, přivádění tekutin a přivádění potravy. Důležitá je i kvalita toho, co přijímáme. Vdechujeme-li špatný vzduch, škodí to našemu zdraví. Když špatně spíme, projeví se to velmi nepříjemně. Také kvalita naší pitné vody je důležitá. Tyto tři body uzná jistě každý člověk a také každý lékař .Potrava, jako čtvrtá životně důležitá podmínka, jak se stále ještě mnozí lékaři a laici domnívají, nemá prý svou kvalitou velký význam pro zdraví. Velmi často říkají lékaři pacientům, kteří trpí nemocemi vyvolanými výživou, že mohou jíst co chtějí, že to nemá s jejich nemocí nic společného.
Podíváme-li se jednou důkladně na obvyklou nemocniční stravu pacienta, pak objevíme zcela nový význam pojmu nemocnice.
Ještě dnes existují přírodní národy, které díky své zdravé životosprávě mohou očekávat, že se dožijí věku okolo 100 let a pro které jsou civilizační nemoci neznámé. K takovýmto národům patří mezi jinými Quiche-indiáni, Vilcabambani, Hopi-indiáni, Papuánci a také velká část obyvatelstva Číny a Mexika./5,6/ Jakmile se k těmto národům začnou zavádět výdobytky výživové techniky západního světa, jako je cukr, velké množství živočišné potravy, konzervy atd., pak to jde i s jejich zdravím rychle z kopce. Takto byl po roce 1975 značně poškozen legendární národ Hunzů./7/
Můžeme se tedy poučit i od lidských populací, že příroda produkuje zdravý život, pokud její zákony nejsou porušeny. Selhání funkcí jednotlivých orgánů, náhle se objevující poruchy látkové výměny, to nejsou samy o sobě žádné příčiny nemocí.
Každá špatná funkce v našem organismu předpokládá překročení přírodních zákonů. To platí i pro vrozené poruchy, neboť způsob života rodičů má podstatný vliv na zdraví dítěte, a to již před početím.
MECHANISTICKÉ. POJETÍ ŽIVOTA
Ten, kdo jde dnes s nějakými potížemi k lékaři, je obvykle důkladně vyšetřen. Lze změřit krevní tlak, puls, zjistit složení krve, provést jaterní testy, zkoušky moči a mnoho jiného. Medicína se snaží odhalit příčiny zdravotních poruch pohmatem, mechanickými zkouškami bolesti, rentgenovými snímky, tomografem aj. Tyto diagnostické postupy mohou být při správném použití velmi nápomocné, zrcadlí však jeden z hlavních problémů moderní medicíny: víru, že všechny funkce a funkční poruchy v organismu mohou být zjištěny analytickými metodami.
Tato víra se objevila na sklonku 18. století, kdy přírodní věda zrevolucionizovala vládnoucí obraz světa. Až do této doby předepisovala církev lidem dogmata, kterým měli věřit. Kdo se postavil proti vnucené představě světa, kterou zajišťovala církev ze svých mocenských pozic, byl velmi rychle přiveden k mlčení tak jako např. Galileo nebo Giordano Bruno.
Vžijeme-li se do situace té doby, pak je možné si snadno představit tehdejší nadšení pro přírodovědecké poznání. Bylo dosaženo pomocí pokusů a přesných výpočtů a bylo zcela prosté všech mystických vlivů. Měřicí a analytická věda osvobodila lidské myšlení ze spárů dogmat církevní politiky.
V přehnaném nadšení došli někteří prominentní přírodovědci tak daleko, že požadovali, aby byly přesné analýzy uznány jako jediné oprávněné zdroje vědy pro všechny oblasti přírodních věd, tedy i pro lékařství. V této době vznikla, především na základě požadavků chemika Lavoisiera teze, podle níž není život ničím jiným, než velkým komplexem chemických funkcí. Živá bytost byla degradována na stroj. Tyto názory byly podpořeny filozofy (např. Descartem), kteří pohlíželi na fyzický život také jako na mechanismus existující zcela odděleně od ducha.
Roku 1847 se v Berlíně sešli čtyři renomovaní vědci: Helmholtz, Dubois-Reymond, Ludwig a Brucke a prohlásili, že zákony chemie mohou vysvětlit všechny děje v lidském organismu. Tím se staly Lavoisierovy teze základním kamenem lékařského výzkumu pro další generace a ve školské medicíně se v tom až dodnes mnoho nezměnilo.
Ve stejném časovém období prošla fyzika, která je základní vědou ve výzkumu přírodních zákonů, zcela jiným vývojem. Přestože vznikla na zcela mechanisticko-materialistickém základě, získala ve 20. století poznatky, které v jiném vyjádření přinášejí závěry shodující se s holistickými světovými názory duchovních věd. Fyzikové Einstein, Heisenberg, Planck, Bohr, Tesla, Bell, von Weizsiicker, Capra, Niebohr, Beardon a mnozí jiní byli a jsou přesvědčeni, že poznatky fyziky vedou k jednotnému pojetí vesmíru, odpovídajícímu duchovně-vědeckým poznatkům všech kultur.
OBVYKLÁ NAUKA O VÝŽIVĚ
Tím, že se fyziologie vyvinula v čistě chemicko-analytickou vědu, ovlivnila přirozeně také výzkum výživy a její vliv na zdraví. Od samého počátku vědeckých nauk o výživě se činí pokusy zjistit chemicko-analytickou cestou, co a v jakém množství má člověk denně sníst, aby zůstal zdráv. Z hlediska této vědy o výživě má být výživa považována za zdravou tehdy, má-li určitý obsah kalorií, potřebné množství vitamínů, minerálů, esenciálních mastných kyselin, a vlákniny a pokud možno malé množství nasycených mastných kyselin a cholesterolu.
Zvířecí bílkoviny jsou konvenčními vědci v oboru výživy v Evropě stále ještě považovány za hodnotnější než rostlinné. V Americe se to však již z větší části změnilo. Přesto se i v Evropě těší vegetariánská výživa (dokonce i v konvenční vědě zabývající se výživou) vysokému uznání. Avšak úplné zřeknutí se živočišných produktů, tedy i mléčných (veganská výživa) je však stále ještě považováno za riskantní a výživa za nedostatečnou.
Stále rostoucí počet lidí nyní hledá alternativy ke konvenční nauce o výživě a k mechanistickému pojetí života. Důvodem pro velké rozšíření alternativních forem výživy a přírodních léčitelských postupů je to, že staré koncepce a metody již zjevně lidi neuspokojují.
Dnes můžeme sotva očekávat, že představitelé mechanistické-materialistické vědy budou ochotni přiznat své vlastní omyly. Fyzik Max Planck jednou k této problematice prohlásil: "Než se ve vědě prosadí nové poznatky, uplyne 50 let, protože budou muset vymizet nejenom staré teze, ale budou muset také vymřít jejich zastánci."
Proto jsme vyzýváni, abychom kriticky objasňovali koncepce, které nám jsou předkládány, místo toho, abychom je jednoduše přebírali. To je zvláště důležité v oblasti výživy, která ovlivňuje naše zdraví, naše životní prostředí a budoucnost života na Zemi. Tyto věci jsou příliš důležité, než abychom je přenechávali k přemýšlení pouze tzv. expertům.
HRANICE A OMYLY STARÝCH KONCEPCÍ
Konvenční nauky o výživě a jejich základy, totiž mechanisticko-materialistické pojetí života, vykazují tak velké množství chyb, protiřečení a omezení, že by jejich pouhý výčet zaplnil celé knihy. Zde musí postačit krátký přehled některých markantních slabin starých koncepcí.
JAKTO, ŽE ŽIVOT FUNGUJE?
Dnešní úsilí o vymýcení nemocí se podobá pokusu opravit motor, aniž bychom věděli, jak funguje. Školská medicína ví velmi mnoho o nemocech a o výstavbě těla, ale neví téměř nic o zdraví. Procesy látkové výměny v lidském organismu jsou ve svém celku daleko složitější, než nejsložitější technologie, kterou kdy člověk objevil. Proč toto zázračné dílo funguje, nedokáže školská medicína až dodnes uspokojivě vysvětlit. Je sice známo, že informace pro látkovou výměnu jsou zachyceny v paměti DNK (desoxiribonukleová kyselina) v jádru každé buňky, avšak proč jsou tyto informace převáděny organismem prakticky až do nejmenší podrobnosti, proč přitom v normálních případech nikdy nedochází k poruchám, to zůstává konvenční vědě stále hádankou.
Vzhledem k nesmírné složitosti látkové výměny je nutno předpokládat určité poruchy v řízení. Jak dalece je školská medicína a konvenční nauka o výživě vzdálená znalostem týkajícím se tohoto řídicího mechanismu, můžeme objasnit následujícím příkladem:
Předpokládáme-li, že bychom chemicky analyzovali zrna schopná klíčení, např. pšeničná, pak bychom zjistili určitý obsah uhlohydrátů, bílkovin, tuků, vody, vitamínů, minerálů a jiných látek. Jestliže pak vystavíme pšenici malé dávce radioaktivního záření nebo umělých mikrovln, pak při další analýze zjistíme, že se nic nezměnilo. Zrna vykazují stejný obsah uhlohydrátů, vody, bílkovin, tuku, vitamínů atd. jako neozářená zrna.
Pokusíme-li se však nechat ozářenou pšenici vyklíčit, již to nefunguje. To znamená, že podstatná funkce organismu, totiž jeho životnost, může být ztracena, aniž se jeho chemické složení změní. Musí tedy existovat prvky řízení životních procesů, které nelze zachytit chemicko-analytickými metodami.
Jak však má medicína, případně věda o výživě, která se ve výzkumu látkové výměny opírá výhradně o chemické rozbory, nalézt příčiny poruch látkové výměny, nemůže-li pomocí těchto metod zachytit to nejdůležitější na látkové výměně, totiž její řízení?
NEVYSVĚTLITELNÉ ZDRAVÍ
Podle staré nauky o výživě se až dosud klade velký důraz na vypočítávání nutného obsahu energie kalorií (nověji joulů, pak 1 kcal = 4,18 kjoulů). Podle oficiálně uznaných poznatků potřebuje člověk denně při úplné tělesné nečinnosti přibližně 1800 kcal. Čím je člověk aktivnější, tím je jeho potřeba energie větší. Je-li potřebné množství kalorií dlouhodobě pod touto hranicí, vede to ke ztrátě tělesné hmotnosti, k oslabení a ke smrti. Pravidelné překračování příjmu potřebného množství kalorií vede k nadbytečné tělesné hmotnosti.
Existují však národy, které by byly musely podle těchto teoretických poznatků již dávno vymřít. Ve východní Africe žijí Nomádi, jejichž výživa obsahuje během letních měsíců 10-15000 kcal, což by podle nauky o výživě muselo vést k nadbytečné tělesné hmotnosti a k předčasné smrti. Příslušníci těchto národů jsou však bez výjimky zdatní a štíhlí a těší se dobrému zdraví.
Také druhý extrém, totiž podle západních měřítek zcela nedostačující zásobování energií, může být nalezen u přírodních národů, aniž by tím nějak trpěly. Indiáni Tarahumara a Quiche v Mexiku přijímají denně např. jen asi 1500 kcal a jejich výživa neobsahuje žádné živočišné bílkoviny. Cestování a běh na 100 -300 km v jednom kuse, často s těžkými břemeny, jsou pro ně něčím zcela běžným. Takovéto výkony by však podle nauky o výživě vyžadovaly denně 5-1 0.0000 kcal.
Japonský lékař prof. Kuratsune provedl počátkem padesátých let na sobě a na své manželce pozoruhodný výživový pokus, jehož výsledek může být stejně málo vysvětlen podle koncepce staré nauky o výživě, jako výkony mexických Indiánů. Pod dozorem prof. Mizushima přijímali manželé Kuratsunovi ve třech obdobích (32, 81 a 120 dnů) denně 700-1000 kcal. Strava se skládala ze syrové mleté celozrnné rýže, syrové zeleniny, ovoce a mořských chaluh. Živočišné bílkoviny zcela chyběly, stejně jako příslušné množství energie. Pokud by dogmata teorií týkajících se kalorií skutečně platila, měla by vést jednostranná strava k těžkým poruchám vyvolaným nedostatkem potřebných látek.
Prof. Kuratsune vykonával během těchto pokusů své obvyklé laboratorní činnosti, jeho manželka obstarávala jako jindy SVOU domácnost a kojila kromě toho své miminko. Oba se cítili naprosto dobře, při zkouškách neměli žádné příznaky nedostatku a jejich pohyby byly "neobyčejně lehké, rychlé a šikovné".15, 101
Během měsíc trvající stávky lékařů v Izraeli, při níž bylo v nemocnicích o 85 % lékařů méně, poklesla úmrtnost o 50 %, tj. na nejnižší stupeň v dějinách Izraele.
V Bogotě (Kolumbie), klesla během 52-denní stávky lékařů úmrtnost o 35 %. Když v Los Angeles došlo v 17 nemocnicích ke stávce, klesla úmrtnost o 18 %.
USA mají mezi všemi národy světa nejvyšší výdaje na zdravotnictví. Průměrná odhadovaná délka života občanů USA zaujímá v celosvětovém srovnávacím žebříčku 21. místo, daleko za mnoha zeměmi třetího světa.
V USA připadá na jednoho lékaře 452 osob. Odhadovaná délka života mužského obyvatelstva černé pleti je 65,5 roku. Na Jamajce, kde připadá jeden lékař na 7033 obyvatel, je odhadnuta délka života mužů 69,2 roku.
USA a Německo investují více peněz do výzkumu terapií proti srdečnímu infarktu a rakovině, než všechny ostatní země světa. 85 % lidí v USA a v Německu umírá na srdeční infarkt a na rakovinu.
(Zdroj: "Evropský lékařský časopis" č. 211, květen/červen 1993)
Ve 2. světové válce trpěli američtí vojáci v japonském zajetí hroznými stavy vyvolanými nedostatkem různých látek, přičemž dostávali podobně jako manželé Kuratsunovi rýži, zeleninu, trochu ovoce a mořských chaluh o přibližně 1 000 kilokaloriích denně. Jediný rozdíl byl v tom, že strava válečných zajatců byla vařená, zatímco Kuratsunovi jedli všechno syrové.
Stejná množství potravin mohou tedy mít zcela rozdílné účinky, a to podle příslušné přípravy. Při zachování přirozeného stavu potravy postačuje její minimální množství, zatímco malé množství potravy ve vařené formě způsobuje těžké poruchy. Tím je význam nauky o energii a její výpočty v obsahu kalorií v potravě přinejmenším silně zrelativizován, neboť kvalita potravin je daleko důležitější, než množství kalorií.
JSME STÁLE VÍCE NEMOCNÍ
Medicína jistě zaznamenala v mnoha oblastech velké a požehnané pokroky, např. v chirurgii nebo v diagnostice. Naproti tomu v profylaxi a v léčení civilizačních chorob jsou přes všechna její úsilí jakékoliv pokroky v nedohlednu. Neustále jsou sice oznamovány nově objevené zázračné léky proti rakovině, revmatismu atd., avšak v praxi se úspěchy nedostavují. Boj proti symptomům namísto pravého léčení zůstává bohužel pravidlem. Dokud bude mechanisticko-materialistická koncepce života základnou pro lékařský výzkum, máloco se na tom změní.
A tak žijeme v době, kdy jsou podnikána nejnákladnější úsilí v lidských dějinách pro obnovu a udržení našeho zdraví avšak zároveň jsme stále nemocnější. Všechny chronické a degenerativní nemoci, jako jsou kardiovaskulámí choroby, rakovina, revmatické nemoci, alergie, neurodermitida, osteoporóza, skleróza multiplex, nemoci ledvin a jater, choroby slinivky břišní a zažívacího traktu a mnoho jiných, se i nadále šíří. Zvláště děsivá je přitom skutečnost že oběťmi takovýchto nemocí se stávají stále mladší lidé. Např. rakovina a revmatismus, nemoci, které se dříve vyskytovaly jenom u starších osob, dnes mnohem častěji postihují děti mladší 1 0 let.
NEVYSVĚTLITELNÉ LÉČIVÉ ÚČINKY
Stále rostoucí nespokojenost mnoha lidí s výsledky školské medicíny je hlavním důvodem pro razantní šíření alternativních léčivých postupů. Vzhledem k tomu, že tyto postupy, jako např. homeopatie, nejsou myšlenkovými postupy a způsoby analýz školské medicíny vysvětlitelné, byly ještě před nedávnem téměř všemi lékaři vehementně odmítány. Avšak účinnost těchto léčivých postupů je přesvědčivější než všechny teoretické úvahy.
Mezitím se velká část absolventů homeopatických kurzů rekrutuje z řad lékařů. Bohužel se zřejmě musí fáze odmítání a ignorace u každého léčebného postupu alternativní medicíny opakovat. Homeopatie, antroposofická medicína, Bachovy květy, esence z orchidejí, aromaterapie, akupunktura, Shiatsu, terapie barev, Reiki, Spagyrika atd. působí na jemnohmotné síly v organismu, které podle mechanisticko -materialistického pojetí světa vůbec neexistují. Účinnost těchto postupů v rukou dobrého lékaře nebo léčitele je však v praxi snadno dokazatelná. Uváděné placebo efekty tu mohou sotva stačit jako vysvětlení, jelikož např. homeopatické léky působí léčivě také na zvířata a na kojence. Kromě toho objevili homeopaté mnohá léčiva, která jsou již dlouhou dobu uplatňována školskou medicínou s velkým úspěchem, jako např. nitroglycerin při angíně pektoris a metalické zlato u revmatismu. Samozřejmě ani nauka přírodního léčení není bezchybná a jistěže i v této oblasti existují neseriózní terapeuti. Ani paušální odsouzení školské medicíny není oprávněné.
Zde je třeba pouze podotknout, že školská medicína má své hranice a že velké možnosti nauk přírodního léčení nemohou být pomocí jejích koncepcí vysvětleny. Stejně tak zůstává bez vysvětlení hluboko sahající souvislost mezi psychikou a tělem. Praxe neponechává žádné pochybnosti o tom, že náš citový život může velmi silně ovlivňovat naše zdraví jak pozitivně, tak i negativně. To, že je smích zdravý a že dlouhotrvající deprese může uvést lidské zdraví do politováníhodných stavů, dnes již nikdo nepopírá.
Samozřejmě existují určité měřitelné účinky působení psychiky na tělo. Ty se týkají především hormonálního hospodaření a kardiovaskulárního systému. Avšak úplné spektrum psychosomatiky nemůže být pomocí těchto souvislostí vysvětleno. Kromě toho mechanisticko -materialistický názor neposkytuje žádné vysvětlení, proč určité hnutí mysli ovlivňuje srdeční činnost nebo hormonální hospodaření.
POSLEDNÍ STAV VĚDY
Zmatky objevující se např. u značně protiřečících si tezí školské medicíny a staré nauky o výživě nepostrádají nedobrovolnou komiku. Začíná to už u diagnóz. Když navštívíme se stejnými potížemi pět různých lékařů, nejednou obdržíme až pět různých diagnóz. Totéž bohužel platí i pro mnohé léčitele.
V oblasti výživy jsou vzájemná protiřečení jednotlivých expertů tak veliká, že zmatek vyvolaný u lidí, kteří se zajímají o zdravou výživu, je téměř nevyhnutelný. Někteří experti ve výživě, např. Dr. Atkins, doporučují, že by měl člověk denně sníst 100 -150 g bílkovin, zatímco dr. Haas (výkonnostní dieta) považuje za dostačující 35 g denně. Velmi oblíbená je také formule 1 g bílkoviny na 1 kg tělesné hmotnosti.
Avšak jiná doporučení vedou dokonce až k pouhému 0,5 g bílkovin na 1 kg tělesné hmotnosti a den. Denní množství vitamínu C uváděné německou společností pro výživu představuje v různých spisech 75 mg. Tatáž společnost však doporučuje v mnoha jiných publikacích dvojnásobné množství, tedy 150 mg vitamínu C na den. Američtí vědci doporučují v současné době 500 mg vitamínu C denně, laureát Nobelovy ceny Linus Pauling doporučuje 15.000 mg na osobu a den. Mnozí experti doporučují jíst častěji a v menších dávkách, mnozí zase doporučují vzdát se snídaně nebo i večeře. Německá společnost pro výživu (DGE) považuje mléko za velmi důležitou součást výživy, zatímco americké úřady pro výživu, jako např. AHA (American Heart Association) radí co nejvíce omezit spotřebu mléka. DGE většinou doporučuje celozrnné produkty, ale v jedné publikaci z roku 1992 varuje před velkou konzumací celozrnného chleba, protože prý příliš mnoho těchto potravin může vést k nedostatku minerálů.
Dokonalý chaos. Dokonce ani na jednom pracovním stole neexistuje takový zmatek, jako v doporučeních týkajících se výživy a to už něco znamená. Všechny tyto teze, jak tvrdí jejich představitelé, odpovídají poslednímu stavu vědy, ale na jejich protiřečeních lze snadno poznat, že jsou založeny na posledním stavu velkého omylu.
Přírodní zákony, které jako jediné rozhodují o zdraví a nemoci, se mohou těžko měnit tak rychle jako rady vědy o výživě. V této souvislosti je zajímavé, že přes 60 % Nobelových cen v medicíně během 10 let ztratilo svou platnost.
Existují tedy vůbec možnosti odpovědět na všechny tyto neobjasněné otázky pokud možno jednoznačně a uspokojivě a rozvinout tím možnost jedince podporovat své zdraví? Ano, tyto možnosti existují. Ale pochopit je a využít vyžaduje určité úsilí. Musíme být připraveni přizpůsobit způsoby našeho myšlení a chování poznatkům, které opravdu odpovídají životu a ne jen teoretickým úvahám. Pak se však rozevře netušená možnost rozvinutí naší celé bytosti, těla, duše i ducha. Při tomto rozvoji se zdraví stane věcí normální, tak jak je to v přírodě možné a předurčené.
ENERGIE NULOVÉHO BODU, PŮVOD ŽIVOTA
Ve všech starých kulturách světa existuje koncepce všudypřítomné nekonečné tvůrčí energie, ze které pochází hmota a všechny formy života. Poznatky vynikajících vědců, jako Alberta Einsteina, Nicoly Tesly, Maxe Plancka, Adama Trombleye, Hanse Niebohra, Philipa Callahana a dalších potvrzují existenci kosmické praenergie./13/ Ve vědeckém způsobu vyjadřování se tato energie nazývá energií nulového bodu. VEŠKERÁ HMOTA JE ZHUŠTĚNÍM TÉTO ENERGIE NULOVÉHO BODU .
Ačkoliv výzkum energie nulového bodu představuje v moderní fyzice zatím okrajové téma, jsou důkazy pro existenci a nesmírný význam této energie tak působivé, že ji potvrzuje dokonce americké ministerstvo obrany a dává ji od roku 1986 zkoumat./14/ Věda však může zachytit podstatu kosmické prasíly jenom částečně. Mystikové všech náboženství, kteří jsou schopni v hlubokém ponoření vědomě vnímat kosmickou energii, ji shodně popisují jako inteligentní tvůrčí sílu, jejíž vjem poskytuje dokonalou radost. Ne nadarmo je kosmická energie v křesťanství označována a uctívána jako Duch Svatý a v Indii v zosobněné formě jako Božská Matka. Je původem všech způsobů projevu a protikladů jako mužský ženský , světlo -tma, elektřina -magnetismus, jin -jang, atd. Aby bylo možné lépe pochopit její nekonečné formy výrazu omezenými možnostmi chápání lidského mozku, byly ve všech vysokých duchovních kulturách vytvořeny modely, které umožňují alespoň určité pochopení tvůrčí mnohotvárnosti a její lepší používání. K tomu patří například systém pěti prvků starých Řeků a Číňanů, indický systém Tri-Dosha, Strom života esejců, pojmy jin a jang, indiánské medicínské kolo a mnoho dalších. Všechny tyto systémy vysvětlují určitou část projevené kosmické energie, ale plné pochopení není na intelektuální úrovni možné. Teprve vědomé vnímání kosmické energie, kterého lze dosáhnout v pokročilém duchovním vývoji, a s tím spojené neohraničené vědomí, může člověku poskytnout plné vědění o původu stvoření.
Obrázek: strana 59
SUBTILNÍ ŽIVOTNÍ ENERGIE
Kosmická energie se zhušťuje v různých stupních až k nejsilnějšímu zhuštění, ke hmotě. V tomto odstupňování existuje několik nad sebou nadřazených úrovní energie a ke každé náleží několik podúrovní. Výše zařazené stupně zhuštění energie jsou důležité pro pochopení životních procesů a zdraví, jelikož člověk nemá jenom fyzické tělo, ale také tři subtilní nebo jemnolátková energetická těla, která jsou přiřazena těmto úrovním energie.
Nejvyšší úrovní energie (nejmenší zhuštění energetických částic ) je kauzální úroveň. Kauzální tělo poskytuje lidské duši -pravému Já každého člověka -vědomí své individuality. Proto nazval Rudolf Steiner kauzální tělo silou Jáství člověka. Svým kauzálním tělem je člověk spojen s kauzální úrovní. Z ní čerpá tvůrčí intuice. Umělečtí géniové jsou zvláště otevření pro intuitivní vjemy kauzálního těla.
Další hlavní úrovní energetického zhuštění je astrální úroveň. Astrální tělo je sídlem našich citů a myšlenek.
Další stupeň jemnolátkové energie má více jmen. V čínské medicíně se nazývá Chi, v japonštině Ki, v Tibetu Tumo, u příslušníků havajského náboženství Huna se nazývá Mana, v Indii Prana. Rudolf Steiner ji označuje jako éter, Wilhelm Reich jako energii Orgon, Reichenbach jako sílu Od.
Éterické tělo člověka je často označováno jednoduše jako jemnohmotné tělo, i když toto označení by mohlo být vhodné i pro astrální a kauzální tělo. Aby se zabránilo zbytečným nejasnostem, budu se v následujícím textu držet pojmu éterické tělo.
Éterické tělo je zdrojem energie pro fyzické tělo. Transformuje energii z astrálního a kauzálního těla do organismu a má nadřazenou řídící funkci při fyzických životních procesech. Zvláště ve výstavbě tělesných tkání a při zažívání potravy hrají éterické energie důležitou úlohu./16/
Tři subtilní energetická těla mají sedm kruhových rotujících energetických center, čaker. Každá čakra má svou zvláštní funkci v tělesném a duchovním vývoji člověka. Vedle čaker jsou důležité také energetické meridiány a nadis (t.j. jemnohmotné nervy), jelikož odpovídají za harmonický tok jemnohmotných energií. Zablokování energetických proudů způsobuje vznik mnoha nemocí. Aktivací reflexních bodů ležících na překřížení Nadis a meridiánů lze tyto bloky odstranit. Takto lze také vysvětlit účinek léčitelských postupů jako je akupunktura, akupresura, Vitaflex, shiatsu, a další.
SOEFY
Znalost jemnohmotných energetických těl napomáhá zodpovězení mnohých otázek, které mechanisticko -materialistické životní koncepce ponechávají otevřenými. Avšak mechanismus účinku subtilních sil na fyzické tělo vyžaduje ještě další vysvětlení: jak může jemnohmotná energie působit na hrubohmotnou?
Pro vysvětlení této otázky a pro uzavření řetězce vedoucího od kosmické energie ke hmotě jsou nutné ještě další dva články: jemnohmotná (éterická) oblast a druhá na úrovni molekulámí. Jemnohmotná energie éterického těla nemá sama žádnou formu a přesto působí na utváření forem každé buňky fyzického těla. Toto je umožněno pouze pomocí jemnohmotných energetických polí, kterédr. Gabriel Cousens nazval SOEF (z angl. Subtle Organizing Energy Fields), a jejichž funkce velmi výstižně popsal./16/ Koncepce SOEF se většinou shoduje s tím, co Rupert Sheldrake označuje pojmem morfogenetická pole./17 /
Prostřednictvím těchto polí může být jemnohmotná energie využita k vytváření fyzických forem. SOEF převádějí jak informace z astrálního a kauzálního těla do fyzického, tak i energie z všudypřítomné éterické energetické úrovně, univerzální Prány a energie nulového bodu. Čím je pro jemnohmotná energetická pole k dispozici více energie, tím jsou schopnější řídit tělesné procesy, tzn. zajišťovat řád v organismu.
Životní styl, který tato pole posiluje, působí na udržení zdraví a na regeneraci, životní styl, který o energii okrádá, vede k nedostatečnému řízení tělesných procesů prostřednictvím SOEF a tím k nemocem, degeneraci a předčasnému stárnutí.
Každá molekula má své vlastní jemnohmotné energetické pole, stejně tak jako každá buňka, jejíž energetická pole se skládají z nesčetných SOEF molekul. Buňkové jemnohmotné energetické pole pak tvoří energetické pole jednotlivých tělesných orgánů. Větší buněčná a orgánová energetická pole jsou však víc, než jen pouhým součtem menších energetických polí, mají svou vlastní strukturu a vlastní dynamiku.
Část vlivu těchto polí na tělo je vyvolána přímým energetizujícím a formujícím účinkem. To se týká především dělení buněk, růstu a asimilace potravy./18/ Takto odpovídají SOEF éterickým utvářejícím silám antrosopofie.
Řízení látkové výměny však nemůže být uspokojivě vysvětleno jen přímým působením SOEF. Zasahuje zde ještě další spojovací článek mezi energií a hmotou, který má pro zdravou výživu mnohem větší význam.
HLEDÁNÍ ŽIVOTNÍHO ELIXÍRU
Jak už bylo vysvětleno, zrno může ztratit svou klíčivost určitými vlivy, které nikterak nepozměňují jeho chemické složení. Jestliže však použijeme nejen chemické, ale také biofyzikální metody výzkumu, pak můžeme velmi jasně zjistit změny u neplodných zrn.
Mrtvé buňky, na rozdíl od každé živé buňky, nemají měřitelnou aktivitu biofotonů. Biofotony jsou světelné částice, které působí v živých organismech jako nosiče informací a fungují jako řídící prvky procesů látkové výměny. Existence a výjimečný význam biofotonů, bez nichž není možný žádný tělesný život, byly dokázány mnoha vědci nezávisle na sobě. Ruští badatelé Sčurin, Kasnačej a Michajlova zjistili, že všechny buňky mají k dispozici komplexní informační systém, přičemž používají fotony jako informační nosiče./191
Profesor Popp také dokázal, že činnost fotonů souvisí neoddělitelně s látkovou výměnou buňky. Poukazuje také na význam biofotonů v potravě, jako na podstatný indikátor určující hodnotu potravin./20/
Tím moderní biofyzika potvrdila názory dr. Bircher-Bennera, který již dlouho před existencí příslušných metod důkazů přisuzoval světlu v potravinách důležitý význam.
Jestliže biofotony působí jako informační nosiče v látkové výměně, musí tu být také systém, eventuelně skupina molekul, které tyto biofotony vysílají, přijímají a zpracovávají přinášené informace. Kromě toho existence biofotonů ještě nevysvětluje, proč mohou být desaktivovány radioaktivitou, po čemž buňka umírá. Musí tedy existovat látky, které regulují látkovou výměnu pomocí biofotonů.
Existenci takových nadřazených vitálních látek, které jsou pro organismus ještě důležitější než vitamíny nebo minerální látky, předpokládal profesor Kollath, zakladatel teorie o plnohodnotné stravě. Kollath a další vědci ze svých výzkumů vyvozovali, že tu musí existovat určitá forma nadřazených vitálních látek, které však nedokázali blíže identifikovat a které označili jako Auxony.
ŽIVÉ MAKROMOLEKULY, KLÍČ K ŽIVOTU
Mezitím však bylo vysvětleno, co se za oněmi Auxony skrývá. Jde o molekuly, které mohou cíleně vysílat biofotony prostřednictvím zvláštního zařízení -jakéhosi fotonového rezonátoru v prázdném prostoru /22,23,24/. Ostertag označil tyto zvláštní molekuly názvem "živé makromolekuly", zkráceně LM (lebende Makromolekůle). Já jsem jeho název převzal, neboť velmi výstižně charakterizuje tyto nejdůležitější životní látky.
ŽIVÉ MAKROMOLEKULY ŘÍDÍ PROSTŘEDNICTVÍM CÍLENÉ VÝMĚNY BIOFOTONU (FOTONOVOU REZONANCÍ) VEŠKERÉ PROCESY LÁTKOVÉ VÝMĚNY V ŽIVÝCH BUŇKÁCH./21/
Jsou proto nezbytné pro život a pro zdraví každé buňky a tím i pro každý žijící organismus. Živé makromolekuly jsou mostem mezi energií a hmotou, mezi řídící silou energie polí SOEF a látkami působícími v látkové výměně.
K živým makromolekulám patří mezi jinými DNK, RNK, viry a viroidy, chlorofyl, hemoglobin a velká část známých enzymů. Důležitost enzymů pro zdraví a pro zdravou výživu je již dlouho známa./25/ Zmenšení obsahu enzymů v organismu je jedním z podstatných příznaků procesů stárnutí. V těle pětadvacetiletého člověka jsou některé enzymy 30x četnější než v těle člověka osmdesátiletého. Ne nadarmo označila Ann Wigmorová (která i ve svých osmdesáti letech pracovala denně až 20 hodin) udržování tělesných enzymů za tajemství života. Enzymy také ukazují, že je nemožné určit chemické složení všech živých makromolekul, protože existují miliony možností jejich složení. Jenom enzymů máme v našem těle asi 100.000 druhů./26/ Kromě toho chemické složení těchto živých makromolekul vypovídá málo o jejich biologickém účinku. Radioaktivně ozářená DNK je z chemického hlediska stále ještě DNK, ale následkem strukturálních změn již nemá žádnou fotonovou rezonanci. Může také dojít ke ztrátě životnosti určitého organismu (např. klíčivosti zrn), aniž bychom zaznamenali nějakou chemicky měřitelnou změnu.
Funkce živých makromolekul je vedle obsahu energie polí SOEF nejdůležitějším kritériem pro zdraví a životní sílu daného organismu. Jelikož musí být živé makromolekuly z větší části přiváděny do těla potravou, jsou tedy v potravinách tou nejdůležitější složkou. V tom tkví důležitost syrové rostlinné stravy, kterou jsou, na rozdíl od živočišné a denaturované potravy, všechny tyto makromolekuly přiváděny přímo z přírody.
ZDRAVÍ JE POŘÁDEK
Život je harmonickou souhrou nesčetných sil a látek, jež všechny pocházejí z tvůrčího prazákladu Univerza. Božská všemohoucnost tuto souhru dokonale zorganizovala, a proto v normálním případě funguje život bez závad. Tento stav označujeme jako zdraví. Zdraví znamená, že organizující Boží síla působí v uzavřeném řetězci energetických úrovní od energie nulového bodu až ke hmotě. Všechno, co toto působení ruší, oslabuje zdraví jak z tělesného, tak z duchovního hlediska. Zdraví je pořádek, nemoc je následek ztráty pořádku. Ztráta pořádku je označována jako entropie, v protikladu k ní působí regenerace. Jsou-li regenerační procesy silnější než entropie, pak je oblast transcendence dosažena. Pro lidský organismus znamená transcendence zesílení schopnosti přijímat kosmické energie nebo uzdravování nemocí.
V uzavřeném řetězci od energie nulového bodu až ke hmotě ovlivňuje každý jednotlivý článek celý řetězec. Takto je možné například vysvětlit velký vliv psychiky na tělo. Každý pocit a každá myšlenka se projevují nejprve v astrálním těle (tvůrčí myšlenky a intuice v kauzálním těle ) a odtud působí na éterické energie a tím na energetická pole těla -SOEF, která pak ovlivňují ze své strany fotonovou rezonanci a živé makromolekuly, takže stav astrálního těla vlastně ovlivňuje stav látkové výměny. To může vést buď k poškození, nebo lze této skutečnosti pozitivně využít, jak dokazují
výsledky autogenního tréninku a účinky podobných metod. Zákon vzájemné propojenosti a ovlivňování však existujte také v opačném směru, tedy od hmoty.
Entropie - Transcendence - Regenerace - Nemoc
ENTROPIE Denaturovaná výživa Drogy, Alkohol Nikotin, Kofein
Negativní emoce ,Agrese, Strach, Závist
TRANSCENDENCE Zdraví, dlouhověkost, vnitřní harmonie
REGENERACE Přírodní výživa, Laskavé myšlenky a pocity
Modlitba, Meditace ,Snaha po jednotě se stvořením
NEMOC Ztráta radosti ze života, předčasná smrt
Předpokládáme-li, že jedovatá látka naruší látkovou výměnu v buňce, potom je současně porušen i tok energií SOEF v cyklech látkové výměny. Tak vzniká porucha v harmonickém toku energií, který ovlivňuje éterické tělo. To se pak projevuje i na astrálním těle, neboť éterické a astrální tělo jsou v neustálém propojení. Jelikož je astrální tělo sídlem citů, může porucha látkové výměny negativně ovlivnit duchovní stav a naopak může samozřejmě zdravá látková výměna podporovat vnitřní vyrovnanost. Ve zdravém těle žije zdravý duch.
TAJEMSTVÍ VŠECH LÉČENÍ
až sem jsem to opravoval četbou, zbytek jen Wordem nalezené chyby.
Každé léčení je obnovou ztraceného pořádku v člověku, jak na tělesné úrovni, tak i na úrovni jemnolátkové a duchovní. K tomu, aby bylo možné dosáhnout takové obnovy, musí být nemocnému dodány "nosiče pořádku", to znamená pozitivní myšlenky a pocity, živé makromolekuly (LM) a jemnolátkové energie ze stravy. Dalšími nosiči pořádku jsou informace, které ve formě potravinových prostředků a postupů vedou, specificky podle jednotlivých případů onemocnění, k aktivování regeneračních sil v těle.
Vzhledem k tomu, že jsme každodenně vystaveni vlivům, které nás tělesně a duchovně zatěžují a projevují se pak někdy zdravotními poruchami nebo chybějící životní radostí, měli bychom se v podstatě každý den léčit z účinků těchto vlivů. Každodenním léčením je ve skutečnosti udržování zdraví. Ke způsobu života, který nám má umožnit tělesné zdraví a rozvinutí našeho neomezeného duchovního potencionálu, radosti a lásky, patří tedy správná výživa, která obsahuje všechny živé makromolekuly dané přírodou a jemnohmotné síly jako nosiče informací. Kromě toho je důležitá i aktivní práce na našem nitru, na našem duševním rozvoji, o který budeme usilovat harmonií s tvůrčím procesem, pomoci prožívané lásky ke všem živým bytostem a pomocí meditace. Podle potřeby může být tento způsob života podpořen specifickými terapiemi.
Správná výživa s živými makromolekulami nám poskytuje most spojující tělo a ducha. Obsah živých makromolekul (LM) ve stravě je nejdůležitějším indikátorem hodnoty naší stravy. V živé rostlinné stravě, která je pro nás připravována přírodou, je dokonalý životní řád. Obsahuje jiskru života, kosmické praenergie, stejně tak jako jemnolátkové síly energie polí a živé makromolekuly, které jsou důležité, aby umožnily působení kosmické energie až do samotné hmoty.
"Strava není tím nejvyšším v životě, ale je výživnou půdou, na které se může povést nebo zkazit to nejvyšší." Tento výrok dr. Bircher-Bennera přisuzuje výživě její správné místo v našem životě. To "nejvyšší" je život v harmonii se stvořením, které nám umožňuje rozvinutí naší duše. Správná výživa je pomocí na této cestě, ale sama o sobě není cílem.
Přírodní zákony jsou jednoduché. Je na nás, abychom je znovu uplatnili jako základní zásady našeho života, a to beze všech dogmat nebo nucení se k vysokým výkonům. Pak se zcela automaticky dostaví forma zdraví, která představuje daleko víc, než jen nepřítomnost nemocí a která nám otevře přístup k netušené životní radosti.
III.
ZDRAVOTNÍ RIZIKA ZPUSOBENÁ
POTRAVOU ŽIVOČIŠNÉHO PŮVODU
MASO NENÍ SOUČÁSTÍ ŽIVOTNÍ SÍLY
Živé zvíře má stejně jako člověk spojení s pořádající kosmickou energií. Tak jako v každé živé bytosti jsou i v těle zvířete procesy látkové výměny řízeny živými makromolekulami (LM), subtilními organizujícími energetickými poli (SOEF) a informacemi z vyšších energetických úrovní. V této věci existuje také mezi zvířetem a rostlinou plná shoda.
Existuje však podstatný rozdíl, který vede k tomu, že kvalita rostlinných a živočišných pokrmů je zcela rozdílná i bez jakýchkoliv procesů přípravy. Když rostlina umírá jako celkový organismus, pak mohou její jednotlivé části dále žít, tzn. uchovat si spojení s kosmickou energií a tím si plně udržet svůj obsah energie SOEF a LM. Obilná zrna mohou při dobrém uskladnění dále žít a klíčit ještě stovky let poté, co jejich mateřská rostlina přestala existovat. Sklizené ovoce ztrácí své životní síly teprve po týdnech nebo měsících. V rostlinné říši jsou jednotlivé části rostliny bez ostatního organismu životaschopné. U zvířat je tomu jinak. Nemůžeme zabít zvíře a očekávat, že jeho tělesné části budou ještě po jednom týdnu fungovat. Steak na našem talíři je kus mrtvého masa, v němž se odehrávají již jen hnilobné a rozkladné procesy. Syrový salát, naklíčená zrna nebo čerstvé ovoce doznávají naproti tomu další životní procesy, což lze poznat na tom, že rostlinná strava může ještě dozrávat. Viděli jste již někdy, že by telecí řízek ještě dále rostl?
V okamžiku porážky zvířete umírá celé tělo včetně částí, které jsou později prodávány v řeznictví. Bezprostředně po porážce následuje v každé buňce zvířecího těla také buněčná smrt. Tím začínají rozkladné procesy, které jsou na počátku vyvolány zvláštními buněčnými částicemi zvanými lysosomní organely a později jsou vyvolány hnilobnými bakteriemi. Enzymy, které jsou ihned po smrti buněk odděleny od lysosomů rozvolňují pak největší molekulámí vazby v buňce. To jsou v prvé řadě živé makromolekuly, které již na počátku buněčné smrti emitovaly své biofotony.ll,2/
V mase již krátce po porážce nejsou žádné LM ani biofotony, nebereme-li v úvahu ty, které patří hnilobným bakteriím. Také SOEFy se rozkládají ve stejném časovém období./3/
Maso sice přivádí tělu výživné látky, především bílkoviny a tuk, ale neobsahuje ani LM ani energii SOEF. Na rozdíl od čerstvé rostlinné stravy není maso naplněno přírodními silami, které dávají potravě řád. My, na rozdíl od živočichů požírajících zdechliny, nemáme možnost získat z rozrušených částí LM opět celé živé makromolekuly. Také nepožíváme v prvé řadě krev a poté maso krátce po smrti ukořistěného zvířete. Proto vede masitá strava u lidí k nedostatku LM a životních sil dávajících potřebný řád. K tomu by došlo také u šelem v divočině, kdyby požíraly maso tak, jako my - vykrvácené, křehké proběhlým hnilobným procesem a upečené. Způsob, jakým šelmy požírají maso, může ovšem člověku, který jí rostlinnou stravu, sotva připadat chutným.
JE ČLOVĚK VŠEŽRAVEC?
V první kapitole této knihy bylo již poukázáno na psychické uzpůsobení člověka, které z něho jasně činí bytost živící se rostlinami. Avšak protože tolik lidí dnes propadlo omylu, že člověk je od přírody všežravec (jímž se svou kulturou výživy bezpochyby stal), musí zde být ještě jednou krátce poukázáno na fyziologické rozdíly mezi živočichy živícími se rostlinami a mezi všežravci a masožravci Z výše uvedené tabulky jednoznačně vyplývá, že člověku chybí nutné předpoklady k pojídání masa. Proto je pro něho nutné zvířecí maso nejprve upravit různými umělými zásahy, jako je vykrvácení, vaření a ochucování kořením.
Maso (a stejně tak ryby a drůbež) nejsou tedy pro člověka žádnou správnou výživou a nepřivádějí mu také LM a síly SOEF potřebné pro zdraví. A přece mnoho lidí váhá vzdát se masa. Také ve vědě zabývající se výživou existuje názor, že maso patří k vyvážené stravě. Na druhé straně i konvenční výživová nauka začíná zdůrazňovat nutnost omezovat požívání masa, protože studie a praktické zkušenosti mohou jasně doložit lepší zdraví vegetariánů. Pro vyjasnění tohoto dvojího pohledu musí být argumenty pro masitou stravu ještě jednou podrobeny hlubšímu prozkoumání. Nejdůležitější z těchto argumentů zní: jak chcete bez masa pokrýt svou potřebu bílkovin?
FYZIOLOGICKÉ POROVNÁNÍ ROSTLINOŽRAVCŮ, VŠEŽRAVCŮ- A MASOŽRAVCŮ
ČLOVĚK VŠEŽRAVEC
PLODOŽRAVEC MASOŽRAVEC
zuby krátké stoličky a řezáky dlouhé trháky, žádné
řezáky ani stoličky
čelist pohyblivá do stran pohyblivá jen vertikálně
sliny alkalické, obsahující kyselé, žádný ptyalin
ptyalin pro trávení
škrobu
žaludek podlouhlý a prohnutý kulatý vak
žaludeční málo kyseliny solné a 1 0-20x více kyseliny
kyseliny pepsinu solné a pepsinu
střeva 12x delší než délka 3x delší než trup,
trupu, mnoho klků a žádné klky a malý
velký povrch povrch
játra neprodukují urikázu produkují urikázu k
odbourávání kyseliny
močové
vitamín C žádný vlastní vitamín C produkuje vlastní
tělesný vitamín C
ruce prsty k trhání ovoce drápy k trhání a usmr-
cování
pot ochlazování potem žádné kožní póry,
kožními póry ochlazování prostřednictvím jazyka
BÍLKOVINOVÝ MÝTUS
Jak již bylo vysvětleno ve druhé kapitole, jsou vědci zabývající se výživou, pokud jde o lidskou potřebu bílkovin, mezi sebou tak nejednotní, jak je to jen možné. Experti doporučují nejrůznější množství bílkovin od 30 gramů za den přes 1 gram na kilogram tělesné váhy až po 100 gramů za den. Tato doporučení jsou však založena z největší části na teoretických úvahách, nikoliv na praktické zkušenosti. Přitom nám příroda poskytuje velmi jednoduchou možnost, jak si zjistit naši skutečnou denní potřebu bílkovin.
Největší potřebu bílkovin má člověk v průběhu svého života jako kojenec. V této době rychlého růstu, kdy svou tělesnou hmotnost během půl roku téměř zdvojnásobí, potřebuje větší množství bílkovin, které jsou nejdůležitější stavební látkou pro vytváření tělesných tkání, více než kdy jindy v jeho dalším životě.
Není pochybností, že mateřské mléko je pro kojence optimální stravou. Lidské mateřské mléko obsahuje 2 % bílkovin. Jsou-li tato 2 % pro kojence optimálním množstvím, pak tedy člověk v době své největší potřeby bílkovin vystačí s těmito 2 % v celkové stravě, neboť nic jiného než mateřské mléko kojenec nepotřebuje.
Z toho vyplývá, že dospělý člověk potřebuje ve své stravě méně než 2 % bílkovin, neboť má menší potřebu než kojenec. Žádný jiný savec v dospělosti nepřijímá jakoukoliv stravu, která by obsahovala více bílkovin než mateřské mléko jeho druhu. Lidoopové, kteří mají v mateřském mléce také přibližně 2 % bílkovin, se později živí ovocem, listy a travou, které obsahují 1- 2 % bílkovin. .Člověku však je doporučováno jíst maso s přibližně 20 % bílkovin, aby mohl pokrýt svou potřebu bílkovin. To nemá příliš mnoho logiky. Ať svou stravu složíme jakkoli, 1 -2 % bílkovin tam jsou vždy přítomna. I když se živíme jen ovocem a zeleninou jako lidoopové, nemůže nikdy nastat nedostatek bílkovin. Žádný divoce žijící lidoop netrpí nedostatkem bílkovin. Dorostlá gorila je asi 30x silnější než dospělý muž. Největší a nejsilnější zvířata na zemi, jako sloni, hroši a nosorožci budují svá impozantní těla výhradně rostlinnou stravou. Také lidské skupiny obyvatelstva, které jedí daleko méně bílkovin než je doporučováno konvenční vědou, netrpí žádným nedostatkem bílkovin, nýbrž těší se nejlepšímu zdraví./5,6, 7 /
Průměrná strava v civilizovaných zemích obsahuje cca 7-10 % bílkovin, čili několikanásobně více, než je skutečná potřeba. Nežijeme v době nedostatku bílkovin, nýbrž v době jejich chorobného přebytku. Jediná nemoc z nedostatku bílkovin, kterou zná medicína, se nazývá Kwashiorkor. V civilizovaných zemích se vůbec nevyskytuje, zjištěna byla výhradně v oblastech, kde panuje všeobecná podvýživa./8/ Naproti tomu mnoho lidí v západním světě, kde jsou překrmováni bílkovinami, trpí nemocemi vyvolanými přebytkem bílkovin. K tomu se ještě jednou vrátím na konci této kapitoly.
ZMATKY OKOLO AMINOKYSELIN
Doporučuje-li se maso pro lidskou stravu, pak se to děje většinou s poukazem na to, že je živočišná bílkovina hodnotnější, něž rostlinná. Bílkovin& může být složena z 22 různých aminokyselin. Z nich je osm nenahraditelných (esenciálních), tzn. že v normálním případě nejsou vytvářeny tělem samotným a musí mu tedy být přiváděny v potravě. Poměry množství esenciálních aminokyselin v živočišné bílkovině jsou v konvenční nauce o výživě považovány za příznivější než je tomu v rostlinných bílkovinách. Živočišná bílkovina má tzv. "vyšší biologickou hodnotu". Při výhradně rostlinné stravě je podle této koncepce obtížné, ne-li nemožné, získat dostatečné množství esenciálních aminokyselin. V četných vědeckých publikacích o výživě jsou ještě dnes uveřejňovány tabulky biologických hodnot, které se .snaží dokazovat vyšší hodnotu živočišné bílkoviny na základě lepšího obsahu esenciálních aminokyselin. Odkud tedy pocházejí tyto tabulky? Jsou snad výsledkem nevyvratitelných vědeckých faktů?
Naprosto ne. Seřazení bílkovin podle biologických hodnot dle složení jejich esenciálních aminokyselin pochází z výzkumů Osborna a Mendela z roku 1914. Při jejich pokusech byly krysy
krmeny různými druhy bílkovin. Osborne a Mendel konstatovali, že krysy krmené bílkovinami z vajec rostly nejrychleji a dosahovaly největší tělesné hmotnosti. Bílkovinami z masa a mléčných výrobků byly krysy také značně velké a těžké, při čistě rostlinném krmení měla zvířata jen velmi malou tělesnou hmotnost./7/
Z těchto pozorování bylo tedy vyvozeno, že živočišné bílkoviny musí být hodnotnější, než rostlinné. Později byly zjištěny i přesné poměry ve složení aminokyselin, jejichž konzumací dosahují krysy nejvyšší tělesné hmotnosti. Živočišné bílkoviny se tomuto složení přibližují více než rostlinné. Co to má však společného s lidským zdravím?
Dnešní výživové tabulky jsou stále ještě založeny na pozorováních Osboma a Mendela a na závěrech, které z toho byly ukvapeně vyvozeny. Dovedu si dobře představit, že si lidé v roce 1914 mysleli, že se zdraví vyznačuje velkou tělesnou hmotností. Dnes však velmi dobře víme, že nadměrná hmotnost není předností, ale naopak velkým nebezpečím. Z pošetilosti se Osbome a Mendel a všichni jejich následovníci zapomněli zajímat o zdravotní stav svých pokusných zvířat. Kladlo se jednoduše rovnítko mezi hmotnost a zdraví. Při vědeckém postupu je tento způsob určování hodnot nesporně nedostatečný. Pokud mají být pokusy se zvířaty vůbec používány pro potřeby člověka, pak musí být závěr z těchto výživářských pokusů ten, že živočišné bílkoviny vedou k nadměrné tělesné hmotnosti. Vědci, kteří dnes obhajují údajnou vyšší hodnotu živočišných bílkovin, převzali jednoduše obvyklé tabulky výživových hodnot potravin, aniž by prozkoumali jejich původ.
Ve 40. letech mohl dr. Clive McCay z Cornellské univerzity (USA) dokázat, že krysy s větším množstvím rostlinné stravy žijí dvakrát déle, než krysy bohatě krmené živočišnými bílkovinami.19/ Tím jsou závěry pokusů Osborna a Mendela definitivně vyvráceny.
Rostlinné bílkoviny obsahují všechny esenciální aminokyseliny, jinak by byli museli lidoopi vyhynout. Také přibližně1 miliarda obyvatelstva Země nepožívá žádné živočišné bílkoviny. V této miliardě se nalézají nejzdravější národy světa.15, 71
Při dobré vegetariánské stravě nehrozí ani kvantitativní nedostatek bílkovin, ani nedostatek esenciálních aminokyselin, i když se člověk -vegan -vystříhá mléčných produktů a vajec.
Jelikož využitelnost aminokyselin klesá zahřátím o 40-60% Je dodávání bílkovin v přirozeném syrovém stavu pro zdravou výživu důležitější, než množství aminokyselin v gramech obsažené v jednotlivých potravinách./ 1 0/
VITAMÍN B 12 A ŽELEZO
Vitamín B 12 je látkou, která je nutná pro tvorbu červených krvinek. Nedostatek vitamínu B 12 vede ke zhoubné anémii. Jen málo rostlinných potravin (např. zkvašená zelenina obsahující kyselinu mléčnou, Miso, sojová omáčka, chaluhy, kvasnice ) obsahuje tento vitamín, a proto mnozí vědci z oboru výživy, kteří se již přiklánějí k bezmasé stravě, považují úplné odmítání živočišné stravy, tedy také mléčných produktů a vajec, za nebezpečné.
Potrava však není pro nikoho hlavním dodavatelem vitamínu B 12, ani pro lidi, kteří jedí hodně masa. Pro přijímání vitamínu B 12 z potravy chybí mnoha lidem "přepravní" molekula, tzv. Intrinsic Factor (vnitřní faktor)./ll/ Žádný býložravec nepřijímá vitamín B 12 prostřednictvím potravy, ale všichni savci tuto látku potřebují. Bakterie ve střevní flóře býložravců produkují vitamín B 12 stejně tak jako střevní mikroflóra člověka. Maso je v každém případě mezičlánkem pro tento vitamín, který však pochází ze stejných mikroorganismů, které máme ve svých střevech i my.
Nejrychlejší cestou, jak si poškodit střevní flóru, je pojídání velkého množství masa, vajec a mléčných produktů, neboť tyto potraviny povzbuzují tvoření hnilobných baktérií v tlustém střevě./12/ Zhoubná anémie se proto vyskytuje častěji u masožravců, než u vegetariánů./13/ Vyskytne-li se porucha střevní mikroflóry např. po použití antibiotik, může být potřeba vitamínu B 12 snadno pokryta rostlinnou stravou pomocí mléčně zkvašené zeleniny, jako je např. kyselé zelí, dále kvasnicemi, mořskými řasami, misem, nebo tamari.
Také se zásobováním železem si nemusí dobře živený vegetarián dělat žádné starosti, i když se vzdá pojídání vajec a mléka. Velký konzum mléčných produktů však může značně přispět k nedostatku železa./14/ Mléko obsahuje velmi málo železa a vitamínu C, který je významný pro vstřebávání železa. Maso sice obsahuje železo, ale ne více než rostlinné potraviny. Četné druhy zeleniny obsahují 14 x více železa než hovězí maso 17/ a kromě toho dodávají tělu hodně vitamínu C, takže může být železo dobře zhodnoceno. Maso naproti tomu neobsahuje téměř žádný vitamín C. Železo z rostlinné stravy je zhodnoceno vynikajícím způsobem, přestože obhájci masa často tvrdí přesný opak.
OBSAH ŽELEZA V RŮZNÝCH POTRAVINÁCH
(ve 100 g)
Rostlinné produkty Živočišné produkty
Dýňová semena 11,2mg Játra 10,4mg
Sezamová semínka 10,5 mg Hovězí filé 3,3 mg
Kukuřice 8,8 mg Vejce 2,4 mg
Slunečnicová semínka 7 , 1 mg Kuře 2, 1 mg
Mandle 4,3 mg Tuňák 1,6 mg
Kešu ořechy 3,8 mg Losos 1,2 mg
Fíky 3,5 mg Mléko 0,1 mg
Lískové ořechy 3,4 mg
Zelené fazolky 3 ,3 mg
Zdroj: David A. Philips: Guidebook to Nutritional Factors in F ood, Woodbridge Press
VRCHOLOVÉ VÝKONY VEGETARIÁNŮ
Kdyby byla živočišná bílkovina skutečně nepostradatelným zdrojem železa, vitamínu B 12 a esenciálních aminokyselin, pak by museli být všichni vegetariáni a ještě daleko víc všichni vegani, kteří nejí ani vajíčka ani mléčné produkty, slabými bledými postavami, které nemají sílu ani výdrž. Toto klišé slabého vegetariána sedí ještě v hlavách mnoha lidí, kteří věří, že jenom maso představuje "silnou" potravinu a že v zelenině "není nic". Existuje však mnoho vysoce výkonných sportovců, kteří dokazují pravý opak. Zde je několik příkladů:
Dave Scott. Vyhrál obávaný triatlon "železného muže" na Havaji, který se skládá z 3,8 km plavání, 180 km jízdy na kole a 42 km běhu v úmorném vedru, to vše šestkrát za sebou. Dave představuje dnes již živou legendu výdrže. Živí se vegetariánsky a tezi, že živočišné bílkoviny jsou pro tělesný výkon nutné, označuje za "směšný nesmysl".
Sixto Lenares. Vegan, nepožívá od svého mládí maso a je držitelem světového rekordu ve 24 hodinovém triatlonu. Během 24 hodin zdolal Sixto Lenares 7 ,5 km plavání, 295 km jízdy na kole a 83 km běhu. Po určitou dobu se Sixto živil laktovegetariánsky, tedy bez masa a vajec, ale i mléčnými produkty. Když se později vzdal mléčných produktů, cítil se znatelně lépe a uskutečnil svůj světový rekord.
Paavo Nurmi. "Létající Fin" je nejúspěšnějším běžcem na dlouhé trati všech dob. Získal devět olympijských zlatých medailí a zdolal 22 světových rekordů. V době, kdy byl aktivním sportovcem, se živil vegetariánsky.
Yiannis Kourous. Ani on nevypadá na to, že by strádal z důvodu svého bezmasého stravování. Je držitelem všech světových rekordů v běhu na. ultradlouhé vzdálenosti od 24 hodin výše. Jeho světový rekord v běhu v průběhu 24 hodin představuje 286 km. Při několikadenních bězích běží Yiannis Kourous někdy až tři dny bez spánku, pouze s příležitostnou půlhodinovou pauzou.
Robert Sweetgall. Nezapadá vůbec do představy slabošských vegetariánů, neboť je držitelem několika světových rekordů v chůzi na dlouhé tratě.
Kim Cho. Tento Korejec získal ve svých 55 letech udivující světový rekord, když během 24 hodin udělal 33.000 kliků. Živí se vegetariánsky.
Stan Price. Jako dítě byl slabý a nemocný a i jemu, jak se zdá, jde vegetariánská strava k duhu. Ve své hmotnostní třídě je držitelem světového rekordu v benchpressu.
Andreas Cahling se jako vegetarián stal mistrem světa v kulturistice v roce 1980.
Carl Lewis. S odstupem času nejlepší sprintér. Je držitelem osmi olympijských medailí a držitelem světového rekordu v běhu na 100 m v mistrovství světa v roce 1991. Rok předtím přešel na veganskou stravu.
Murray Rose nikdy v životě nejedl maso, a přesto je držitelem několika světových rekordů v plavání v délce od 400 do 1500 metrů a držitelem čtyř zlatých olympijských medailí.
Edwin Moses. V běhu na 400 m překážek zůstal po 1 0 let nepřemožen. V této době dosáhl dvou olympijských vítězství, dvou titulů mistra světa a čtyř světových rekordů. Byl vegetarián.
Ridgeley Abele je vegetariánem a osminásobným vítězem v mezinárodním americkém mistrovství karate.(Pozn. 3)
Tento seznam by mohl být .ještě mnohem delší, ale nejen talentovaní vrcholoví sportovci jsou schopni dosahovat špičkových výkonů při vegetariánské stravě. Mnohé přírodní národy na celé zeměkouli jedí výhradně rostlinnou přírodní stravu a přitom mohou dosáhnout podobných výkonů. Tarahumarové, jejichž potrava se skládá z divoké zeleniny, bobulovitého ovoce, kukuřice a fazolí, běhají bez velké námahy a bez přerušení stovky kilometrů od mládí do stáří. Hunzové vykonávají nejtěžší tělesné práce ještě ve 100 letech. Toto vše by nebylo možné, kdyby byla živočišná strava v nějaké formě potřebná jako dodavatel bílkovin, železa, vitamínu BI2 nebo dalších potřebných látek.
Pozn. 3 .U nás je to zvláště vegetarián Jaroslav Kocourek, mistr světa v ultramaratonském běhu na 48 hodin z roku 1998 (423,6 km) a 2000 (405,5 km). Zvítězil i v šestidenním běhu v Australském městě Colac v roce 1998 (902 km) a 1999 (925 km).
Pozn. 4. Makrobiotika není formou vegetariánské výživy, neboť doporučuje v dietě ryby, zvláště mořské, jakož i další mořské živočichy. Ani další živočišné produkty zcela neodmítá, neboť doporučuje jejich vyřazení, či alespoň drastické omezeni. (Lit.: Michio Kushi, Alex Jack. Makrobiotika. TOK a EMINENT Praha 1996, str. 48). Mnozí makrobiotici však zásady vegetariánské či veganské stravy dodržuji.
A přece existují vegetariáni, kteří trpí určitým nedostatkem. Příležitostně lze číst také o dětech, které byly svými rodiči živeny jen rostlinnou stravou a přitom trpěly těžkými žaludečními potížemi. Často jsem tyto případy sledoval a mohl jsem tak nalézt velmi poučnou souvislost. Pokud nějaké dítě živené vegetariánsky trpělo následkem nedostatku důležitých živin, pak to bylo vinou rodičů, kteří se drželi určité extrémní formy makrobiotické výživové filozofie. Makrobiotika je formou vegetariánské výživy skládající se převážně z vařeného obilí, zeleniny a luštěnin. (Pozn. 4) Tím, ze rezignuje na potraviny zpracované v továrně, na maso a mléčné produkty a tím, že sleduje holistický způsob života doprovázený duchovními cvičeními: pomohla makrobiotika mnoha lidem zlepšit Jejich zdravotní stav a jejich pocit spokojenosti. Uvnitř makrobiotiky však existuje několik extrémních směrů, jejichž praktikování může vyvolat velmi těžká zdravotní poškození. Extrémní formy makrobiotické výživy doporučují, aby 90 až 1 00 % potravy tvořila vařená rýže. Znám případy, kde děti nebyly živeny ničím jiným, než vařenou rýží a maso. Je nabíledni, že taková strava musí vést k těžkým žaludečním poruchám. Tyto škodlivé následky však nemají nic společného s nedostatkem živočišných bílkovin, nýbrž se špatně sestavenou rostlinnou stravou. Chybí-li syrová strava, pak jsou žaludeční poruchy nevyhnutelné. Bohužel takové případy vedou k tomu, že je vegetariánská strava všeobecně odsuzována.
Samozřejmě, že i vegetarián může být špatně živen. To ale neznamená, že mu chybí maso, vajíčka nebo mléko. Ponechání potravy v přirozeném stavu má rozhodující význam pro její zdravotní hodnotu! Není-li toto bráno v úvahu, pak strava nemůže být zdravá, ať už je v ní zastoupeno maso nebo není.
RYBY A DRŮBEŽ
Zatímco tzv. červené maso ztrácí ocenění i u konvenční vědy o výživě, jsou ryby a drůbež stále ještě považovány za něco lepšího, protože jejich maso obsahuje méně tuku. Mezitím však bylo jasně prokázáno, že ani tuk, ani obsah cholesterolu v mase nejsou nejvíce odpovědné za zdravotní poruchy vyvolané požíváním masa./15/ Mnohem horší je živočišná bílkovina, a také nedostatek živých makromolekul, enzymů SOEF a životních látek, které činí stravu mrtvých zvířat zdravotně nebezpečnou, ať už se jedná o hovězí, vepřové, kuře nebo rybu. Ryby a drůbež jsou stejně jako jiné druhy masa mrtvou potravou s příliš vysokým obsahem bílkovin./12, 16/
Mnozí výrobci rybího tuku v kapslích používají pro reklamu na své výrobky tvrzení, že Eskymáci pojídající ryby a savce s velkým obsahem tuku neznají žádné srdeční choroby. Mastné kyseliny omega-3 a omega-6 obsažené v rybím tuku prý snižují riziko srdečního infarktu. Skutečnost však vypadá trochu jinak. Eskymáci se dožívají v průměru asi 30 let. Umírají normálně, aniž by mohlo dojít k srdečním poruchám. Všechny vědecké výzkumy na toto téma prokázaly, že zdravotní nevýhody vyvolané pojídáním ryb a drůbeže jsou stejně tak závažné jako škody vyvolané vepřovým nebo hovězím masem./17/ , /18/
NEMOCI Z UKLÁDÁNÍ BÍLKOVIN V TĚLE (POZN. 5)
Pozn. 5: Nejde ovšem o ukládání "bílkovin" jako takových, leč o ukládání produktů jejich neúplné či patologické degradace.
Ten, kdo pravidelně pojídá maso, vajíčka nebo mléčné produkty, přivádí do svého těla neustále nadměrnou dávku bílkovin. Schopnost těla vylučovat bílkoviny je velmi omezená a jejich vylučování močí zatěžuje ledviny. (Pozn. 6)Pozn. 6. Přebytečné bílkoviny se ovšem ve zdravém lidském těle degradují na rozkladné produkty, převážně na močovinu, která je vylučována močí. Přítomnost bílkovin v moči je průkazem různých onemocnění, zvláště onemocnění ledvin.
Selhání ledvin se vyskytuje u lidí, kteří jedí mnoho bílkovin, mnohem častěji, než u těch, v jejichž výživě jich příliš mnoho není./19/
Tím, že může být prostřednictvím ledviny vyloučeno jen několik málo gramů bílkovin, zatímco mnoho lidí jich požívá 50 až 100 g denně, což je daleko víc, než jejich organismus potřebuje, vzniká v těle jejich permanentní přebytek, který se tělo snaží odbourat látkovou výměnou. Jako pojídači plodů však nejsme uzpůsobeni zpracovat látkovou výměnou velké množství bílkovin. Tím dochází k vytváření částečně odbouraných produktů látkové výměny bílkovin, jako jsou mukopolysacharidy a amyloidy.
Padesátileté výzkumné práci profesora Wendta vděčíme za poznání, že tyto produkty látkové výměny vytvářejí v celém organismu uloženiny vyvolávající nemoci. Mukopolysacharidy se ukládají např. na bazálních membránách kapilár a tím zesilují jejich stěny až třicetinásobně.116/ Aby však bylo zásobování krví přesto udrženo, musí tělo zvýšit krevní tlak se všemi jeho negativními následky. Profesor Wendt dosáhl velkých úspěchů při odstraňování vysokého krevního tlaku stravou s omezeným obsahem bílkovin, a to zcela bez léčiv.116/
Také usazeniny mezi buňkami, které vznikají prostřednictvím mukopolysacharidů vytvořených látkovou výměnou přetěžovanou bílkovinami, jsou velmi škodlivé, neboť brání zásobování buněk kyslíkem, výživnými a vitálními látkami. Tak dochází k paradoxní situaci, že tělo nadměrně vyživované bílkovinami je v buňkách a orgánech podvyživené.
Účinky potravin obsahujících nadbytek bílkovin mohou podporovat vznik četných chorob, např. srdečních infarktů srdeční insuficience, ledvinových chorob všech druhů, dny, revmatických chorob, lokálních acidóz, diabetu, rakoviny a Alzheimerovy nemoci. Otázka, jak může vegetarián krýt svou potřebu bílkovin, již dlouho není aktuální. Klíčová otázka týkající se bílkovin ve stravě musí spíš znít: jak lze zabránit nemocem lidí pojídajících maso, vyvolaným přebytkem bílkovin? V tom spočívá opravdu velký zdravotní problém naší doby. Vegetarián musí jednoduše jíst dostatečné množství potravy ponechané v přírodním stavu, a tím je potřeba bílkovin bez námahy pokryta. Při velké a pravidelné spotřebě živočišných bílkovin jsou však škody na zdraví prakticky nevyhnutelné.
MLÉKO A MLÉČNÉ PRODUKTY
Roku 1943 se v Hot Springs v USA konala světová konference o výživě. Delegát z Mexika tam prosil o potravinovou pomoc, neboť jeho země se prý řítila do velké zdravotní katastrofy vyvolané špatnou výživou. Většina mexických dětí totiž nikdy ve své stravě nedostávala mléčné produkty a také maso a vajíčka měla jen vzácně. Podle výsledků jednání této konference to představovalo katastrofální situaci, a tak USA přislíbily pomoc.
Aby byla nejprve zmapována situace, bylo 1000 mexických dětí, do té doby živených jen rostlinnou stravou, porovnáno se 700 dětmi ze státu Michigan v USA. Americké děti byly podle představ expertů živeny velmi dobře s velkým množstvím masa, vajec a mléčných produktů. Každý samozřejmě očekával, že výsledek výzkumu dopadne nepříznivě pro malé Mexičany. Avšak k velkému překvapení všech zúčastněných přinesly velmi podrobné lékařské průzkumy provedené na dětech zcela jiný výsledek. "Podle všech podstatných biochemických a histologických ukazatelů byli malí Mexikáni mnohem zdravější než malí Michiganci, živení živočišnými bílkovinami." Tak zněl závěrečný výrok profesora Harrise, vedoucího tohoto průzkumu. Byl to první velký vědecký průzkum, který dokázal, že mléko není potravinou potřebnou pro zdraví./20/
Ale mléko je i dnes, stejně jako v minulosti kladně přijímáno jak ze strany laiků, tak ze strany vědců zabývajících se výživou. Mléko je prý dobrým dodavatelem vápníku, a proto je především pro děti nezbytné. Tak zní všeobecný názor. Mléko jiného živočišného druhu však pro nás nemůže být dobrou potravou, neboť má zcela specifické složení, určené jen k výživě mláďat svého druhu. Ovoce, zelenina, ořechy a obilí představují prostředky k životu, které jsou k dispozici pro mnoho různých druhů živočichů ve volné přírodě a ne pouze pro speciální potřeby určitého druhu. V tom spočívá podstatný rozdíl týkající se mléka. Kravské mléko je mateřským mlékem pro tele, jehož potřeby se podstatně liší od potřeb člověka. Zdravé tele zdvojnásobí svou tělesnou hmotnost během 45 dnů. Proto musí mít kravské mléko takové složení, které tento rychlý růst umožňuje. Žádný člověk však nepotřebuje stravu, která by mu umožňovala zdvojnásobit svou hmotnost během 45 dnů. Zdravý lidský kojenec zdvojnásobuje svou tělesnou hmotnost teprve během 6 -8 měsíců. (Dospělí by měli na zdvojnásobení své tělesné váhy raději zapomenout!) Je tedy velkým omylem nahrazovat mateřské mléko mlékem kravským. Mateřské mléko má vzhledem ke zcela jiným potřebám lidského dítěte úplně jiné složení, než mléko kravské. Kravské mléko obsahuje 1 ,5 x více bílkovin, 4 x více vápníku, 5x víc fosforečnanů, ale 2x méně laktózy než mateřské mléko.
Kaseinová bílkovina kravského mléka je zcela odlišná od globulinové bílkoviny mateřského mléka a pro kojence je tedy druhově cizí. Proto musí být imunitním systémem zbavena této cizí látky -jedu, což představuje značné zatížení pro obranné síly kojence. Děti, vyživované umělou výživou jsou proto později více alergické, mají neurodermitidy, infekční nemoci, bronchitidy a dvakrát častěji než kojené děti také podléhají náhlému dětskému úmrtí (Sudden Infant Death, SID)./171
Malý obsah laktózy v kravském mléce vede k nedostatečnému tvoření myelinu v mozkových buňkách kojence. Telatům roste mozek mnohem pomaleji než lidským kojencům a proto je obsah laktózy v kravském mléku menší. Tento nedostatek může mít pro lidské dítě vážné následky, přičemž nižší IQ (přibližně o 8 bodů nižší než u kojených dětí) je ještě tím nejmenším, co ho může potkat./17 / Pro dospělé je kravské mléko stejně tak málo vhodné jako pro děti. Po skončení kojení je zcela proti přírodě pít mléko a tím spíše mléko jiného živočišného druhu. Mléčné produkty mohou způsobit nemoci způsobené ukládáním jejich částečně degradovaných produktů, stejně jako maso. Mléčné bílkoviny cizího druhu jsou u dospělých také hlavní příčinou alergií a neurodermitidy./21/
Přesto je mléko stále doporučováno. Především jako dodavatel vápníku je prý nepostradatelné. Pokud by toto tvrzení bylo správné, pak by musela většina obyvatelstva Asie vlastně již dávno vyhynout, neboť přibližně 90 % Asiatů mléko nesnáší./22/
Jelikož je však strach z nedostatku vápníku -při vyloučení mléka z výživy -tak hluboce zakořeněn, jsou k tomuto tématu nutná ještě další vysvětlení.
MLÉKO JAKO DODAVATEL VÁPNÍKU?
Mléko má vskutku vysoký obsah vápníku, ale jiné potraviny, jako listy zeleniny, ořechy a semena ho však obsahují stejné množství nebo i více. Sezamová semena mají se svými 11 001500 mg/l 00 g ze všech přírodních potravin nejvyšší obsah vápníku7x více než plnotučné mléko. Především ženám je mléko doporučováno k předcházení osteoporóze -nemoci, která vzniká úbytkem vápníku v kostech.
Je zvláštní, že právě země s nejvyšší spotřebou mléka na světě (USA, Švédsko, Finsko, Německo, Švýcarsko ) mají celosvětově nejvyšší výskyt osteoporózy. Naproti tomu v asijských zemích, v nichž je mléko podřadnou potravinou, je osteoporóza mnohem vzácnější./23/
Vedle vápníku obsahuje mléko také velké množství fosforečnanů a kaseinové bílkoviny, které jsou pro člověka druhově cizí. Kyseliny v žaludku způsobují chemické reakce, které váží 50 -70 % vápníku a tím ho činí nevstřebatelným./24/
Průzkumy francouzských vědců přinesly následující závěry: "Co se týče vápníku v kravském mléce, je jeho obsah proti mateřskému mléku velmi vysoký. Bohužel značný obsah fosforečnanů (5 x vyšší než u mateřského mléka) a alkalizace trávicího prostředí způsobují, že vstřebávání více než 2/3 vápníku je pozastaveno."/241 Vysoký obsah bílkovin v mléce vede navíc k tomu, že tělo vylučuje mnoho vápníku močí, dokonce více, než mléko do těla přivádí./251
Mléčné bílkoviny obsahují přibližně 3x víc sirných aminokyselin než bílkoviny rostlinné. Tento vysoký obsah aminokyselin s obsahem síry by při pravidelném konzumování mléka vedl k překyselení krve, pokud by tělo nevyvinulo příslušná protiopatření. Tato protiopatření spočívají v tom, že zásaditý fosforečnan vápenatý je uvolňován z kostí, aby tím byly vytvořené kyseliny neutralizovány. Konečný produkt tohoto procesu -hydrogenfosforečnan vápenatý je vylučován močí. Tímto způsobem mléko odebírá kostem hodnotný vápník.
obsah vápníku v různých potravinách
( ve 100 g)
Rostlinné produkty Živočišné produkty
Sezamová semínka 1,1-1,5g Mléko 115-150 mg
Mandle 245 mg Hovězí maso 16 mg
Petržel 240 mg Vejce 14 mg
Lískové ořechy 209 mg Kuře 14 mg
Cibule 136 mg Vepřové maso 11 mg
Slunečnicová zrna 126 mg Tuňák 10 mg
Brokolice 123 mg
Špenát 101 mg
Zdroj: David A. Philips: Guidebook to Nutritional Factors in 1 Food, Woodbridge Press1
V jedné studii bylo pokusným osobám delší dobu denně dodáváno v potravinách 75 g bílkovin. To je stále ještě méně, než průměrný příjem Středoevropana, který představuje přibližně 100 g bílkovin denně. Avšak již dávka 75 g denně vedla u sledovaných osob k tomu, že bylo více vápníku vylučováno, nežli bylo stravou přijímáno. I když byl přísun vápníku silně zvýšen (až na dvojnásobek průměrné spotřeby), zůstala jeho bilance negativní./26/
Mléko a mléčné výrobky -s výjimkou másla a smetany obsahují vedle vápníku také mnoho bílkovin a nejsou žádnými dodavateli, nýbrž zloději vápníku. Ztráty vápníku vyvolané přebytkem bílkovin již tedy ve vědě nejsou žádným kontroverzním tématem. Stovky studií o tomto jevu vedly vždy ke stejnému výsledku: při nadbytečném přísunu bílkovin ztrácí tělo více vápníku, než dostává v potravinách, ať už je toto množství jakkoli vysoké./23/
OSTEOPORÓZA -BÍLKOVINOVÝ PROBLÉM
Osteoporóza je jednou z mála nemocí, jimiž jsou ženy postiženy častěji než muži. Ve věku 65 let ztrácejí ženy v průměru 35 % své kostní hmoty. Z lékařského hlediska je to často přisuzováno hormonálním podmínkám v době přechodu, ztráta vápníku je způsobena těhotenstvím, kojením a stářím. Největší studie zabývající se příčinami osteoporózy však vedla i k jinému výsledku. Vědci z předních amerických univerzit zjistili, že ztráta kostní hmoty žen stravujících se vegetariánsky představuje ve věku 65 let jen 18 %, tedy asi poloviční ztrátu žen pojídajících maso. Pokud by byly výše uvedené faktory skutečnými příčinami ztráty kostní hmoty, pak by nemohl tento významný rozdíl existovat./27/
Velmi dobrý příklad, jak lze předcházet osteoporóze tím, že se vzdáme požívání živočišných bílkovin, poskytuje africký národ Bantu. Podle měřítek naší konvenční nauky o výživě by musely ženy kmene Bantu vlastně všechny onemocnět osteoporózou. Jejich denní příjem je totiž jenom asi 350 mg vápníku, což je jen polovina dávky, kterou německá společnost pro výživu (DGE) považuje za potřebnou. Přitom ženy kmene Bantu přivádějí během svého života na svět průměrně 9 dětí a každé dítě kojí po dobu dvou let. Pokud by bylo těhotenství a kojení skutečně příčinou ničivé ztráty vápníku, pak by musely ubohé ženy Bantu se svým nízkým přísunem vápníku nevyhnutelně onemocnět osteoporózou.
Osteoporóza, zlomeniny v kyčli a spotřeba živočišných bílkovin:
Zlomenin v kyčli Živočišné bílkoviny
na 1 00 000 osob / rok gram / osoba / den
Jižní Afrika 5 10
Singapur 20 38
Velká Británie 42 45
Izrael 48 56
Švédsko 65 58
USA 98 75
Zdroj: The McDougall Plan, McDougall, M.D.: New Winn, 1985 1 ~~
Ve skutečnosti však mají ženy kmene Bantu i ve vysokém stáří vynikající kosti. Osteoporóza je v tomto národě zcela neznámá. Toto není nijak udivující, víme-li o vztahu., který existuje mezi požíváním bílkovin a bilancí vápníku v organismu. Bantuové totiž přijímají potravou jenom 25 -30 g bílkovin denně. Jelikož tím nevznikají žádné přebytky bílkovin, mohou malé množství vápníku, které obsahuje jejich strava, optimálně využít. Praxe však jasně ukazuje, že všeobecné doporučení používat mléko k předcházení vzniku osteoporózy a jako dodavatele vápníku je velkým omylem.
Dr John McDougall, lékař, mající pozoruhodné výsledky v ošetřování pacientů s osteoporózou, k tomu říká: Mnohé studie prováděné za posledních 55 let ukazují že nejdůležitějším krokem ve výživě
pro pozitivní bilanci vápníku udržující naše kosti zdravé, je omezení požívání bílkovin. Zvýšený příjem vápníku není důležitý ." /23/
V ústavu dr. McDougalla mají pacienti přísnou dietu bez jakýchkoliv živočišných bílkovin. Mnoho lidí, tzv. beznadějných případů, kteří sem přijeli na vozíčku, opustilo po ukončení léčení tento ústav "svižným krokem".
ŽIVOČIŠNÁ STRAVA JAKO PŘÍČINA ONEMOCNĚNÍ
Každá nemoc naší neustále více degenerující civilizace může být stravováním ovlivněna jak pozitivně, tak i negativně. Četné chronické civilizační nemoci jsou způsobeny hlavně nesprávnou výživou. Požívání masa, ryb, drůbeže a nadměrná konzumace mléčných produktů je přitom podstatnou příčinou vzniku poruch v životních procesech, které pak vedou k různým výskytům chorob.
Ze všeho, co bude v této kapitole řečeno, by však neměl vzniknout dojem, že živočišné potraviny jsou jedinou příčinou uvedených nemocí. Sotva existuje nemoc, která by byla vyvolána jen jedinou příčinou. Civilizační nemoci vznikají jak nadbytečným příjmem živočišných potravin, tak i nedostatkem syrové stravy, denaturovanými průmyslovými potravinovými přípravky, jedy v životním prostředí všeho druhu, radioaktivitou, psychickými faktory, nedostatkem pohybu, stresem a odklonem člověka od přirozeného způsobu života. Mezi těmito příčinami má zvláštní postavení výživa. V dnešní době je prakticky každý člověk extrémně špatně vyživován, ale každý také může své výživové návyky změnit. Až na několik málo vegetariánů, těch, kteří jedí plnohodnotnou a syrovou stravu, se obyvatelstvo civilizovaného světa živí tak špatně, že si lze jen těžko představit nějaké další stupňování sebeničení.
Jedním z hlavních důvodů pro tuto situaci je jistě nedostatečná znalost souvislostí mezi výživou a civilizačními nemocemi. Z tohoto důvodu se na tomto místě musím ještě jednou zabývat některými fakty, které ukazují základní potraviny, tj. maso, vejce a mléčné produkty, ve zcela novém světle.
Omezení průměrné Omezení průměrného rizika
spotřeby masa o: rizika srdečních infarktů o:
10% 9%
50% 45%
100% 90%
Zdroj: M. Hardinge: "Výživová studie vegetariánů",
American Joumal of Clinical Nutrition 10:522, 1962
CHOROBY SRDCE A KREVNÍHO OBĚHU
Roku 1970 byla zahájena jedna z největších studií o příčinách srdečního infarktu v dějinách medicíny. Doktor Ancel Keys vyšetřil přes 12.000 mužů v sedmi různých zemích a ze své studie mohl jednoznačně vyvodit závěr, že riziko srdečního infarktu vzrůstá v závislosti na množství požitého masa, ryb a drůbeže./28/
Již v roce 1961 rozpoznali američtí vědci souvislost mezi spotřebou masa a srdečními chorobami. V renomovaném časopise Joumal of the American Medical Association byly uveřejněny výsledky výzkumů, které vedly k následujícím závěrům: "Bezmasou stravou by bylo možné se vyhnout 90-97 % všech srdečních chorob"./291
Příčinou těchto souvislostí je usazování rozkladných produktů bílkovin, které zkoumal profesor Wendt. Poukazuje na to, že usazováním mukopolysacharidů v kapilárách srdečního svalu vznikají ohniska infarktu. Upozorňuje také na to, že se v civilizovaných zemích po 2. světové válce čísla srdečních infarktů zdesateronásobila a že současně několikanásobně vzrostla spotřeba masa./26/
Riziko úmrtí na srdeční infarkt představuje pro průměrného občana stravujícího se masem 50 %./30/ Riziko předčasné zástavy srdce vegetariánů naproti tomu představuje jen 15 %. Vegani, kteří se vzdali jakékoli živočišné stravy, umírají na infarkt pouze ve 4 % ./8/
Tím, že se vzdáme masa, můžeme tedy snížit riziko srdečního infarktu na 1/3, veganskou výživou až na 1/10.
Nejenom při prevenci srdečních chorob, ale také při jejich léčení, poskytuje vegetariánská strava netušené možnosti. Bylo to jednoznačným způsobem dokázáno Dr. Deanem Ornishem ze San Francisca. Dr. Ornish nalezl skupinu dobrovolných rekonvalescentů po srdečním infarktu, kteří byli připraveni vyzkoušet na sobě jeho metodu. Ornish se vzdal jak léčiv, tak operací. Podával svým pacientům plnohodnotnou veganskou stravu a předepsal jim k tomu denně hodinu lehkého tělesného cvičení a také hodinu jógy a meditací. Kromě toho navštěvovali pacienti pravidelně kursy, ve kterých se učili, jak zvládat stres. Až na jednoho pacienta, který se důsledně nedržel příkazů dr. Ornishe a předčasně zemřel, bylo možné po roce zaznamenat u všech účastníků tohoto pokusu zjevné pokroky. Výsledky pokusu byly překvapivé. Dokonce prezident AHA (Americké srdeční asociace) musel přiznat, že žádnou jinou metodou dosud nebylo dosaženo takových úspěchů. AHA dosud vždy prosazovala jen operace a léky, jako jediné přijatelné metody pro rekonvalescenty po srdečních infarktech.
Úmrtí způsobená střevní rakovinou a spotřeba živočišných bílkovin:
Střevní rakovina u Spotřeba masa v kg
100 000 osob / rok na osobu / rok
San Francisco, USA 14 95
Bristol,QB 13 68
Santiago de Chile 8 30
Riberao Preto, Brasilien 7 28
Mexico City 4 20
Guatemala City 3 10
Úmrtí způsobená srdečními chorobami a spotřeba živočišných bílkovin:
Srdeční choroby Spotřeba masa v kg
100 000 osob / rok na osobu / rok
San Francisco, USA 130 95
Bristol,QB 100 68
Santiago de Chile 70 30
Riberao Preto, Brasilien 40 28
Mexico City 30 20
Guatemala City 25 10
Zdroj: Carroll, K., Joumal of the National Cancer Institute,
Sv. 51, č. 5, prosinec 1973, Washington DC, USA
RAKOVINA
Jeden gram masa obsahuje mezi několika tisíci a několika miliony hnilobných baktérií. Vzhledem k tomu, že při každém požití masitého pokrmu zůstanou v tlustém střevě nestrávené zbytky, je lidská střevní flóra při masité stravě pravidelně obohacována o hnilobné baktérie. Při ideálních životních podmínkách se tyto baktérie ve střevě rychle rozmnožují a vytlačují přirozenou střevní flóru, která se normálně skládá z 90 % kvasinek.
Hnilobné baktérie produkují svou látkovou výměnou velký počet jedovatých látek vyvolávajících rakovinu./31/ Škodlivé produkty látkové výměny střevní flóry, skládající se převážně z hnilobných baktérií, zvyšují podstatně riziko rakoviny. Kromě toho mohou uloženiny mukopolysacharidů, způsobené příliš velkým množstvím bílkovin v potravinách, bránit v zásobování jednotlivých buněk kyslíkem. Souvislost mezi nedostatkem kyslíku v buňkách a větší pravděpodobností vytváření tumorů je v medicíně již dávno známa a není o tom sporu. Proto se nelze divit, že na světě neexistuje žádná země, kde by se požívalo mnoho masa a kde by byl nízký výskyt rakoviny./71
Zvláště střevní rakovina je podněcována spotřebou masa. Americký vědec Dr. Walter Willet, který řídil rozsáhlou studii o příčinách střevní rakoviny, prohlásil na závěr svých průzkumů: "...Posuzujeme-li získaná data, je optimální podíl masa ve stravě nulový."/32/
Ženy, které denně jedí maso, mají 3,8x vyšší riziko rakoviny prsu v porovnání se ženami, které jedí maso jen 1 x týdně nebo méně. Také požívání vajec ve větším množství zvyšuje riziko rakoviny prsu.133/
Tyto souvislosti jsou tak jednoznačné, že i zástupci školské medicíny a konvenční vědy o výživě docházejí k výše uvedeným poznatkům, pokud se začnou tímto tématem vážně zabývat. Také publikace týkající se výzkumu rakoviny dokazují od počátku 80. let ve stále větší míře záporné účinky masité stravy. Dokonce velmi konzervativní americký časopis "Joumal of the Association for the Advancement of Science" dospěl k následujícímu závěru: "Populace s bohatou masitou stravou mají vyšší pravděpodobnost onemocnět na rakovinu střev, než lidé, kteří se stravují vegetariánsky nebo s malým obsahem masa."17/
Ze strany masného průmyslu jsou přirozeně činěny pokusy zabránit šíření těchto faktů. Za použití vědecky znějících argumentů, které se však při bližším pohledu sesypou jako domeček z karet, se výrobci masa brání proti nesporným skutečnostem.
Když v polovině 70. let stále více lékařů a vědců poukazovalo na maso jako na možnou příčinu rakoviny střev, přešel John Morgan, prezident jedné z největších společností masné výroby v USA, do protiútoku. V projevu proneseném 7 .května 1976 řekl: "...Neměli bychom se nechat svést k nějakým závěrům a podnikat cosi naprosto pošetilého jen proto, že jakési studie se zdají dokazovat něco, o čem my naším zdravým lidským rozumem víme, že to není pravda. Maso představuje páteř americké výživy a bylo tomu tak vždy. Domnívat se, že maso vyvolává rakovinu, je slabomyslné"./71 Dne 13. března 1982 John Morgan zemřel na rakovinu střev.
REVMATICKÉ CHOROBY
Také revmatické choroby jako artritida, artróza, dna a jiné jsou podněcovány usazováním nadbytečných bílkovin./16/
Velkým množstvím kyseliny močové v mase, která se usazuje jako urát sodný ve vazivu a v kloubech, je způsobena dna, choroba, kterou vegetariáni prakticky neznají. Také hnilobné bakterie v tlustém střevě, které se tam dostávají pojídáním masa, ryb a vajec, přispívají produkty látkové výměny ke vzniku různých revmatických potíží. Dr. Norman Walker to dokázal tím, že na počátku terapie nechal svým pacientům speciálním výplachem vyčistit střeva od hnilobných bakterií. Poté se jejich zdravotní stav podstatně zlepšil. Je-li výživa po výplachu střev sestavena správně (žádné maso a velké množství syrové stravy), pak i pacienti s tzv. nevyléčitelnými formami artritidy nebo jinými revmatickými chorobami jsou úplně vyléčeni, nebo se jejich stav přinejmenším podstatně zlepší./35/
Všude na světě, kde lidé požívají málo živočišných bílkovin, se nevyskytují ani artritida ani jiné revmatické choroby, i když tito lidé tvrdě pracují až do vysokého stáři./6,36/ Tato pozorování jasně vyvracejí tezi, že revmatická onemocnění jsou normálním stavem opotřebování pohybového aparátu.
Dr. Bruker poukazuje na to, že má-li být dosaženo optimální šance na vyléčení těžkých případů artritidy a artrózy, musí být ze stravy zcela vyloučeny živočišné bílkoviny./3 7 / Tento poznatek odpovídá 55leté lékařské a klinické praxi a zkušenosti s 30.000 pacienty.
Také lidé, u nichž všechny konvenční metody léčení revmatismu (směřující v první řadě ke zlepšení symptomů a ne ke skutečnému vyléčení) nemohly vést k žádným úspěchům, podávají stále častěji důkazy o zázračných výsledcích vegetariánské stravy nebo stravy ponechané v přirozeném stavu, jako o prostředcích zbavujících je jejich revmatických potíží.ll/
ALERGIE A NEURODERMITIDY
V Německu trpí v současné době přibližně 2,2 miliony dětí neurodermitidou a dalších případů stále přibývá. Téměř každé třetí dítě se již s neurodermitidou rodí. Školská medicína je z tohoto vývoje bezradná. Neurodermitidu není možné jejími metodami léčit, pouze na čas zmírnit symptomy nemoci. Tohoto zmírnění je však většinou dosahováno pomocí kortizonu, jehož vedlejší účinky jsou tak velké, že na nemocných tělech dětí způsobuje ještě další škody.
Na Schwarzwaldské klinice dokázali, že neurodermitidě je možné celkem úspěšně čelit. Základní výživou pro pacienty je veganská syrová strava. Spolu s homeopatií ajinými přírodně léčitelskými metodami zde dosahují 50 % úspěšnosti ve vyléčení této nemoci. Přibližně 80 % všech pacientů dosáhne přinejmenším odstranění všech symptomů a to bez kortizonu.
I stav pacientů, u nichž nemůže být dosaženo ani vyléčení ani úplné odstranění symptomů, se přece jen zjevně zlepšuje. Takové úspěchy nejsou myslitelné za pomoci metod školské medicíny bez uplatnění změny ve výživě.
Příčinou neurodermitidy je totiž v podstatě živočišná bílkovina ve stravě. Matky, jejichž dítě již s neurodermitidou přichází na svět, požívají mnoho živočišných bílkovin. Děti krmené uměle z láhve jsou vystaveny mnohem většímu riziku, že onemocní neurodermitidou, než děti kojené. Vyloučení kravského mléka a jiných živočišných bílkovin ve formě masa, ryb a vajec, je nejjistější možností, jak neurodermitidě předcházet. Již před narozením dítěte může budoucí matka přispět pomocí výživy bez živočišných bílkovin k prevenci neurodermitidy a alergií./38/
Dr. Michael Klaper ve své praxi vypozoroval, že matky stravující se vegansky, nepřivedly nikdy na svět dítě nemocné neurodermitidou a jejich děti nepoznaly v prvních letech svého života ani alergie ani jiné kožní choroby,139/
Živočišné bílkoviny jsou na rozdíl od rostlinných pro lidský organismus cizí. Pokud se živočišná bílkovina dostane do žaludku, reaguje tělo zvýšeným vylučováním kortizonu, obsaženého v těle. Jelikož má kortizon za úkol zabraňovat zánětům, je možné z tohoto pozorování vyvodit, že živočišné bílkoviny podporují vznik zánětů./39/
Ještě v roce 1960 trpělo jen jedno procento Němců alergiemi. V roce 1990 to již bylo 20 % obyvatelstva a toto číslo neustále roste.
Po milióny let žil člověk v přítomnosti květních pylů, zvířat a přírodních potravin, aniž by mu to způsobovalo jakákoli onemocnění a najednou by měly tyto zcela přírodní věci vyvolávat různé choroby. To odporuje jakékoli logice a naznačuje, že látky, které vyvolávají spuštění alergií, jsou sice jejich symptomy, ale nemohou být jejich příčinou.
Pravidelným přísunem živočišných bílkovin v potravě je lidský imunitní systém neustále přetěžován. Toto přetěžování se pak může projevit ve formě různých nesprávných funkcí imunitní ochrany těla, z čehož vznikají alergie. Důkazy přináší praxe, neboť pomocí stravy bez živočišných bílkovin a léčením podporujícím aplikaci přirozených léčebných postupů, může být kterákoliv alergie vyléčena během 1 -2 let./39,40,41/..
Znám případ jedné ženy, která 50 let trpěla neurodermlt1dou, po 30 let byla léčena pomocí kortizonu a zjistilo se u ní 400 druhů alergií. Po dvou letech důsledného dodržování veganské stravy byla tato žena od svých potíží zcela osvobozena.
VÝŽIVA A PSYCHIKA
Těsné vztahy mezi tělesným a duševním zdravím jsou nepřehlédnutelné. Stav naší psychiky má velký vliv na stav našeho těla. Ale platí to i obráceně, neboť poruchy v látkové výměně moh~u podstatně přispívat k psychickým poruchám. Slovo melancholie znamená doslova "černá žluč" (Pozn. viz Hippokratovo dělení čtyř základních lidských typů -melancholik, sangvinik, flegmatik, cholerik -podle čtyř základních lidských šťáv: černá žluč, krev, hlen, žluč). A bezdůvodně se také neříká "to mi jde na nervy". Vzhledem k tomu, že výživa významně ovlivňuje látkovou výměnu, pak ani naše psychika nemůže zůstat stravou neovlivněna. Je-li poráženo zvíře, pociťuje samozřejmě nejvyšší stupeň strachu. Následkem toho produkuje jeho tělo před porážkou i během ní velké množství stresových hormonů (např. ACTH = adenokortikotrofní hormon), které ve smrtelném strachu uvolňují výkonnostní rezervy těla. Tento hormon, stejně jako jiné stresové hormony, je potom samozřejmě obsažen v mase, které se konzumuje. Lidský organismus je tím však otravován, což se projeví na psychickém stavu ve formě zvýšeného stresu a vnitřního neklidu.
Tyto souvislosti jsou již dávno v mnoha kulturách známy. Jak starořečtí filosofové např. Sokratés, Platón, Aristoteles, stoikové a pythagorejci, tak i indičtí jogíni a mistři buddhismu odrazovali od požívání masa ty, kteří chtěli dosáhnout vnitřního klidu a vyrovnanosti.
Také staří Římané věděli, jak zhoubně působí strach na zdraví. Ve starém Římě se často k zabíjení používal jed získaný ze slin týraných otroků, kteří přirozeně pociťovali děsivou paniku. Jed potom vedl u otrávené osoby ke smrti šokem./42/
Také vznik těžkých psychických chorob jako je schizofrenie je odůvodňován nesprávnými zvyklostmi ve výživě. Při vysokém obsahu tryptofanu v živočišných bílkovinách je snížen tělesný stav serotoninu, což značně podněcuje schizofrenii.
T. C. Dohan z psychiatrického ústavu státu Pennsylvanie, USA, dokázal silnou endorfinovou aktivitu při trávení peptidu obsaženého v mléčné bílkovině. Toto rovněž podporuje schizofrenii a je dalším důvodem k tomu, aby byly děti podle možnosti živeny bez živočišných bílkovin, tedy také bez mléčných produktů./43/
Dr. Juri Nikolajev z moskevského Výzkumného ústavu pro schizofrenii dosáhl pozoruhodných úspěchů u svých pacientů tím, že jim naordinoval 20 -40ti denní půst a potom je převedl na vegetariánskou stravu./4/ Newyorský lékař Dr. Alan Cott převzal Nikolajevovu metodu a byl s ní rovněž velmi úspěšný.
POTVRZENÍ V PRAXI
.Pravdou je to, co je potvrzeno životem. Této zásady bychom se měl držet především tehdy, když jde o zdraví lidí. Různé zájmové skupiny totiž těží z toho, že pravda není známa.
Každá sebelepší teorie medicíny a vědy o výživě je bezcenná, pokud nedokáže svou pravdivost přezkoumáním a pozorováním na živém objektu. Poznatky vyjasněné v předchozí kapitole byly získány právě pozorováním na živých lidech. Nezávisle na sobě došli lékaři a vědci zabývající se výživou během posledních 100 let k závěru, že živočišná potrava není z hlediska zdravotního potřebná a že je v nadbytečném množství i škodlivá.
DR. BIRCHER-BENNER
Curyšský lékař Dr. B. Benner byl prvním důležitým evropským průkopníkem vegetariánské syrové stravy, jako potravy léčivé. Roku 1890 založil v Curychu Bircher-Bennerovu kliniku. Již před výzkumem vitamínů a enzymů věděl podle empirického poznání o zdravotním významu syrového ovoce a zeleniny. Jeho koncepce zákonů celkového řádu života byla později potvrzena všemi vědeckými objevy v oblasti výživy.
Bircher-Benner byl samozřejmě se svými myšlenkami vystaven silným útokům ze strany svých kolegů, kteří ho dokonce vyloučili z lékařské komory s odůvodněním, že "opustil půdu vědy". Roku 1967 -v den svých stých narozenin -byl posmrtně rehabilitován. Vedle přirozené výživy kladl Bircher-Benner velký důraz na celkové ošetřování svých pacientů. Díval se na lidi jako na jednotu těla, duše a ducha. Jeho spisy svědčí o hlubokých psychologických a filosofických znalostech.
Na konci svého života si Bircher-Benner dělal velké starosti pro vykořisťování a ničení přírody. Na smrtelné posteli prorokoval, že udržení čisté půdy, vody a vzduchu bude mít největší význam pro přežití lidstva. Svým životním dílem položil Bircher-Benner základy pro nové myšlení ve vědě zabývající se výživou./44/
DR. MIKKEL HINDHEDE
Během 1. světové války bylo Dánsko následkem válečné blokády odříznuto od veškerého dovozu potravin. Dánská vláda pověřila Dr. Mikkela Hindheda, aby se pokusil najít řešení, které by zabránilo katastrofálním následkům. Dr. Hindhede navrhl, aby veškerá krmiva pro zvířata byla dána k dispozici lidem, neboť tímto způsobem bude možné uživit stejným množstvím základních potravin daleko větší počet lidí. Plán byl přijat. Dánsko prodalo a darovalo téměř veškerá svá jatečná zvířata a dojnice byly živeny jen travou z pastvin. Tři milióny Dánů se během válečných let živily výhradně vegetariánsky. Výsledkem tohoto nedobrovolného pokusu bylo veliké překvapení. Kromě toho, že se Dánsko vyhnulo katastrofě způsobené hladem, zlepšilo se výrazně zdraví všech obyvatel. Mezi říjnem 1917 a říjnem 1918 bylo v Kodani dosaženo nejnižšího stavu úmrtnosti v dánských dějinách -34 % pod průměrem od roku 1900. Je to tím pozoruhodnější, uvážíme-li, že v ostatní Evropě v té době řádila chřipková epidemie, která si vyžádala milióny obětí. Dánsko zůstalo jako jediná evropská země před touto zhoubou ušetřeno.15/
DR. M. 0. BRUKER
Již téměř 60 let se Dr. Bruker jako autor, řečník, lékař a vychovatel zdravotnických poradců zasazuje o přirozenou stravu. Ve svých dřívějších spisech odmítal masitou stravu především z etických důvodů, časem však více obracel svoji pozornost na negativní účinky konzumace masa na zdraví.
Bruker se může opírat o podklad svých zkušeností získaných ošetřováním více než 30.000 pacientů. Zasloužil se zvláště o odhalení účinku cukru na zdraví. Kromě toho byl první, kdo rozeznal příčiny projevů, proč někteří lidé nesnášejí syrovou stravu.
Vedle své angažovanosti pro přirozenou výživu, kterou označil za plnohodnotnou stravu bohatou na vitamíny, se Bruker zasazuje také za ochranu přírodního prostředí. Byl také jedním z prvních lékařů, kteří upozornili na nebezpečí atomové energie.
Bruker pohlíží na člověka jako na integrální jednotu těla, duše a ducha, a přikládá velký význam celostnímu ošetřování nemocného člověka. Jeho velké zkušenosti a působivé úspěchy v praxi činíz Brukera jednoho z nejdůvěryhodnějších expertů v oblasti výživy a holistické medicíny. Je proto zvláště závažné, když takto zkušený lékař prohlásí, že je zvířecí bílkovina zcela nepotřebná a v příliš velkém množství škodlivá pro lidské zdraví./38,40,45/
WOLFGANG SPILLER
Léčitel Wolfgang Spiller založil roku 1985 Schwarzwaldskou kliniku ve Villingenu. Na této klinice mají pacienti denně na jídelníčku syrovou stravu bez živočišné bílkoviny. Přirozený léčivýpostup a pečlivá psychologická péče doplňují celkovou koncepci léčení.
Ačkoliv Schwarzwaldská klinika léčí všechny nemoci, specializuje se zvláště na oblast neurodermitidy a alergií. Její výsledky léčení, které nejsou nikdy dosažitelné běžnými metodami, hovoři jasným jazykem.
Wolfgang Spiller vidí hlavní příčiny rostoucího počtu onemocnění lidí alergiemi a neurodermitidou ve vysokém obsahu živočišných bílkovin v potravě a v její denaturaci.
Také jeho úspěchy v léčení dodávají těmto tezím na přesvědčivosti./21 ,46/
EDMOND BORDEAUX SZEKELY
V roce 1927 narazil student teologie Szekely v tajných archivech Vatikánu na spisy esejců, onoho prakřesťanského bratrstva, ke kterému patřili také Ježíš a Jan Křtitel. Nadšen obsáhlými znalostmi esejců o výživě, přírodním léčení, psychologii a duchovnosti, věnoval se Szekely nadále šíření tohoto myšlenkového bohatství. Roku 1928 založil v Paříži společně s francouzským držitelem Nobelovy ceny za literaturu Romainem Rollandem Biogenickou společnost, jejímž úkolem bylo uplatnění a šíření nauk esejců pro blaho všeho stvoření. Během svých cest po pěti kontinentech si Szekely potvrdil u všech zdravých přírodních národů hodnotu vegetariánské stravy tak, jak ji praktikovali esejci.
Ve svém centru Rancho La Puerta v Mexiku přivedl Szekely přes 123.000 lidí k vegetariánské, především syrové stravě. Toto je zdaleka největší počet lidí, kteří byli kdy zapojeni do pokusu s výživou. Velké úspěchy v obnovení zdraví dosažené jeho studenty činí z Edmonda Bordeaux Szekelyho muže s největšími léčitelskými úspěchy a s největšími zkušenostmi v dějinách léčení výživou.
Během 33 let, kdy v Rancho La Puerta poskytoval svou pomoc lidem hledajícím zde pomoc ke zdraví a školil své žáky, se Szekely nikdy nesetkal s nikým, komu by bezmasá strava nepřinesla velký prospěch. Svými více než 80 knihami o esejcích, svými přednáškami a Biogenickou společností zanechal Szekely světu dílo nevyčíslitelné ceny.147-52/
ANN WIGMOROVÁ
Ann Wigmorovou vychovala v Litvě její babička, která ji seznámila s léčivými silami přírody a přirozeným stravováním. Když pak Ann přijela ke svým rodičům do Ameriky, následkem nezvyklé a nepřirozené stravy těžce onemocněla. Trpěla rakovinou, polyartritidou a šesti dalšími těžkými nemocemi. Lékaři se již vzdávali všech nadějí, když si Ann vzpomněla na rady své babičky.
Pomocí vegetariánské syrové stravy se jí podařilo zdraví zcela obnovit. Od té chvíle se začala věnovat šíření vědomostí o přirozeném stravování a odpovídajícímu způsobu života. Roku 1963 založila v Bostonu Hippocrates Health Institute, v němž se využívá veganské syrové stravy, přirozených léčivých postupů, dechových cvičení, jógy, meditace a pozitivní životní orientace pro zvýšení kvality života hostů a pacientů. Ann se postavila proti požívání masa, ryb, vajec a mléčných výrobků. Čistě rostlinná syrová strava způsobila u mnoha těžce nemocných pacientů v Hippocrates Health Institute pravé zázraky. Také pacienti trpící rakovinou, kteří byli svými lékaři již odepsáni, se uzdravili, opět díky pokynům Ann Wigmorové. Ann Wigmorová byla sama nejlepším příkladem účinnosti toho, co učila. Ve věku 80 let byl pro ni pracovní den trvající 16-20 hodin samozřejmostí.153-57 /
DR. GABRIEL COUSENS
Jako mladý lékař došel Gabriel Cousens pod vlivem Paavo Airoly, známého experta na výživu, k novým názorům týkajícím se příčin civilizačních chorob. Již velmi brzo se začal zajímat především o účinky výživy na duchovní stav člověka. Během své praxe lékaře, psychiatra a učitele meditace v Americe, Evropě a Asii byl utvrzen v tom, že strava bez masa je velmi užitečná nejenom pro tělesný ale také pro duchovní rozvoj člověka.
Dr. Cousens mohl jako první dokázat, že masitá strava vede k jednostranné aktivaci spodních čaker (jemnohmotných energetických center na páteři), přičemž pro harmonický duchovní stav je zapotřebí stejnoměrná aktivace všech čaker. Zkušenosti s jemnohmotnými energiemi přivedly dr. Cousense ke koncepci SOEF, pomocí níž je možné jednoznačně vysvětlit výhody vegetariánské stravy také v jemnohmotné oblasti. Hluboko zasahující souvislosti mezi výživou a duchovním rozvojem člověka vysvětlil dr. Cousens jedinečným způsobem ve své knize "Spiritual Nutrition and the Rainbow Diet".
Tato kniha .představuje mezník v dějinách vědy o výživě a pro lidi znamená také velkou příležitost k získání prakticky využitelných poznatků pro rozvoj vlastního vnitřního potenciálu. /58-60/
DR. MICHAEL KLAPER
Dr. Klaper by si byl ve svém dětství asi nikdy nepomyslel, že se jednou stane jedním z nejvýznamnějších představitelů veganské výživy v Americe. Vyrůstal totiž na mléčné farmě a proto i po ukončení studií medicíny byly pro něho mléko a sýr hlavními potravinami.
Během své lékařské praxe na úrazovém oddělení jedné nemocnice v Kalifomii si Klaper stále častěji všímal špatného krevního obrazu pacientů, kteří krátce před odběrem krve jedli maso nebo mléčné produkty. Naproti tomu krevní obrazy pacientů, jejichž posledním pokrmem byla rýže a zelenina ( což bylo v mnoha případech vzhledem k velkému podílu Asiatů v této oblasti), byly zcela normální. Toto zjištění přimělo dr. Klapera k tomu, aby znovu přezkoumal své názory na výživu a také své vlastní výživové návyky. Poznatky, které za několik let nashromáždil ho utvrdily v přesvědčení, že nejlepší strava pro člověka pochází z rostlinné říše. Takto např. zjistil, že u více než 90 % jeho pacientů byla po převedení na veganskou stravu trvale odstraněna nadváha, vysoký krevní tlak a alergie.
Dr. Klaper také podstatně přispěl k tomu, že mohla být nevyvratitelně dokázána hodnota veganské výživy pro matky a děti. Díky svým přednáškám, seminářům a knihám patří dnes dr. Klaper k nejrenomovanějším představitelům zdravé, humánní výživy, šetřící životní prostředí v USA./61,62/
DISKUSE POKRAČUJE
Konec názorových sporů mezi vědci v oboru výživy a lékaři o pozitivním či negativním vlivu živočišné stravy je stále ještě v nedohlednu. Diskuse pokračuje, zatímco každodenně mnoho lidí doplácí svým zdravím na špatnou výživu. Jedinou autoritou, která k nám vždy hovoří absolutně nepodplatitelně a pravdivě, je život sám. Své zkušenosti musíme vyvozovat z praxe života, chceme-li se vyznat ve zmatku vzájemně si protiřečících doporučení, která se vztahují ke zdravému stravování. Poznatky, které zde byly vyjádřeny, jsou získány ze života a jsou každodenně potvrzovány pozorováními v praxi.
Přibereme-li humánní a ekologické aspekty výživy, pak by to měl být dostatečný důvod k tomu, aby si člověk sám vyzkoušel, zda by nebylo možné vystačit i s menším množstvím živočišných potravin, či dokonce zcela bez nich.
K tomu, aby změna stravy vedla ke zlepšení našeho zdraví, je třeba respektovat ještě další zákonitosti, neboť pouhé vzdání se masa, vajec a mléka nestačí k tomu, aby byla zajištěna zdravá výživa.
Vegetariánská strava, je-li správně převedena do praxe, se stává základnou pro zdravý a harmonický život. Bez přehánění lze říci, že je základnou pro zdravý, humánní svět, vědomý si odpovědnosti k životnímu prostředí.
IV
VÝŽIVA PRO NOVÝ SVĚT
"Strava je milostným dopisem, který nám píše Stvořitel a který musíme rozluštit. Podle mého názoru je nejmocnějším a mnohoříkajícím poselstvím, neboť praví: "Máme vás rádi..., a dáváme vám darem sílu a život. "/1/
Omraam Mikhael Aivanhov
Ve světě nadměrné nabídky požitků se moderní člověk odnaučil vědomě vnímat základní dar života: stravu, kterou pojídá. Člověk věnuje nesmírně mnoho času, energie a peněz na svou zábavu, ale z jednoduchých a nádherných darů přírody se již nedokáže patřičně radovat. Průzkumy ukázaly, že němečtí studenti potřebují průměrně 17 minut na nákup, přípravu i konzumaci jednoho jídla. U mnoha zaměstnaných lidí a u žen v domácnosti je tomu asi podobně.
Ale je možné to dělat i jinak. Jídlo se každodenně může stát malou slavností, která nám připomene naše spojení s přírodou, aniž by pro to bylo třeba vynaložit mnoho námahy. Musíme se jen znovu naučit správně ocenit jednoduché požitky života. Pokud ještě navíc dodržíme určitá pravidla zdravé výživy, pak se dočkáme mnohem hlubšího uspokojení, než u rychle zhltnutých nepřirozených potravin. Tato radost a uspokojení představují důležitý aspekt dobré výživy. Kdo neustále přemýšlí o tom, zda-li to, co jí, je také zdravé, získá velmi málo i z nejzdravějších potravin. Jídlo by mělo být slavností. Měli bychom je připravovat s láskou a dělit se o něj s radostí. Takto může být dožínková slavnost slavena každý den a ne pouze jeden den za rok.
KONVENČNÍ A EKOLOGICKÉ OBDĚLÁ V ÁNÍ PODY
O kvalitě našich potravin se rozhoduje již při obdělávání půdy. V konvenčním zemědělství je z hospodářských důvodů v první řadě kladen důraz na velký výnos s co nejmenšími náklady. Toho je možné dosáhnout pomocí moderních pěstitelských a chovatelských metod, umělých hnojiv a biocidních látek. Zdravotní kvalita potravin přitom samozřejmě zůstává zcela opomenuta. Pod pojmem "kvality" se v moderní výrobě potravin rozumí kritéria jako velikost, stejnoměrný a pěkný vzhled, chuť a vůně, čili vše, co směřuje k podnícení zájmu zákazníka o koupi, ale nikoliv k jeho zdraví.
Přinutíme-li nepřirozeným pěstováním, umělým hnojením a chemickou ochranou rostlinu, aby vydala obrovské plody, obrovské listy, nebo dvojnásobný počet semen, než je běžné, pak to automaticky poruší její citlivou strukturu. Vybičovaný růst jednotlivých částí organismu proběhne vždy na účet jeho zdraví. Budeme-li dítě krmit růstovými hormony, pak jistě urychlíme jeho růst, ale jeho zdraví tím bude trpět. Příroda má pro každou rostlinu stanovenu určitou rychlost růstu a určitý poměr mezi hmotnostmi jejích jednotlivých dílů. Pokud jsou tyto poměry porušeny, naruší se tím i její zdraví, což konkrétně znamená ztrátu živých makromolekul a jiných vitálních látek. Ekologicky pěstované ovoce a zelenina obsahují pět až šestkrát více LM (živých makromolekul), než konvenční produkty./581
K tomu musíme ještě připočítat nadměrné používání jedovatých postřiků (pesticidů, herbicidů, fungicidů aj .), které je obvyklé v moderním zemědělství. Často se setkáváme s následujícím argumentem: "V dnešní době je přece celé životní prostředí znečištěno, a proto nemá žádný smysl nakupovat potraviny bez chemického postřiku." Se stejnou logikou by bylo možné říci: "V dnešní době již nikde není zcela čistý vzduch, a proto tedy mohu denně vykouřit 30 cigaret".
Následkem všeobecného znečištění životního prostředí dnes již samozřejmě neexistují žádné jedem absolutně nezasažené potraviny. Ale je obrovský rozdíl, jestliže 1 kg špenátu obsahuje 1 mg nebo 30 -100 mg kadmia. Běžné potraviny obsahují totiž třicetkrát až stokrát více jedovatých látek všeho druhu, než stejné bioprodukty.
CO MOŽNÁ NEJPŘIROZENĚJI
Ekologicky pěstované bioprodukty a biopotraviny, které jsou nabízeny v obchodech se zdravou výživou, představují dobrou alternativu k potravinám nabízeným v supermarketech. Kvůli malému výběru (především v zimě) a kvůli vyšším cenám těchto biopotravin se ale nelze živit pouze jimi. To ani není tak důležité. Stanovisko "buď dokonale nebo vůbec ne" není ve výživě vhodné. " Ať je naše potrava co nejpřirozenější", to bylo základním heslem zakladatele plnohodnotné stravy, profesora Kollatha. To, co je v našich možnostech, závisí vždy na situaci každého jedince.
Velkovýrobci konvenčních produktů si jsou přirozeně vědomi tendence naší společnosti k většímu uvědomění, které se týká životního prostředí a zdraví. Ve většině supermarketů můžeme tedy v poslední době nalézt nápisy jako: "Zelenina z kontrolovaného pěstění", "Pěstování podle přírodních zásad", "Integrované pěstování" atd. Za těmito různě pochopitelnými pojmy se většinou skrývá zcela obyčejné průmyslové zemědělství, které pracuje s velkým množstvím umělých hnojiv, jedovatými postřiky a v současné době také s genovou manipulací a ozařováním. Jestliže je konvenční zemědělství kontrolováno nebo odpovídá určitým zemědělským ustanovením, pak to vůbec neznamená, že výrobky vyrůstají přirozeně.
Naproti tomu, je-li některý bioprodukt z ekologických farem označen kvalitativní značkou svazu biologických pěstitelů a chovatelů jako jsou Bioland, Demeter, Naturland, Biko Top, Biona, Bio-okres východních Bavor, pak je podle směrnic této organizace kontrolováno, zdali jde skutečně o přirozenou kvalitu daného zboží. Takové směrnice jsou velmi přísné. Převádí-li zemědělec svůj podnik z konvenčního na ekologické hospodaření, trvá to obvykle několik let, než jsou jeho produkty dostatečně kvalitní, aby dostaly kvalitativní označení některého svazu ekologického zemědělství. Opravdu ekologicky produkované biopotraviny lze dostat v obchodech s racionální výživou a v dobře vybraných reformních prodejnách. (Pozn. 7)
Pozn. 7.
V České republice jsou bioprodukty a biopotraviny z ekologického zemědělství k dostání nejenom ve specializovaných obchodech, ale již i v některých supermarketech. Předpona "bio-" je chráněna zákonem o potravinách a smí být použita jenom pro produkty z ekologického zemědělství, které podléhá přísné, trojstupňové kontrole. Certifikované bioprodukty jsou označeny značkou "Bio" v zeleném, šrafovaném půlkruhu. Celá ekologická produkce je řízena zákonem o ekologickém zemědělství č. 242/2000 Sb. a prováděcí vyhláškou k němu, č. 53/2001 Sb.
ÚČINKY VAŘENÍ
Přesáhne-li teplota lidského těla 42 °C, jeho život skončí. Nejinak je tomu s potravinami, které nám příroda dává k dispozici. Jsou-li potraviny jako ovoce a zelenina ponechány v přirozeném stavu, obsahují aktivní procesy látkové výměny, anebo tu existují, tak jako u semen schopných klíčení, potenciály životnosti.
Vařením, smažením, pečením nebo jinými formami zahřátí život v potravě zaniká. Harmonická souhra mezi energií SOEF, vitálními a živnými látkami nemůže ve vařené potravě dále probíhat, protože zahřátím jsou vyvolány podstatné změny:
1. V oblasti vitálních látek se zahřátím ztrácejí především enzymy a vitamíny. Ztráta enzymů ve vařené stravě je 1 00 %, což je vzhledem k velkému významu tohoto katalyzátoru látkové výměny podstatná nevýhoda. Ztráta vitamínů je při průměrné době vaření následující:/2/
Vitamín Ztráta Vitamín Ztráta
vitamín C 70-80% inositol až 95%
vitamín A 10-30% kys. listová až 97%
vitamín E 50% biotin až 72%
vitamin B 1 25-45% kys.pantothenová až 44%
vitamín B2 40-48%
2. Struktura bílkovin potravy se změní. Těmito změnami se značně sníží možnost využití aminokyselin. Již v 60. letech mohl biochemik E. M. Olsen dokázat, že ztráta využitelných aminokyselin během průměrné doby vaření je 40 -60%. Podle Olsena se sníží absorpce dusíku z bílkovin potravy o 63 -77 %.(3) Toto by mohlo být hlavním důvodem pro jev, který již pozorovali mnozí badatelé v oblasti výživy, mezi jinými Dr. Ralf Bircher, Dr. Szekely a Ann Wigmorová a který popsali takto: vařenými potravinami je nutno přivádět podstatně více bílkovin, nežli potravou syrovou. Kdo jí mnoho syrové stravy, vystačí s poměrně menším množstvím bílkovin, protože nezahřáté bílkoviny jsou plně využity.
3. Subtilní organizující energetická pole (SOEF) potravin jsou zahříváním podstatně oslabena a ztrácejí svou strukturu. Proto musí tělo použít energii ze svých vlastních SOEF, aby mohlo strávit vařenou potravu a zajistit látkovou výměnu. Naproti tomu živá strava přivádí éterickému tělu ještě další jemnohmotnou energii a posiluje SOEF.
4. Zahříváním jsou vyvolány četné chemické reakce čímž vznikají látky, které se v přírodě nevyskytují. Tyto cizorodé látky musí pak být imunitním systémem odstraňovány, aby nenapáchaly příliš velké škody v látkové výměně. Proto dochází po vařeném jídle ke zvýšení počtu bílých krvinek, k tzv. leukocytóze trávení./3/
To vše znamená za prvé velké zatížení imunitního systému, za druhé se část pozměněných látek dostává do buněčné látkové výměny, kde nevyhnutelně dochází k určitým poruchám./4/
ŽIVOT PŘICHÁZÍ ZE ŽIVOTA
Živá strava nás zásobuje vysoce hodnotnými živinami, vyváženým množstvím vitálních látek a posiluje naše SOEF přiváděním jemnohmotné energie. Jedině syrová strava naplněná životní silou může naše zdraví plně zachovat. Zahřátá strava obsahuje sice stejné množství živin jako syrová strava, ne však příslušné množství vitálních látek ani dostatečnou kvalitu energie SOEF.
Při převažující nebo výhradně vařené stravě je pak ve všech částech organismu urychlena entropie. Nedostatek čerstvých živých potravin je jedním z hlavních příčin ubývání zdraví a předčasného stárnutí civilizovaného člověka. Alespoň část naší každodenní potravy by proto měla být složena ze syrových potravin. Pro zdraví každého člověka je velmi důležité, aby syrová strava byla součástí každodenní potravy. Zdravotně vysoce hodnotná forma stravování je syrová strava, která má velký význam jako základní terapeutické opatření při všech civilizačních chorobách. Existence léčivé síly, která je v organismu živou stravou uvolňována, byla přesvědčivým způsobem potvrzena velkými průkopníky syrové stravy, jako Dr. Bircher-Bennerem, Dr. Szekelem, Ann Wigmorovou, Dr. Cousensem, Dr. Bielerem a mnohými dalšími v jejich lékařské a klinické praxi.
Není samozřejmě možné živit se výhradně syrovou stravou, když k tomu chybí vnitřní ochota. V posledních letech můžeme, bohužel sledovat, že syrová strava je propagována silně fanatickým způsobem. Tím se ovšem vytváří zbytečná překážka pro možnost, aby se o vysoké hodnotě syrové stravy mohly dovědět široké vrstvy obyvatelstva. I když se člověk nerozhodne pro nejpřirozenější formu veškeré výživy, měl by si každý , kdo chce být zdráv, alespoň pravidelně zařadit na svůj jídelníček syrovou stravu. Získá tím nejen fyzické zdraví, ale ve značné míře také zdraví duchovní. Každý plod, každý produkt přírody, je výrazem tvůrčí síly a naplňuje nás, ponecháme-li ho v přirozeném stavu. Je také onou organizující silou, ze které vychází veškerý život.
Již Dr. Bircher-Benner poukázal na velký vliv výživy pro lidského ducha a na zvláštní význam syrové stravy pro rozvoj duchovních schopností:
"V mozku si duch vytvořil orgán vnímání, umožňující vzařování do dané osoby. Mozek, podobající se sběrné čočce a shromažďující duchovní vyzařování, umožňuje vznik vědomí, jehož jasné záření nám zprostředkovává vjem nás samých i našeho okolí. Mozek je nástrojem, který duch používá, aby mohl vykonávat svou práci uvnitř organismu a uvádět ho do vztahu k okolnímu světu, aby jej mohl řídit a umožnil myšlení, poznávání, chápání, vnímání a vzpomínání. Tento nástroj je geniálním orgánem, kterým v nesčíslných vlásečnicích protéká krev, která ho vyživuje a zbavuje všech odpadních látek. Čím je krev čistší, čím je dokonalejší její složení, čím je silnější její proudění, tím větší je schopnost nástroje zachycovat tato vyzařování a sloužit jim. Vzhledem k tomu, že má tedy krev, případně vyživování a čistění mozku rozhodující význam pro fungování ducha v dané osobě, je na první pohled jasné, že každý nepořádek v životosprávě a zvláště nepořádek ve výživě, poškozuje duchovní úroveň člověka"./5/
"Záleží mi na tom upozornit vás na skutečnost, že duchovnost civilizovaného lidstva byla oslabena a poškozena všeobecně zavedeným nesprávným stravováním a jistě také jinými nepořádky v životě a že toto bude i v budoucnosti pokračovat. Záleží mi na tom říci vám, že toto dění má vážné následky a vedoucí kruhy a především lékařská věda jsou k tomu jakoby slepí. Záleží mi na tom upozornit vás na významnou závislost ducha na člověku, na stavu jeho cév, jeho těla, jeho mozku a konec konců na jeho způsobu výživy a života vůbec. Živé tělo je obdivuhodným chrámem, v němž by chtěl duch rozvíjet svojí činnost. Chceme-li úspěšně odvracet nebezpečí hrozící ze všech stran, měli bychom v první řadě přistoupit k očištění toho chrámu, což znamená zavést přirozený pořádek ve výživě a v životosprávě k obnovení našeho zdraví."/5/
SNESITELNOST SYROVÉ STRAVY
Doporučujeme-li syrovou stravu, slyšíme často protiargument, že je tato strava těžce stravitelná, nebo dokonce, že někdo nemůže něco syrového vůbec strávit.
Zásadně je třeba říci, že syrová strava je podstatně lehčeji stravitelná, než vařená. Vyplývá to jednoduše z toho, že enzymy v potravinách, které podporují trávení, se vařením ztrácejí, zatímco v syrové stravě jsou ještě plně zachovány.
Existuje ovšem skutečně mnoho lidí, kteří mají po požití syrové stravy problémy se zažíváním. Jelikož většina lékařů nezná hodnotu živé potravy, doporučují v takovýchto případech prostě všechno vařit. Vaření však není v žádném případě neškodným procesem předcházejícím trávení nebo "otevřením" potraviny, (což se skrývá za tímto často používaným pojmem), nýbrž je jejím silným znehodnocením. Přitom je možné zvládnout problémy vyplývající z potíží při trávení syrové stravy, neboť ve většině případů jsou vyvolány následujícími příčinami:
1. Požíváním potravin, které při konzumaci syrové stravy vyvolávají poruchy trávicího traktu. K nim patří všechny druhy průmyslově vyráběných cukrů, bílá mouka, denaturované tuky, fritované pokrmy, šťávy a vařené ovoce. Tyto potraviny mohou také vyvolat nesnášenlivost vůči syrové stravě, i když byly požity několik dní předtím. Při přísném vyvarování se těchto potravin zmizí často veškeré trávicí problémy během 1-2 týdnů.
2. Chorobné rozšíření Candidy albicans, což je druh kvasinky, kterou má ve své střevní flóře asi 95 % lidí. Obvykle nevyvolává žádné potíže, ale v posledních letech se objevují stále četnější případy choroboplodné Candidy, což lze v neposlední míře přisoudit používání geneticky pozměněných bakterií v potravinovém průmyslu.
Zvláště kritická je situace, když se Candida dostane do tenkého střeva, ve kterém se normálně nenacházejí žádné zárodky, anebo když pronikne střevní sliznicí a dostane se krevní cestou do jiných orgánů (organomykóza). Při velkém podílu syrové stravy se pak objeví lehké symptomy kandidózy jako nadýmání, silný úbytek na váze, pocity slabosti a vyrážky. Pokud takovéto sympto~y nevymizí ani při důsledném vyvarování se výše uvedených potravin, pak je pravděpodobné, že jde o onemocnění, Candidou -kandidózu: To by nikdy nemělo být bráno na lehkou váhu. K obnovení zdravé střevní flóry je nutné léčení, které může zajistit jenom zkušený lékař nebo léčitel.
NEBEZPEČÍ Z MIKROVLN
Nechce-li se někdo vzdát vařeného jídla, měl by se alespoň vyvarovat jedné techniky vaření, pokud mu záleží na jeho zdraví a životním prostředí, a to přípravy jídel v mikrovlnné troubě.
Mikrovlny vyskytující se v přírodě jsou vytvářeny např. Sluncem vždy prostřednictvím pulsujícího stejnosměrného proudu. Naproti tomu technicky vyrobené mikrovlny jsou v~tvářeny střídavým proudem, což je jev, který se v přírodě nevyskytuje.
Tyto umělé mikrovlny vedou v organické tkáni k silným rezonančním vlněním atomů, molekul a buněk. Jelikož se tímto procesem zvyšuje teplota třením, jsou potraviny v mikrovlnné troubě zahřívány. Přirozené mikrovlny žádné takovéto účinky nemají.
Rezonanční vlnění ve tkáni pak vede k silným změnám struktury mnoha molekul, dochází k tzv. izomerizaci. Tyto pozměněné molekuly vyvolávají neřešitelné požadavky na látkovou výměnu a projevují se ještě mnohem škodlivěji, než konvenční druhově cizorodé látky vyvolané kvašením./61
V jedné pozoruhodné studii dokázali švýcarští biochemici Dr. Blanc a Dr. Hertel, že konzumace potravin připravovaných v mikrovlnné troubě vede k okamžitým chorobným reakcím imunitního systému. Dr. Hertel vyvodil ze své studie následující závěry: "V celkovém posouzení vykazují nálezy v krvi zkoušených osob po požití potravin připravených v mikrovlnné troubě chorobné změny, na rozdíl od ostatních variant přípravy jídla. Nepochybně dokázané ničivé účinky mikrovln působí na člověka škodlivě nejen při přímém ozáření, ale také nepřímou cestou -ozářenou potravou"./7/
NEBEZPEČÍ UNIKAJÍCÍHO ZÁŘENÍ
Záření vysílané mikrovlnnou troubou působí také přímo na člověka a na jeho okolí. Úplně těsná mikrovlnná trouba je utopií a k unikání paprsků dochází vždy. Čím déle je mikrovlnná trouba používána, tím větší je dávka unikajících paprsků.
Toto unikající záření může vyvolat vážné poruchy nervových buněk, zraku, vnitřních orgánů a může vést také ke změnám dědičnosti./8/ Již malé dávky mikrovln vyvolávají nadměrné vylučování vápníku v mozkových buňkách, což může vyvolat onemocnění./9/
Výzkum v Ústavu pro člověka a přírodu ve Verden/Aller dokázal, že žádná mikrovlnná trouba koupená v běžném obchodě není stoprocentně těsná a že vycházející únikové záření je zcela dostačující, aby mohlo způsobit výše uvedená poškození./l 0/
Oblíbený argument, že "dávky záření jsou malé" spočívá na zcela teoretických úvahách. Praxe dokazuje, že minimální ozáření umělými mikrovlnami je životně nebezpečné (na rozdíl od přirozených mikrovln).
MIKROVLNY JAKO ZNEČIŠŤOVATELÉ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ
Také v zájmu našeho životního prostředí bychom se měli zříci používání mikrovlnné trouby. Únikové záření z mikrovlnné trouby se neomezuje pouze na naše vlastní čtyři stěny, nýbrž dosahuje do několika kilometrů.
Ze všech živých organismů jsou mikrovlnami nejsilněji poškozeny stromy a keře. Žebra listů a shluky jehličí jsou vysoce citlivými anténami pro elektromagnetické záření. Každý technik vysokofrekvenčních proudů může potvrdit, že geometrická uspořádání listových žeber, případně shluků jehličí, odpovídají přesně uspořádání antén vysokofrekvenční techniky./ll/
Těmito anténami přijímají stromy přirozené mikrovlny z kosmu a vzájemně si vyměňují informace prostřednictvím elektromagnetických vln. Takto lze např. vysvětlit, že stromy mohou vyvinout imunitu vůči určitému druhu parazitů, i když je tímto parazitem napaden jen jeden strom ve skupině. Podobná pozorování mohou být provedena i v případě, že jsou příslušné rostliny umístěny v oddělených prostorách./12/
Nasměrované radiové vysílače, radarové stanice a také mikrovlny pocházející z mikrovlnných trub způsobují svým vyzařováním přetížení rostlin řádově v násobku miliard. Při stanovení hraničních hodnot zatížení se dosud bralo v úvahu jen to, že mikrovlny zahřívají živé organismy teprve od určité dávky. Netepelné vlivy mikrovln přitom nejsou nikdy započítávány.
Stromy, které svými listy, případně svým jehličím přijímají dávku mikrovln s miliardovým násobkem toho, pro co byly přírodou vybaveny, mají tedy velké problémy udržet svůj informační systém v dobrém stavu. Dr. W. Volkrodt, fyzik a inženýr k tomu píše: "... Také strom je určitým druhem továrny vyrábějící dřevo. Potřebuje také inteligentní informační systémy řídící např. jeho vodní hospodářství a dopravu živin. Působí-li na jeho vnitřní informační systém radar nebo nasměrovaný vysílač jako rušitel, pak může dojít, podobně jako v nějaké továrně, k celkovému zhroucení jeho "výroby". Avšak na rozdíl od naší techniky neexistuje nikdo, kdo by takovýto oslabený strom mohl opravit. Je odsouzen k pomalému odumírání a nakonec ke smrti."/11/
Nejen velké vysílače mikrovln, jako je radar a směrované vysílače, hrají v této souvislosti svou úlohu. Nesmíme podceňovat ani účinky nenápadné mikrovlnné trouby. Každá mikrovlnná trouba, která nebude používána, bude představovat cenný příspěvek k ochraně životního prostředí.
OZÁŘENÉ POTRAVINY
Také ozařování potravin představuje postup, který je oficiálně považován za neškodný , avšak ve skutečnosti v sobě skrývá neodhadnutelná rizika. Účelem ozáření je zabránit klíčení např. u cibule a brambor a zamezit výskytu bakterií a hub. Tento postup slouží výhradně obchodu, neboť se tím samozřejmě zvýší trvanlivost zboží, ale na zdraví spotřebitele se přitom opět nebere žádný ohled.
Aby se dosáhlo požadovaných účinků, musí být k ozařování použity mohutné dávky radiace. K porovnání: nejvyšší dávky při rentgenovém snímku představují 0,25-0,5 rad, při ozařování potravin jsou používány dávky přes 100.000 rad (rad = radiation absorbed dosis; tento rad byl roku 1985 nahrazen jednotkou gray (Gy), kde 100 rad odpovídá 1 Gy).
Nyní už je všeobecně známo, že rentgenové snímky představují pro organismus velké zatížení. Co tedy potom musí způsobit ozáření potravin, když se zde pracuje s dávkami 1 OO.OOOkrát většími? Vzhledem k těmto hodnotám není překvapující, že ozářená potrava je zcela mrtvá, tzn. bez LM (živých makromolekul) a energie SOEF./13/
Rizika z konzumace ozářených potravin jsou obrovská a možné škodlivé následky lze v celkovém rozsahu jenom tušit. Stejně jako ve využívání radioaktivity je i v této oblasti technika legalizována a vydávána za neškodnou. Ovšem stejně tak jako atomové elektrárny. může způsobit nezměrné škody na životě celé Země./14/
Z TOVÁRNY NA STŮL
Ve 20. století se v civilizovaných zemích rozšířila jedna forma znehodnocování potravin, jejíž účinky jsou ještě mnohem povážlivější, než účinky vaření. Je to průmyslové zpracování potravin na izolované, nepřirozené potravinové koncentráty. To se týká především výroby cukru v různých variantách, zpracování obilí na výrobky z výražkové mouky a denaturování jedlých tuků. Škody na zdraví, které tyto průmyslově vyráběné potraviny mohou způsobit při pravidelném užívání jsou velké. Mají podstatný podíl na šíření nemocí podmíněných výživou.
Jediným důvodem nedostatku vědomostí o škodlivosti průmyslově vyráběných potravin jsou snahy výrobců potravin, kteří nám chtějí namluvit, že jejich výrobky jsou zcela neškodné. Jelikož také politické instituce jsou připraveny raději obětovat zdraví miliónů lidí na oltář moderního realismu, než aby si pohněvali toto průmyslové odvětví, je spotřebitel odkázán na vlastní iniciativu.
CUKR -SLADKÝ, ALE NEBEZPEČNÝ
Přírodní potraviny obsahují vždy určitý podíl jednoduchých uhlohydrátů, které lze označit také jako cukry. Cukrovarnický průmysl poukazuje na to, že cukr, který je obsažen např. ve sladkém ovoci, je totožný s koncentrovaným cukrem, který oni vyrábějí. Tak má být u zákazníka vyvolán dojem, že cukr je něco zcela přirozeného.
Existuje však veliký rozdíl mezi přirozeným podílem cukru v ovoci a jiných potravinách a cukrem průmyslově vyráběným. V přírodních potravinách jsou vedle cukru obsaženy také LM, vitamíny, minerální látky, stopové prvky, vláknina, aromatické látky, mastné kyseliny a energie SOEF. Naproti tomu průmyslový cukr je čistý nebo (u sladidel, jako je javorový cukr, třtinový cukr aj., které také patří k průmyslově vyráběným druhům) vysoce koncentrovaný izolát uhlovodíků. Ani obyčejný bílý cukr, ani ovocný cukr nebo mnohé jiné varianty sladidel jako jsou sirupy, hnědý cukr a další neobsahují živé makromolekuly, enzymy nebo energii SOEF. Některé varianty sladidel mají sice minerální látky, ale to je zcela bezvýznamné při nedostatku vitamínů, LM a enzymů. Vitamíny skupiny B, které jsou nezbytné ke zhodnocení cukrů v látkové výměně, se nalézají v těchto druzích sladidel jenom stopově a většinou vůbec ne.
Touto nevyvážeností mezi uhlohydráty a vitamíny dochází při pravidelné spotřebě cukru automaticky k chronickému nedostatku vitálních látek./15/ Při látkové výměně uhlohydrátů je totiž k jejich zhodnocení zapotřebí také mnohých vitálních látek. Jsou-li pak do těla neustále přiváděny vysoce koncentrované uhlohydráty bez odpovídajících vitálních látek, trpí organismus přirozeně jejich nedostatkem. Vzhledem k velkému množství cukru, který je dnes konzumován, je vyrovnání tohoto nedostatku potravinami bohatými na vitální látky nemožné. V Německu konzumuje průměmý občan denně 120-150 gramů cukru, přičemž podíl cukru použitý dodatečně ke slazení je jen nepatrný. Nejvíce je ho spotřebováváno v hotových výrobcích, které obsahují skrytý podíl cukru.
Cukr je obsažen nejen v čokoládě (53 % cukru), sladkém pečivu, vločkových přesnídávkách (30-52 % cukru), ale také v různých druzích müsli, limonádách, Coca-Cole, šťávách, ovocných konzervách, ovocných jogurtech, tvarohových výrobcích, pudincích, zmrzlinách a všech ostatních sladkých výrobcích. Cukr obsahuje dokonce i tomatový kečup (asi 30 %), dále hotové saláty, omáčky, polévky, zmražená pizza, hořčice, nakládané okurky, potraviny pro nemluvňata a mnoho dalších. V dnešních supermarketech není vůbec jednoduché najít hotové výrobky, které neobsahují žádný cukr.
Takovéto "bombardování" těla průmyslově vyráběným cukrem vede k poruchám látkové výměny, což je příčinou nejrůznějších civilizačních chorob, jako zubního kazu, paradentózy, diabetu, hypoglykémie, obezity, revmatických chorob, chorob krevního oběhu, rakoviny, ledvinových a žlučových kamenů, poškození jater, poruch chování, dětské obrny, žaludečních vředů a dalších./16/
Nutno přitom podotknout, že také živočišné potraviny patří mezi faktory způsobující výše uvedené nemoci, jelikož poruchy v látkové výměně způsobené živočišnými bílkovinami doplňují a podporují výskyt onemocnění způsobené konzumací cukru.
ZCELA LEGÁLNÍ OHLUPOVÁNÍ LIDÍ
Lékaři a vědci zabývající se výživou a mající srdce na pravém místě, jako Kollath, Cleave, Campbell, Yudkin, Katase, Roos, Bruker, Schnitzer, Slaper a mnozí další upozorňovali již dříve na následky konzumace cukru. Mohou se opírat o obsáhlý důkazný materiál vědecky nevyvratitelných studií a o desetiletí trvající pozorování.
Avšak cukrovarnický průmysl netrpí nedostatkem nápadů, když jde o "osvětu" obyvatelstva v jeho prospěch. Zde je několik příkladů:
WVZ (Hospodářský svaz cukrovarníků) vystupuje jako poradce CMA (Centrální marketingová společnost německého zemědělství) při sestavování informačních písemností určených pro veřejnost.
CMA je však navenek neutrální institucí, která má zaručovat spotřebiteli dobrou kvalitu při nákupu. Propojenost cukrovarnického průmyslu a kontroly kvality vede pak např. k tomu, že CMA vypracovává barevné rozvrhy hodin pro děti, které vychvalují cukr jako důležitou živinu./161
Předseda KZV (Svaz nemocenských pokladen), Dr. Knellecken, který se angažoval v osvětové činnosti týkající se negativního účinku konzumace cukru na zdraví zubů, byl výhružkami a pomluvami donucen k odstoupení./16, 17 /
Cukrovarnický průmysl buduje všude na světě organizace, které představují navenek neutrální vědecké ústavy. Těmi jsou např. v Německu IME (Informační kruh ústní hygieny a výživy) a v USA "Princeton Dental Research Group" (tento název má vyvolat nepravdivou asociaci s obecně uznávanou Princetonskou univerzitou). Tyto krycí organizace, které tvoří reklamu pro cukrovarnický průmysl, uveřejňují pravidelně pod krycím pláštěm vědy výpovědi, které umožňují považovat cukr za neškodný, ne-li přímo zdraví podporující. Tak se např. ve spise Princeton Dental Research Group z roku 1992 uvádí, že pojídání čokoládových tyčinek předchází tvorbu zubního kazu!/18/
Každá objektivní osvěta týkající se katastrofálního stavu zdraví způsobeného konzumací cukru je cukrovamickým průmyslem vydávána za falešné tvrzení a výmysl nevědecky myslících fanatiků hájících přírodní stravování. Když Dr. William Dietz z Univerzity Tuft v USA v jedné zprávě doporučoval zakázat televizní reklamy pro přesnídávky z vloček s vysokým podílem cukru, odpověděl mluvčí firmy Kellogg takto: "Je jasné, že autor článku nerozumí významu, jaký mají hotové vločky pro zdravou výživu dětí. výpovědi o škodlivosti cukru jsou slabomyslností". Není divu, že firma Kellogg chce zákazníky odizolovat od nemilé pravdy týkající se cukru, neboť Kelloggovy vločkové přesnídávky obsahují až 52 % cukru.
Když byl televizí vysílán film o cukru, vyrobený společností pro zdravotní poradenství (GGB), napsal cukrovarnický průmysl odvážným odpovědným představitelům televize: "Taková vysílání vedou ke znejistění a ke strachu při používání potraviny, jejíž nezávadnost je mimo jakoukoli pochybnost."/17 /
Chléb náš smrtelný
Celá obilná zrna jsou hodnotnými dodavateli živin a vitálních látek. Avšak největší část dnešních obvyklých obilných výrobků, jako je chléb, nudle, pečivo, krupice, rýže, mouka a další je vyráběna pouze z vnitřního zrna. To sice obsahuje hodně uhlohydrátů, ale nemá žádné vitální látky. Lví podíl živých makromolekul, vitamínů, minerálů, stopových prvků a vláknin se nachází v okrajových vrstvách a v jádru obilného zrna. Tím, že jsou tito nositelé vitálních látek odstraněni, vzniká stejně jako u cukru problém jednostranného přísunu živin bez příslušných látek vitálních. Pravidelný přísun takovýchto výrobků z výražkové mouky vede, jako u cukru, k nedostatku vitálních látek.
Negativní následky denaturace obilí jsou ještě zesíleny tím, že většina lidí se zbavuje vitálních látek předávkováním cukrem a nedostatkem syrové stravy.
V kuchyních, kde jsou si vědomi svého zdraví, se používají pouze celozrnné obilné výrobky. Je ale důležité nezaměňovat barvu chleba s jeho kvalitou. Ani šedý ani černý chléb nemusí být ještě celozrnným chlebem. Pravý celozrnný chléb je nejlepší nakoupit v obchodech se zdravou výživou, neboť chléb z běžného obchodu obsahuje často až 20 % výražkové mouky..
Denaturované tuky
Ačkoliv se již mnoho lidí snaží dodržovat stravu chudou na tuky, přece jen jsou zdravotní poruchy způsobené tuky v potravinách velmi rozšířené. Mnohem důležitější než množství tuků je totiž jejich kvalita.
Zatímco dříve byly olejniny zpracovávány mechanickým lisováním (a v dobrých podnicích ještě jsou),je dnes olej extrahován pomocí chemikálií. Přitom se část vitamínů rozpustných v tuku ztrácí a v oleji mohou zůstat zbytky rozpustidel. Oleje, které mají vysoký podíl volných mastných kyselin, jsou jich zbavovány vakuovou destilací a rafinací louhem. Poté ještě v mnoha případech následuje bílení a dezodorace (odstranění pachu). Dále se olej suší ve vakuu a ještě jednou filtruje, aby byly zcela odstraněny slizy a voda. Mnohé oleje jsou potom ještě barveny, aby působily přitažlivěji na zrak kupujících. Takovým intensivním zpracováním vzniká průmyslový výrobek, který je zcela v rozporu s přírodou.
Dobré oleje je proto třeba kupovat v obchodech se zdravou výživou, neboť jsou získávány z ekologicky pěstovaných olejnin. Nejlépe lze doporučit oleje z klasických olejnin, jako je slunečnicový, olivový, lněný, mandlový a další. Opatrnosti je třeba u často vychvalovaného bodlákového oleje, jelikož je téměř vždy zbavován zápachu vodní parou, horkou 200 °C. Propagace bodlákového oleje není oprávněná, protože -na rozdíl od reklamy -nemají ani v oblasti složení mastných kyselin žádné přednosti v porovnání s jinými oleji. Oleje jsou ztužovány na konvenční margaríny hydrogenací čímž se dosáhne konzistence vhodné pro roztírání. Přitom se vodík slučuje na dvojných vazbách s uhlíkem nenasycených mastných kyselin. Tak vznikají izoolejové kyseliny, které v přírodě neexistují a způsobují poruchy v metabolismu tuků. V obchodech se zdravou výživou však existují druhy margarinů, které jsou vyráběny bez ztužování a podobných nevhodných procesů. Kdo se chce vzdát másla, ale nikoliv roztíratelných tuků, jako to dělají např. mnozí vegani z etických důvodů, ať raději zůstane u margarínů koupených v obchodech se zdravou výživou. Kdo naproti tomu dává přednost máslu, udělá dobře, když ho bude kupovat jako bioprodukt z ekologického zemědělství.
JAKÉ MÁTE MOŽNOSTI
Každý krok směřující k přirozené stravě je cenný jak z hlediska zdravotního, tak i z hlediska etického a ekologického. Cílem na této cestě by měla být forma výživy, která udržuje naše zdraví, při které se cítíme dobře a která má pozitivní vliv na budoucnost života na Zemi. Tato kritéria splňují tři formy stravy:
-vegetariánská plnohodnotná strava
-veganská strava
-syrová strava.
Při každé změně naší výživy bychom si měli jasně uvědomit, že to bude mít hluboký účinek na naši psychiku. Jelikož se každý člověk musí vypořádat se svými zcela vlastními psychologickými, zdravotními, rodinnými a společenskými skutečnostmi, nemá smysl chtít předkládat strohá pravidla pro změnu ve stravování. Následující body mají být proto chápány jako návrhy a nikoliv jako návody, jež mají být přísně dodržovány.
-Můžete ve větší míře nakupovat v obchodech se zdravou výživou bioprodukty ekologicky vypěstované a tím také podpořit své zdraví i ekologické zemědělství.
-Můžete začít tím, že budete jíst uvědoměle, že se před každým jídlem na chvíli soustředíte a poděkujete přírodě za její dary.
-Můžete si zvyknout jíst na začátku každého stolování syrovou stravu ve formě ovoce, salátů nebo jiných druhů syrové stravy.
-Můžete nahradit méně hodnotné výrobky kvalitnějšími, např. bílý nebo šedý chléb chlebem celozrnným, maso nebo vajíčka výrobky tofu, cukr medem, konzervy čerstvými produkty.
-Můžete se vzdát přípravy jídel v mikrovlnných troubách.
-Můžete všeobecně zredukovat požívání masa, ryb, drůbeže, vajec a mléčných produktů.
-Můžete se pravidelně, např. lx v týdnu postit nebo jíst jen syrovou stravu. Ušetřené peníze můžete dát stranou a na konci roku je dát k dispozici potřebným.
-Můžete pozvat své skeptické přátele, příbuzné nebo kolegy k plnohodnotnému svátečnímu jídlu a takto jim ukázat, že se z vás následkem vaší nové výživy nestal člověk opovrhující jídlem.
-Můžete pohovořit se šéfem vaší oblíbené restaurace nebo vaší kantýny a navrhnout mu, aby ve větší míře nabízel vegetariánská jídla a saláty ze syrové zeleniny a ovoce. Takový návrh může být zvláště účinný , když se domluvíte s několika dalšími stejně smýšlejícími osobami.
-Můžete vyzkoušet, třeba společně se svými přáteli, vegetariánské restaurace ve svém okolí.
-Můžete svým dětem pomoci k pevnému zdraví tím, že jim zpočátku dáváte mateřské mléko a potom syrovou stravu, ekologicky produkovanou.
-Můžete svým dětem umožnit potěšení ze zdravého života tím, že s nimi společně dáváte klíčit semena a připravujete s nimi zdravá jídla.
-Můžete pohovořit s vedením školy, kterou navštěvují vaše děti a upozornit je na následky konzumace mléka, obvykle poskytovaného ve školách, a na neblahý vliv automatů se sladkostmi a sladkými nápoji. -Můžete navrhnout, aby bylo dětem ve škole umožněno plnohodnotné stravování a také, že by mohla být založena ekologická zahrada, o kterou by pečovali žáci.
-Můžete pravidelně provozovat sport, neboť vedle jiných kladných účinků může tělesný pohyb také posílit chuť na zdravou výživu.
-Můžete pravidelně provozovat meditační cvičení (pokyny pro meditace viz kap. 5). Tím dosáhnete větší vnitřní vyrovnanosti a jídlo nemusí již tak často nahrazovat jiné druhy uspokojení.
-Můžete své vědomosti týkající se oblasti výživy a zdraví rozšířit literaturou, přednáškami a semináři. Seznam vhodných knih najdete v dodatku této knihy. O přednáškách a intenzivních seminářích vedených podle zásad této knihy vás může informovat Earth Save Deutschland (viz příloha).
-Můžete být příkladem pro jiné tím, že budete žít podle zákonů přírody. Dosáhnete tím plného zdraví a spokojenosti.
Převedeme-li uvedené návrhy do praxe, nalezneme poměrně snadno cestu k osobnímu způsobu zdravé výživy, která může podle individuální situace odpovídat pravidlům vegetariánské plnohodnotné stravy, veganské výživy nebo syrové stravy. Je velmi důležité své stravování individualizovat. Strohá pravidla jsou u zdravého způsobu výživy zcela nesmyslná. Já sám například jím hlavní jídlo téměř vždy večer a nikdy nesnídám. Jiní lidé však mohou mít podle své konstituce problémy pokud se ráno nenasnídají, ale večer už jim stačí zcela lehké jídlo. Důležité je hlavně ponechat potraviny v přirozeném stravu, správně se na jídlo soustředit a všeobecně jíst střídmě.
Jelikož kolem pojmů plnohodnotná vegetariánská strava, veganská výživa a syrová strava existuje mnoho zmatků, je třeba je ještě v krátkosti objasnit.
VEGETARIÁNSKÁ PLNOHODNOTNÁ STRAVA
Do praxe byla uvedena německým badatelem v oblasti výživy, profesorem Kollathem. V německy hovořící oblasti se stala známou především díky práci Dr. Druckera.
Bohužel dnes se pojmem "plnohodnotný" označuje mnohé, co s plnou hodnotou ani s výživou podle badatelů Kollatha a Bruckera nemá nic společného. Plnohodnotná strava, která si zaslouží toto označení, obsahuje ovoce, zeleninu, celozrnné obilí, luštěniny, brambory, ořechy, klíčky, nerafinované rostlinné oleje a v rozumné míře mléčné výrobky a vajíčka. Přednost přitom mají potraviny produkované ekologicky. Podíl syrové stravy zde představuje alespoň polovinu celkového množství jídla. Také obilí je požíváno v tepelně nezpracované formě, jako müsli z čerstvého zrní nebo z klíčených zrn. Stolování by mělo zásadně začínat syrovou stravou. Příležitostné půsty nebo dny syrové stravy mohou ideálním způsobem doplnit plnohodnotné stravování. Lehčí potíže jako zácpa, nečistá pokožka, poruchy spánku, potíže psychomotorického systému, slabosti pohybového ústrojí a jiné mohou být touto stravou vyléčeny nebo přinejmenším velmi pozitivně ovlivněny. Ten, kdo se rozhodne přestoupit z konvenčního na plnohodnotné stravování, zažije zřetelné zlepšení tělesného a duševního stavu a v mnoha případech i značné duševní ulehčení, neboť zmizí destruktivní energie z masité stravy a svědomí se osvobodí od těžké zátěže kvůli zabitým zvířatům. Plnohodnotnou stravou je možno i předcházet těžkým chorobám vyvolaným stravováním. K vyléčení těchto chorob jsou však ve většině případů potřebná ještě důslednější opatření ve výživě. Tzv. lehká onemocnění,jako např. nachlazení, se při plnohodnotném způsobu stravování většinou vůbec nevyskytnou. Přebytečné kilogramy tělesné hmotnosti jsou pomalu, ale zato trvale odstraňovány.
Tato forma vegetariánství je si vědoma úsilí o dobré zdraví, avšak nesmíme podceňovat ani pozitivní vliv na životní prostředí a přispění k obnově humánnějšího zacházení se zvířaty.
Velká přednost plnohodnotné stravy spočívá v její poměrně snadné realizovatelnosti. Plnohodnotná strava může z kulinárního hlediska nabídnout prakticky vše, co lze nalézt také v obvyklé konvenční stravě. Pro její dodržování není třeba vynaložit přemíru kázně. Vzhledem k tomu, že mnoho lidí má sklon přidělávat si těžkosti se zbytečně přísnými a složitými koncepcemi výživy, má stravování uplatňované tímto způsobem velkou výhodu v porovnání s mnoha jinými systémy výživy.
Všechny přírodní národy známé svou dlouhověkostí a vynikajícím zdravím se živí tak, že to odpovídá zásadám plnohodnotné stravy. Samozřejmě je třeba vzít v úvahu, že všechny tyto národy jedí velmi střídmě. Mnozí konzumenti plnohodnotné stravy nepřipisují jejímu množství žádný význam a začnou se přejídat dobře chutnajícími celozrnnými výrobky. Přejídání má však vždy negativní následky, neboť ochuzuje tělo o enzymy a o všechny jemnolátkové energie.
VEGANSKÁ STRAVA
Také při produkci vajec a mléka jsou zvířata vystavována nelidským podmínkám. Proto se mnoho vegetariánů zříká důsledně i vajec, mléka a produktů z nich. Tato plně vegetariánská strava se označuje jako veganská. Hlavní motivací veganů k jejich způsobu života jsou většinou důvody etické. K jejich způsobu života proto také většinou patří nenavštěvování zoologických zahrad a cirkusů, nebo jiných programů s cvičenými zvířaty. Také se v rozsáhlé míře vyhýbají výrobkům, při jejichž vývoji jsou prováděny pokusy na zvířatech. Jelikož každá živočišná bílkovina je pro lidské tělo cizí, je veganská výživa ze zdravotního hlediska ještě výhodnější, než laktovegetariánská plnohodnotná výživa, za předpokladu, že jsou dodržována pravidla plnohodnotné stravy. Mnohé zdravotní poruchy mohou být vyléčeny při pouhém důsledném zřeknutí se živočišných bílkovin, což platí zvláště pro oblast alergií a kožních nemocí.
Také dobrý zdravotní stav, duchovní bystrost a účinky meditačních cvičení mohou být veganskou stravou ještě zlepšeny.
Chceme-li přejít z plnohodnotné stravy vegetariánské na stravu veganskou (kromě těžkých případů onemocnění, kde je nejsprávnější měnit stravu po krůčcích) zredukujeme nejprve vejce a mléčné výrobky bohaté na bílkoviny jako jsou sýry a tvaroh. Potom vyloučíme mléko, jogurt a jiné výrobky z kyselého mléka. Máslo a smetana mohou být ze zdravotního hlediska označeny za nejlepší mléčné výrobky, jelikož neobsahují téměř žádné bílkoviny. Budou vyškrtnuty naposled.
Veganská výživa je vysvědčením důsledně žitého soucitu s našimi přáteli ve zvířecí říši. K vůli praxi v dnešním chovatelství zvířat je z etických a ekologických důvodů velkou pomocí na cestě k životu v harmonii se vším stvořením.
SYROVÁ STRAVA
Nejpřirozenější a nejdokonalejší výživu tvoří živá syrová strava: ovoce, zelenina, semena všeho druhu, klíčky s přídavkem bylin, koření, oleje lisované za studena a med.
Při vážnějších onemocněních je jedině syrová strava ideální léčivou stravou! Mnozí nemocní lidé se po určitou dobu živí pouze syrovou stravou až do vyléčení. Kdo by se ale chtěl rozhodnout pro syrovou stravu jako trvalý způsob výživy, měl by k tomu mít motivy nejen zdravotní, což by u většiny lidí vedlo ke křečovitému postoji. Jediné nebezpečí syrové stravy totiž spočívá v tom, že může být realizována násilně a neradostně.
Motivací pro tuto formu výživy je daleko víc přání po úplné harmonii se zákony stvoření. Syrová strava nám pomáhá plně využít tělesné a jemnohmotné energie pro náš duchovní vývoj, jelikož žádná energie se neztratí zbytečnou trávicí prací. Člověk si živou, syrovou stravou vytvoří nejlepší fyzické předpoklady pro vlastní vývoj k nástroji božské lásky, která jím pak proudí (přičemž správná výživa k tomu samozřejmě nestačí). Tento nejdokonalejší způsob výživy je doplněn půstem. Dobrovolné zřeknutí se potravy je pro člověka živícího se syrovou stravou snadné, takže se půst stane svátkem.
Na počátku úplné výživy syrovou stravou mohou být v těle uvolněny mocné reakce z převedení se na nový způsob stravování a z detoxikace. Z toho důvodu se doporučuje zvyšovat podíl syrové stravy v celkovém jídelníčku postupně, až je nakonec vařená strava zcela vyloučena. Ale i při tomto postupu se mohou vyskytnout určité detoxikační symptomy, např. změny ve stolici a moči, kožní vyrážky, silné tvoření hlenů v nose a v hrtanu nebo lehké pocity závratě. Tyto symptomy však brzo nahradí změny, které umožní rozeznat dosažení převládajícího stavu zdraví:
- sníží se potřeba spánku, odpadnou všechny poruchy spánku, člověk se probouzí s pocitem tělesné a duchovní svěžesti
-úplně se vyčistí pokožka
-odpadnou všechny potíže s trávením
-zmizí všechny nepříjemné tělesné zápachy
-moč i stolice jsou světlé a bez zápachu
-tvoří se méně potu
-tělo je svižnější a má větší výdrž
-člověk je duševně svěží a lépe se koncentruje
-zvýší se citlivost všech smyslů
-zmenší se žízeň, člověk pozná dobrou chuť vody
-u žen se znatelně sníží menstruační krvácení (aniž by to omezilo schopnost otěhotnění!), odpadnou psychosomatické potíže
KLÍČKY A MLADÉ ROSTLINKY
V rámci živé výživy mají klíčky a mladé rostlinky zvláštní význam. Běžné druhy ovoce, zeleniny nebo semen jsou v syrovém stavu dobrými dodavateli živin a vitálních látek a jemnohmotných energií. Jejich SOEF (jemnohmotná energetická pole) jsou dostatečně silná, aby přivedla entropii ke stagnaci.
V 1. stadiu rychlého růstu semen a mladých rostlinek však energie SOEF mocně stoupne. Aby umožnila rostlině růst, přijímají SOEF ve zvýšené míře kosmickou energii a přeměňují ji v sílu řídící procesy růstu. Zároveň dochází k podstatnému namnožení vitálních látek. Zvýšení obsahu vitaminů během klíčení obilných zrn se pohybuje mezi 50 až 600 %. Ještě větší je namnožení živých makromolekul.
Szekely označuje klíčky a mladé rostlinky jako "biogenics", což je výraz, který se těžko překládá. Szekelyho zkušenosti se 123.000 pacienty v jeho středisku v Mexiku ho přesvědčily o tom, že tyto "biogenics" mají zvláště léčivý účinek na organismus a měly by představovat součást každodenní stravy. To platí jak pro osobu živící se syrovou stravou, tak i pro toho, kdo jí syrovou i vařenou stravu.
Při vzrůstu se rostliny nalézají v určitém transcendentním stavu. Regenerační a řídící procesy předstihují dalece entropii. Tím jsou rostliny ve stavu vzrůstu nejlepší potravou protože našemu fyzickému tělu dodávají vitální látky a našemu jemnohmotnému systému řídící energie nulového bodu. Ke klíčení jsou vhodná ekologicky vypěstovaná obilná zrna, luštěniny, slunečnicová zrna, pohanka, dýňová semena. K pěstování mladých rostlinek jsou nejvhodnější slunečnicová semena, pohanka a pšenice. O praktických aspektech těchto "biogenics" je více uvedeno v následující kapitole.
TVŮRČÍ KUCHYNĚ SE SYROVOU STRAVOU
Ze syrových potravin je možné vyčarovat i v tepelně nezpracované formě nejrůznější kulinářské požitky. Předpokladem pro to je dobrá kvalita surovin. Oleje, med, ořechy, semena, obilí i veškeré koření by se měly nakupovat výhradně v obchodech se zdravou výživou, protože v běžných obchodech jsou většinou velmi znehodnocené. I při nákupu ovoce a zeleniny je třeba dávat vždy přednost ekologicky pěstovaným produktům.
Klíčky
Pěstování klíčků patří ke každodenní praxi v kuchyni zdravé výživy. Používají se k tomu zavařovací sklenice nebo keramické misky, méně vhodné jsou nádoby umělohmotné nebo porcelánové.
Semínka se krátce opláchnou a namočí do vody na 6-12 hodin. Po namočení se přebytečná voda odleje a nádoba se zakryje. Ráno a večer se semena proplachují vodou.
Doba klíčení závisí na druhu semene a ročním období. V létě klíčí semena výrazně rychleji, než v chladnějších obdobích. Slunečnicová semena mohou být dobře naklíčena již po 24 hodinách, obilná zrna potřebují přibližně 2 dny. Vojtěška a luštěniny klíčí nejdéle.
Přesné dodržování určité doby klíčení není nutné. Důležitým kritériem pro dobu klíčení je také vlastní chuť. Např. mladé slunečnicové klíčky mají chuť jemnou, starší klíčky ostrou. Zbylé klíčky uchováváme ve vlhkém plátně v ledničce. Máme-li někdy příliš mnoho naklíčených obilných zrn, můžeme je použít pro výrobu chleba (viz recepty).
MLADÉ ZELENÉ ROSTLINKY
Esejci jedli pravidelně trávy a rostliny ve stádiu vzrůstu, přičemž je sklízeli bezprostředně před požíváním. Tím přijímali nejvyšší míru životní energie. V tomto století byla tato praxe znovu objevena Szekelym a Ann Wigmorovou. Ann Wigmorová si všimla, že její domácí opička, vždy když byla nemocná, jedla plevel, který vyškubávala z květináčů. Jelikož měla sama velké zdravotní problémy, začala se Ann po určitou dobu živit převážně mladými travinami, což vedlo k obnovení jejího zdraví. Časem vypracovala několik jednoduchých technik, kterými je možné opatřit si tu nejlepší zeleninu ve vlastním bytě.
K pěstování výhonků a mladých rostlin pšenice, pohanky a slunečnice vezmeme misku naplněnou 2 cm půdy. Měla by být použita nehnojená půda ze záhonů nebo z lesa. Semena přes noc navlhčíme a pak položíme na zeminu. Zaléváme podle potřeby. Zemina má být stále vlhká, aniž by semena stála ve vodě.
Výhonky rostou rychleji, když je během prvních dvou dnů zakryjeme víkem. Potom by se ale mělo víko odstranit, aby se ke klíčícím rostlinám mohlo pronikat světlo. Vše umístíme na světlém místě, rostlinky by však neměly být zahřívány intenzívním slunečním zářením.
POUŽITÍ ŠŤÁVY Z PŠENIČNÝCH VÝHONKŮ
Pšeničné výhonky sklidíme po 1 0 -14 dnech tak, že je odstřihneme co nejníže. Výhonky mají tak vysoký obsah celulózy, že je nejvhodnější zpracovat je na odšťavňovači. Na rozdíl od ovoce nebo zeleniny se ze šťávy z pšeničných výhonků neztratí žádné hodnotné vitální látky. Zpočátku nepijeme víc než 1 polévkovou lžíci šťávy denně. Doporučuje se podržet šťávu několik okamžiků v ústech, než ji spolkneme. Pomáhá to k rychlejšímu zhojení zánětů dásní.
Časem může být toto množství zvyšováno, přičemž většinou není třeba pít více než 50 rnl denně. Šťávu z výhonků pijeme vždy nalačno, abychom tím dosáhli maximální účinnosti. Pokud se zdá být chuť zpočátku příliš intenzívní, je možné šťávu zředit libovolným množstvím vody.
Zelené rostlinky slunečnic a pohanky sklízíme v 7 .dnu růstu. Výborně se hodí na saláty a syrové polévky. Odšťavňování není potřebné, protože obsah celulózy není vyšší než v jiných druzích zeleniny. Je důležité, aby mezi sklizni a požitím výhonků a rostlinek uplynula co nejkratší doba. Zbylá půda se včetně kořínků zkompostuje. Po několika měsících takto dostaneme velmi úrodnou kompostovou půdu. Přitom je třeba dbát na to, aby se do kompostu nedostaly žádné zbytky ovoce.
RECEPTY SYROVÉ STRAVY
Rejuvelak
Rejuvelak je tekutina vynalezená Ann Wigmorovou, která umožňuje obohacení jídelníčku syrové stravy neobvyklými předpisy. K získání této tekutiny, chutnající jako kyselé mléko potřebujeme naklíčená pšeničná zrna. Ta dáme s trojnásobným množstvím vody do nádoby, zakryjeme a necháme stát 24 hodin. Hotový Rejuvelak slijeme. Je možné ho uchovat i několik dní v ledničce. Zrna pak mohou být k výrobě Rejuvelaku použita ještě 2x.
Uvolněním enzymů z vyklíčených zrn je hotový Rejuvelak enzymaticky velmi aktivní tekutinou. Může být proto velmi dobře použit k výrobě fermentovaných syrových potravin, například sýra z ořechů a semen.
Nemáte-li právě Rejuvelak, můžete u mnohých receptů použít také VitaPur, enzymaticky velmi bohatý zdravý nápoj.
POLEVKY ZE SYROVYCH SUROVIN
Pomocí dobrého mixéru lze vyrábět aromatické polévky bez vaření., Možnosti variací jsou neomezené. Následující recepty by mely být chápány jako podněty a nemusí být přesně dodržovány. Doporučujeme přidat do polévky celá vyklíčená semena nebo navlhčené řasy, abychom měli co žvýkat, protože jinak má většina lidí sklon jídlo příliš rychle hltat.
Luštěninová polévka
1 šálek naklíčených luštěnin
1-2 šálky naklíčených semínek vojtěšky
1 jablko
1 lžička bylinkové soli
špetka kájenského pepře
Rejuvelak nebo VitaPur -libovolné množství
Nejprve na sítu protlačíme naklíčené luštěniny s Rejuvelakem nebo VitaPurem a pak krátce pomixujeme ostatní přísady.
Energetická polévka
Rejuvelak nebo VitaPur
1 avokádo
1 šálek slunečnicových nebo pohankových naklíčených rostlinek I rajče
1 lžíce slunečnicového oleje
tamari, kari a další koření podle chuti
Všechny přísady promixujeme na krémovou konzistenci.
Krémová polévka z dýně
Rejuvelak nebo VitaPur
2 šálky dýňové masy
1 malá hruška
1 lžíce mandlové kaše
(někteří výrobci nabízejí syrovou mandlovou kaši) kari, tamari nebo mořská sůl
2 lžíce slunečnicového oleje
Všechny přísady kromě oleje rozmixujeme, olej do běžícího mixéru přidáme nakonec. Spojením lecitinu v mandlové kaši s olejem se hmota zahustí. Tímto způsobem mohou být veganským způsobem vyrobeny omáčky majonézového typu a krémové polévky.
Krémová kukuřičná polévka
2 klasy čerstvé kukuřice
1 lžíce mandlové kaše
1/2 banánu
1 lžička kvasnicových vloček
kari, pepř, bylinková sůl
Rejuvelak nebo VitaPur
2 lžíce mandlového nebo slunečnicového oleje
Příprava je stejná s přípravou krémové dýňové polévky.
Boršč
2 šálky nastrouhané červené řepy
1 velké avokádo
2 malá jablka
1/2 šálku tři dny klíčených slunečnicových semínek česnekový prášek, pepř, případně zázvor
trochu vody
Všechno dohromady rozmixujeme.
Koprová polévka
1 salátová okurka
1/2 avokáda
hodně čerstvého kopru
2 lžíce krátce naklíčených slunečnicových semínek
několik třešňových rajčat
Rajčata rozpůlíme, všechny ostatní přísady rozmixujeme, rajčata přidáme do hotové polévky a ozdobíme trochou kopru.
Rajčatová polévka
4 -5 středně velkých rajčat
1 lžíce mandlové kaše 1 lžička medu
1/21žičky octa
1/2 lžičky bylinkové soli
1/4 lžičky papriky
oregano
Všechny přísady až na oregano rozmixujeme, hotovou polévku nalijeme do malých šálků a navrch přidáme trochu oregana.
chybí stránky s recepty 128-141
Palačinky(str.142)
200 g jemně rozemleté pšenice 50 g jemně rozemletých mandlí 1-2 lžičky skořice
1/2 lžičky vanilky
Přísady dobře promícháme a přidáme tolik vody, aby se vytvořilo těsto, které můžeme hníst. Těsto rozdělíme na malé kuličky a každou kuličku rozválíme na tenkou placku. Placky necháme asi 2 hodiny schnout při 50 °C v troubě. Vysušené placičky polejeme omáčkou a svineme je.
Vanilková omáčka:
Cca 40 ml mléka z para ořechů se 6 namočenými datlemi, dvěma banány a vanilkou rozmixujeme.
ZÁZRAK PÚSTU
"Modlitba přivádí člověka na půl cesty k Bohu,
ale půst ho vede až před bránu nebes. "
Mohamed
Půst zdokonaluje přirozenou výživu. Dobrovolné zřeknutí se potravy nemá nic společného s hladem. Ke správnému půstu je nutná zdravá motivace. Odhlédneme-li od terapeutického půstu, který může u mnoha nemocí způsobených stravou značně urychlit a zjednodušit léčení, měla by být postní kůra především dobou duchovní obnovy. Všechna náboženství doporučují půst jako opatření k zaměření se na hlubší smysl života.
Hluboce zasahující změny, které nastupují během půstu a působí léčivě na tělo i na ducha, mají v podstatě tři účinky:
-během půstu žije tělo ze svých tukových rezerv. Jelikož jsou v tělesném tuku uskladněny mnohé jedovaté látky, mohou být při jeho odbourávání vyloučeny. Škodlivé produkty látkové výměny a různé jedovaté látky z okolí mohou být půstem eliminovány.
-jak enzymy, tak i energie z éterického těla, které jsou obvykle využívány pro proces stravování a pro asimilaci potravy, mohou být během půstu uplatněny pro jiné procesy, především pro léčení. Pomocí meditace je možné uvolněnou jemnohmotnou energii využívat cíleně pro duchovně -duševní obnovu.
-vnitřní závislost na každodenních pokrmech je alespoň na určitou dobu přemožena. Tím mohou být mnohé nevědomé neurózy, které jsou spojeny s jídlem, vyléčeny.
JAK BY SE MĚL ČLOVĚK POSTÍT
Kdo nemá žádné zkušenosti s postními kůrami, měl by dodržovat určitá pravidla. Nejdůležitějším z těchto pravidel je, že by měl před půstem a především po něm požívat jen vysoce hodnotnou potravu v přiměřeném množství. Půst ukončený slavnostním jídlem, předloženým jako odměna, měl již u mnoha lidí za následek nedobrovolný pobyt v nemocnici. Před půstem by měl člověk po několik dní jíst jen syrovou stravu a případně trochu uvařené zeleniny a obilí. Po ukončení půstu se jí čerstvé ovoce. Po 1-2 dny se jí jen ovoce (ne sušené), pak je možné k tomu přidat syrovou zeleninu a naklíčená semena. Alespoň týden po ukončení půstu by se měl člověk zříci silně kořeněných jídel a jídel o několika chodech.
Během půstu se musí pít dostatečné množství tekutin ve formě vody, čerstvě vymačkaných šťáv, bylinkového čaje a VitaPuru. Půst s čistou vodou lze doporučit jen zkušeným postícím se. Množství nápojů se řídí podle žízně a podle barvy moči. Je-li moč tmavá, měl by člověk pít více.
Šťávy se pijí zvolna a tak, aby se každý hlt nejprve "poválel" v ústech, než se spolkne. Samozřejmě jsou vhodné jen čerstvě připravené šťávy, protože koupené šťávy jsou vždy pasterizované a tím bezcenné. Naproti tomu VitaPur je živý a velmi se doporučuje.
Při půstu je také velmi důležité pravidelné čištění střev. Nejlepší metodou je jeden klystýr denně. Při postních kůrách trvajících více než 10 dní může být četnost klystýrů po 10 dnech omezena na každý druhý den.
Délka půstu by měla být určena zcela individuálně. Při chronických onemocněních by měl půst trvat nejméně 8 dní. Všeobecně stačí pro dosažení žádoucího terapeutického úspěchu půst dlouhý dva týdny. Pro takovýto léčebný půst se doporučuje užívat čerstvou šťávu z pšeničných výhonků doplněnou vodou, VitaPur a ovocné šťávy. Na počátku je šťáva z pšeničných výhonků podávána 3x denně, maximálně jedna lžička.
Vedle déle trvajících postních dob, které můžeme při dobré výživě bez námahy zařadit 2 -4x do roka, je velmi prospěšné postit se pravidelně jeden den v týdnu. Takový postní den představuje obrovskou pomoc pro tělesnou regeneraci a pro duchovně -duševní rozvoj člověka. V jednotlivých postních dnech nejsou klystýry potřebné. Zavedení jednoho dne půstu přináší vedle mnoha dalších dobrých účinků i zvýšení chuti na přírodní stravu a zesílení radosti ze zdravých životních návyků.
VÝŽIVA PRO MATKU A DÍTĚ
Budoucí matka by měla, pokud možno již několik měsíců před početím, začít pomocí přirozené stravy s přípravou svého těla na těhotenství. Během těhotenství nebo krátce předtím je možné bez problému přejít na veganskou plnohodnotnou stravu, nikoliv však na čistě syrovou stravu, neboť vyvolané detoxikační reakce mohou dítě poškodit. V žádném případě se těhotná žena nesmí nutit do jídla, aby přibrala na hmotnosti. Zdravý vývoj dítěte naprosto nezávisí na stálém zvyšování tělesné hmotnosti během doby těhotenství. V prvním období je lehký úbytek hmotnosti dokonce zcela normální.
K základním pravidlům zdravé výživy během těhotenství patří zvláště potrava s velkým podílem syrových potravin a zřeknutí se živočišných bílkovin. V dnešní době přichází na svět mnoho dětí s různými nemocemi, které jsou vyvolány konzumací živočišných bílkovin a kterým tedy lze pomocí veganské výživy během těhotenství s jistotou předejít. Obvyklá doporučení, podle nichž by měla žena během těhotenství konzumovat velké množství mléčných produktů, spočívají výhradně na teoretických výhradách vůči veganskému stravování, nikoliv na praktických pozorováních.
Dr. Michael Klaper, který během své lékařské činnosti trvající desetiletí, asistoval u stovek porodů, mohl ze svých praktických pozorování jednoznačně vyvodit, že žena, která se během těhotenství živí veganskou stravou, prodělává porod zásadně bezbolestně a bez komplikací. Je-li veganská strava dodržována také během kojení a je-li dítě kojeno dostatečně dlouho, pak je možno téměř stoprocentně předejít alergiím, neurodermitidě, astmatu, zánětům středního ucha a bronchitidě./201
Naklíčená semena jsou zvlášť hodnotným prostředkem stravy pro budoucí matky. Jelikož rychle rostou, poskytují vyvíjejícímu se dítěti více energie SOEF než jakákoliv jiná potrava. Měnícím se chuťovým potřebám během těhotenství by mělo být vyhověno. Nevycházejí, jak se mnohdy předpokládá, z náladovosti, nýbrž z neustále se měnících potřeb živin a vitálních látek. Je ale samozřejmé, že tyto chuťové požadavky by měly být uspokojovány jen vysoce hodnotnými potravinami.
Pro zdraví dítěte a pro průběh porodu je vedle dodržování pravidel zdravé výživy velmi důležité zřeknutí se požitků jako nikotinu, alkoholu, kávy, černého čaje a také zbytečných léků. Všem rodičům, kteří se připravují na narození svého dítěte, je doporučena Leboyerova kniha "Něžná cesta do života" (Der sanfte Weg ins Leben).
Ve styku s přírodou, s jemnou hudbou, s inspirativní četbou a meditací se žena může ideálním způsobem připravovat na porod a na své mateřství i z duchovního hlediska.
SPRÁVNÁ VÝŽIVA KOJENCE
Mateřské mléko je jedinou potravou, která je přírodou předurčena pro lidského kojence. Kvalita mateřského mléka závisí samozřejmě zásadně na výživě matky. Během doby kojení by se měla matka zcela zříci masných a mléčných produktů, neboť jinak se i u kojených dětí mohou objevit poruchy imunitního systému, které vedou k alergiím a neurodermitidě./211 Aby se předešlo zbytečnému zatížení mateřského mléka škodlivými látkami, měla by se kojící matka stravovat převážně ekologicky vypěstovanými potravinami.
Má-li matka mateřského mléka dostatek, začínají se jiné potraviny přidávat asi po 6 měsících, jinak dříve. Mezi doplňující potraviny patří čerstvé ovoce jako jablka, hrušky, banány, mango, papaya, třešně, jahody, borůvky, maliny a další.
Jako čerstvá zelenina přichází v úvahu avokádo i jiné jemné zeleniny v syrovém stavu a naklíčená semena, nejlépe naklíčené obilí a naklíčená slunečnicová semena. Každé 3 -4 dny je možno zařadit nový druh potraviny. Pokud kojenec určitý druh ovoce nebo zeleniny odmítá, nemělo by se mu po určitou dobu již nabízet. Teprve po několika měsících je účelné připravovat směsi z různých potravin. Potřebnou kašovitou konzistenci obdržíme předžvýkáním nebo mixováním. Zpočátku je možné kaši zahřát na teplotu těla (ne nad 40 °C), aby se dítěti usnadnil přechod od mateřského mléka, které má teplotu těla, na syrovou stravu.
Když se po 12 -18 měsících dítě odstaví, měla by se jeho ideální strava skládat ze syrového ovoce, zelenin, naklíčených semen, ořechů a semen vůbec. Pokud by dítě chtělo někdy dostat i jinou potravu, pak je třeba dodržovat zásady plnohodnotné potravy.
Živočišných bílkovin a průmyslově vyráběných potravin je třeba se ve zdravé dětské výživě zcela vyvarovat.
Živá rostlinná strava obsahuje všechno, co dítě potřebuje ke zdravému růstu. Při pestrém složení stravy jsou příznaky chybějících látek vyloučeny. Dítě živené takovým způsobem nebude vyrůstat tak rychle, jako ostatní stejně staré děti, což není žádnou nevýhodou, ale naopak velkou výhodou.
Tendence dětí z civilizovaného světě ke stále rychlejšímu růstu, k dříve nastupující pubertě a k rostoucí tělesné výšce je velmi povážlivá. Tento nadměrně rychlý růst lze z velké míry přisoudit masivnímu konzumu mléčných produktů. Jelikož tele musí růst velmi rychle, aby mohlo v případě nebezpečí stačit ostatním ve stádě, obsahuje kravské mléko různé látky povzbuzující růst. Pro mladého člověka jsou však tyto látky škodlivé, protože člověk musí růst a zrát mnohem pomaleji než tele. Příliš rychlý růst dutých kostí způsobuje nevyrovnaný vývoj, neboť kardiovaskulámí systém a vnitřní orgány nemohou udržet toto tempo. V naší společnosti zaměřené na vysoké výkony se, bohužel, tato představa rozšířila i na vývoj dítěte, takže je s radostí přijímáno, když malí človíčci rychle "vyrostou a zesílí". Ovšem zdraví je přitom v nevýhodě, poněvadž je nelze měřit v centimetrech.
S urychleným vývojem dítěte jsou spojeny také psychické problémy. Puberta začíná stále dříve. Zvládání změn a problémů s tím spojených představuje pro děti nadměrnou zátěž, protože duševní život dítěte nemůže probíhat tak rychle, jako růst těla.
Přirozeně vyživované děti jsou většinou již při porodu menší a mají méně pevné kosti, než je obvyklé. Tím se předchází mnoha porodním komplikacím, způsobeným příliš pevnými kostmi novorozence. Vyrůstá-li dítě na veganské stravě a velkém množství syrové potravy, pak získá podklad pro harmonický rozvoj, přičemž tělesný vzrůst a duchovní zrání probíhají rovnoměrně.
MATEŘSKÉ MLÉKO NEBO HOTOVÉ POTRAVINY?
V poslední době lze stále častěji číst varování před mateřským mlékem, protože prý je silně kontaminováno škodlivými látkami, takže by matka měla raději volit hotové baby-potraviny.
Za těmito velmi vědecky znějícími informacemi se většinou skrývají některé velké koncerny, které zaplavují trh výživami pro malé děti.
Zatížení mateřského mléka různými jedy z okolí samozřejmě představuje vážný problém. Kojící matka však může značně ovlivnit složení svého mléka, neboť největší část škodlivin se dostává do jejího těla z potravin. Ve studii uveřejněné v časopise "New England Joumal of Medicine", která vyvolala velkou pozornost, bylo dokázáno, že mateřské mléko žen, které se živí veganskou stravou, je 35 x méně zatížené škodlivými látkami, než je zatížení mléka průměrné ženy.(22) DDT může být prokázáno v mateřském mléce 99 % amerických matek, zatímco v mléce matek žijících vegetariánsky je prokazatelné jen v 8 %. Ostatně mateřské mléko není jedinou potravou, která je znečištěna z okolí. Kravské mléko představující hlavní surovinu obvyklých průmyslově vyráběných dětských potravin je nejméně shodně kontaminováno jedy z okolí, jako lidské mateřské mléko. V mléce z masného chovu zvířat byla navíc zjištěna přítomnost různých léků. Všechna doporučení pro používání dětských výživ namísto mateřského mléka jsou motivována hospodářskými zájmy a se zdravou výživou dítěte nemají ve skutečnosti nic společného. Stejně tak jako potraviny v prášku, složené většinou ze sušeného mléka a cukru, jakož i jiné druhy dětských potravin vyráběných průmyslově, jsou sterilními konzervami, které neobsahují ani LM ani SOEF. Kromě některých dodatečně přidaných syntetických vitamínů a minerálů neobsahují tyto konzervy žádné jiné hodnotné vitální látky.
Toto vše působí ničivě na zdraví a rozvoj dítěte. Děti vyživované uměle umírají dvakrát častěji náhlým dětským úmrtím (Sudden Infant Death), nežli děti kojené. Pravděpodobnost onemocnění neurodermitidou, alergiemi, astmatem nebo chronickými záněty středního ucha je několikanásobně větší pro dítě živené uměle, než pro dítě kojené. Hodnota IQ kojených dětí je podle studie uveřejněné v roce 1992 v "Lancet" průměrně o 8,3 body vyšší, nežli dětí živených uměle.
Mateřské mléko je požehnáním přírody pro nový život. Nemůže být nahrazeno potravou z konzervy, aniž by to mělo škodlivé následky.
Ani nový trend výrobců dětské výživy používat jako přísad pro své výrobky celozrnné obilí a biomléko nemění nic na jejich bezcennosti. Konzervy s velkým podílem cukru jsou zcela sterilní a není prakticky žádný rozdíl, zda mléko pochází od zdravých krav či nikoliv, nebo zda je použita mouka celozrnná či výražková. Ani nejlepší hotová dětská výživa není zdaleka tak dobrá jako nejhorší mateřské mléko. Rozdíl mezi mléčným nápojem obsahujícím biomléko a konvenčním mléčným nápojem je asi stejně velký jako rozdíl mezi pádem z třicátého nebo z dvaatřicátého poschodí mrakodrapu.
FLUORIDY A VITAMÍN D
Fluoridy -enzymové jedy -jsou při srovnatelné dávce 2,5x jedovatější, než arzen. Dávky fluoridu podávané malým dětem zpomalují tvorbu zubů, a proto se zubní kaz vyskytne teprve později. Tím se podle statistik může na první pohled zdát, že fluorid zabraňuje zubnímu kazu, avšak jediným důvodem je právě skutečnost, že se dětem začnou zuby vyvíjet později. Jakmile se zuby objeví, jsou napadány zubním kazem stejně, jako zuby jiných dětí. Zubní kaz je chorobou vyvolanou výhradně výživou, tzn., že se nevyskytuje ve výživě, kde se nepoužívá cukr, ve výživě plnohodnotné./16/
Jedině správnou výživou je možné dosáhnout skutečné profylaxe zubního kazu. Téměř všechny děti, které jí cukr, jsou ještě před 10. rokem života postiženy zubním kazem a to přes veškeré fluorové tablety a zubní pasty. Skupiny obyvatelstva, které cukr nekonzumují, zubním kazem netrpí a to i bez fluorových tablet či zubní pasty./3/
Fluoridy jsou vysoce jedovaté a organismu mohou způsobit mnoho škod. Fluorové léky a zubní pasty obsahující fluor mají svůj původ v ekonomických zájmech a bylo by třeba se jich s ohledem na zdraví dítěte v každém případě vyvarovat. Neuvěřitelné machinace, které se skrývají za vychvalováním fluoridů, odhalil dr. Bruker ve své knize "Pozor, fluor" (nakladatelství Emu). V obchodech se zdravými a přirozenými potravinami lze dostat zubní pastu neobsahující fluor, ale při odpovídající výživě je čištění zubů ze zdravotního hlediska dokonce zcela zbytečné.
Vitamín D si kojenci tvoří zářením slunečního světla na pokožku. Žádné sluneční lázně nejsou potřeba, stačí, když na obličej dopadá denní světlo. Pokud by měly být preparáty D-vitamínu pro kojence a malé děti opravdu tak nutné, pak by lidstvo do doby, než byly vynalezeny, již dávno vymřelo. Nedostatek vitamínu D malých dětí je našim dětským lékařům znám pouze z okruhu islámských obyvatel. Někteří přísně věřící mohamedáni totiž balí svá nemluvňata do závojů, takže se k jejich pokožce sluneční světlo nedostane. To potom může vést k nedostatku vitamínu D. Pokud však na obličej kojence dopadá dostatek denního světla, pak nic takového nehrozí./21 ,22/
Vitamín D 2 užívaný v preparátech se od přirozeného vitamínu D 3 liší postranním řetězcem v jeho molekulámí struktuře. Umělý vitamín D 2 je pro organismus cizorodý, což může vyvolat poruchy látkové výměny. Kromě toho nemá umělý vitamin D stejný antirachitický účinek jako přirozený vitamín D. Kojenci a malé děti by proto vitamin D v preparátech raději neměli užívat.
CO POTŘEBUJÍ NAŠE DĚTI?
Jedné letní noci roku 196 7 byla 1 v New Yorku přerušena dodávka elektrického proudu a celé město se okamžitě ocitlo v temnotě. Dvě dvanáctileté děti pohlédly k nebi a dostaly velký strach. Nebyla to tma, která je vyděsila, nýbrž podivné zářící body. Poprvé v životě totiž zaznamenaly, že na nebi existují hvězdy. Tenkrát však vůbec nevěděly, co to tam shora probleskuje.
Město Chicago leží u Michiganského jezera, jednoho z největších vnitrozemských jezer světa. Asi ve vzdálenosti 1 km od jezera žila v blízkosti nemocnice třináctiletá dívka. Lékař , který ji zde jednou léčil, se jí zeptal, zda se cítí již dost silná, aby mohla brzy podniknout plavbu po jezeře. Dívka se ho udiveně zeptala, jaké že jezero má na mysli.
Tato dívka chodila do místní školy, kde studovala matematiku, fyziku, angličtinu, dějepis atd. Pravděpodobně znala obsah různých televizních programů, písňové texty své oblíbené hudební skupiny a ceny základních amerických potravin -hamburgerů, zmrzliny, Coca-Coly a bramborových chipsů. Ale až do 13 .roku života nevěděla nic o existenci obrovského Michiganského jezera, pravého přirozeného divadla, nalézajícího se jen pár bloků domů dále od jejího domova.
Také obě newyorské děti byly pravděpodobně výborně informovány o výsledcích současné baseballové sezóny. Každý týden pravděpodobně viděly v televizi několik tuctů mrtvol. Ale světlo, které k nám na Zem hvězdy vysílají od samého počátku lidstva je vyděsilo k smrti, protože je neznaly.
Toto mohou být extrémní případy, ale zrcadlí velký problém naší doby: nedostatečný vztah dětí k přírodě a tím k samotnému životu. Děti jsou ve školách přesycovány věděním bez vzájemných souvislostí, které jim tak neposkytuje žádné poznání o hlubších aspektech života. Od malička jsou jako zákazníci zaplavovány celými průmyslovými odvětvími konzumní a zábavné výroby a jsou ovlivňovány rafinovanou reklamou.
Materialisticko-mechanistický obraz světa udusávající cit a způsob myšlení, zdůrazňující výkon v soutěžení ve společnosti, přechází na další generaci již v prvních školních letech. Jestliže volný čas vyplňuje převážně nabídka zábavního průmyslu a jestliže potraviny tvoří živočišné a průmyslové výrobky, pak jsou výhybky pro život -bez duševního rozvoje a bez vnitřního spojení se stvořením -již předem nastaveny. Vzrůstající počet mladistvých alkoholiků a lidí závislých na drogách, stále extrémnější formy zábavy a otupování smyslů televizí, videoprogramy a agresivní hudbou představují marné pokusy mladých lidí uniknout vnitřní prázdnotě, kterou takovýto život přináší. Přitom rozvracejí své vlastní zdraví a svou psyché a ještě více se odcizují prosté kráse života v harmonii s jinými formami života.
Na ochranu mládeže mohou existovat jakékoliv zákony a nařízení, ale pokud v mladých lidech neprobudíme hlubokou úctu a lásku k životu a ke všem jeho formám, pak se na těchto problémech změní jen velmi málo.
Není však možné opovrhovat něčím a milovat něco, co vůbec neznáme. Proto by měl k životu dítěte bezpodmínečně patřit intenzivní styk s přírodou a vědomá komunikace s rostlinami, zvířaty a přirozeně také s lidmi. V našich vlastních rukách spočívá úkol zprostředkovat přicházejícím generacím pozitivní postoj k životu založený na úctě a nikoliv na usilování o co možná největší zisk. Procítěné a prožité vnitřní spojení se vším životem v srdci dítěte je daleko důležitější než jakákoliv akademická vzdělanost. V tom spočívá klíč ke šťastnému a konstruktivnímu životu jak pro jednotlivé dítě, tak i pro celé budoucí generace.
V.
NÁVRAT K JEDNOTĚ
"Lidé stále znovu hledají cosi "jistého ", co by jim
zajistilo úplné štěstí a spokojenost.
Pro ty, kteří hledali a našli Boha, je hledání
ukončeno. On je tím "něčím jistým. "
Jogananda
Od počátku své existence hledá lidstvo zdroj radosti a naplněného života. Ve 20. století se tomuto hledání, alespoň pro obyvatele západních průmyslových států, otevřely netušené možnosti. Jelikož již není nutné tvrdě bojovat o přežití, můžeme se více věnovat utváření opravdu šťastného života. Otázkou je, jak se k tomu nejlépe postavit.
Odpověď se zdá být zcela jasná: musíme se prostě snažit naplnit svůj život maximem věcí, které nás těší, bavit se, zjednávat si uznání atd. A tak dnes skoro všichni lidé hledají své štěstí v zábavě, konzumu, prestiži, úspěchu v povolání, rozptýlení a požitcích všeho druhu. Kdyby tato metoda měla úspěch, pak bychom vlastně měli být tou nejšťastnější lidskou společností, která kdy existovala.
Člověk nemusí být žádným pesimistou, aby poznal, že tomu tak zjevně není. Přes všechny možnosti zábavy a konzumu, nejsou dnes lidé nijak šťastnější, vyrovnanější a zralejší, než dříve. Přibývající počet drogově závislých osob, útěk mládeže k alkoholu, narkotikům nebo násilnickým skupinám na okraji společnosti, nesčetná zkrachovaná manželství, zneužívání dětí, ničení životního prostředí, které se rovná sebevraždě na splátky, toto vše jsou produkty společnosti lidí, kteří sice investují mnoho času a peněz do svých zábav, ale vnitřně jsou prázdní a nespokojení.
Za 150 let průmyslové revoluce jsme my, lidé dokázali přivést ekosystém Země na pokraj zhroucení. Šťastní lidé by nemuseli zaslepeně vykořisťovat přírodní zdroje k tomu, aby vyráběli spotřební statky, které nikdo nepotřebuje. Stále více lidí ohlušuje své smysly alkoholem a narkotiky takovým způsobem, že upadají do ďáblova kruhu chtíče. Šťastní lidé by to dělat nemuseli.
Šťastní, vyrovnaní lidé by žili v míru jedni s druhými a s přírodou a pečovali by o spravedlnost a o všeobecné blaho. K tomuto ideálu jsme se ani se všemi novotami techniky novověku a se všemi možnostmi konzumu a zábav nedostali ani o kus blíže. Teď samozřejmě vyvstává otázka, jak by se to dalo změnit. Je snad přece jen možné, aby člověk žil ve stavu trvalé a ničím nerušené radosti?
PRAVÉ JÁ ČLOVĚKA
"Věřím, že v sobě nosíme jiskru Věčného světla,
které musí zářit v základě bytí a které naše slabé smysly
mohou jen zdaleka tušit. Umožnit této jiskře rozhořet se
v plamen -to je naší nejvyšší povinností".
Johann Wolfgang von Goethe
Příčina nespokojenosti člověka, který má přece zdánlivě "vše ve svých rukou", je velmi jednoduchá. Všechny vnější okolnosti, jimiž chceme svůj život zpříjemnit, jako je hezký byt, úspěch v povolání, zábavná náplň volného času, požitky a rozptýlení všeho druhu, dosahují vždy jen omezených účinků. Působí totiž jen na části naší bytosti. Dobré jídlo uspokojí tělo, zajímavý film pobaví naši mysl, úspěch zalichotí našemu ego. A prakticky všechny věci, v nichž my lidé vyhledáváme radost, působí určitou dobu na naše emoce.
Avšak všechny tyto účinky brzy vyprchají, a to ze zcela prostého důvodu: my nejsme naším tělem, egem, myslí, smysly, nebo emocemi. Tyto části naší bytosti se v průběhu života mění. Vzpomeňte si jen na to, jak vypadalo vaše tělo, když vám byly dva roky. A přesto jste tou samou osobou, jako tehdy. Totéž platí i pro naši mysl nebo city, které jsou ve věku dvou let zcela jiné, než ve dvaceti či čtyřiceti letech. A přece by nás nikdy nenapadlo, že člověk náhle přijal jinou identitu jen proto, že se tělesně, mentálně a emocionálně silně změnil.
Hluboko ve svém nitru totiž víme, že ačkoliv máme tělo, mysl a emoce, jsme duchovní bytostí, duší. Ve všech kulturách světa existují tyto znalosti o duši, která je naším pravým nesmrtelným bytím. Velcí filozofové starého Řecka jako Platón, Sókratés a Aristotelés považovali duši za individualizovanou jiskru nekonečného tvůrčího ducha nebo Boha, který se odívá do těla, aby se zdokonaloval.
Ve všech světových náboženstvích se původně jednohlasně vyučovalo, že Bůh je bezmeznou, vědomou, duchovní silou, plnou radosti a lásky. Aby mohl tuto radost a lásku rozhojnit a sdílet, vytvořil Bůh podle svého obrazu duše, v nichž umožnil části svého vědomí zindividualizovat se ve vědomých jiskrách. Nejvyšším darem pro děti Boží je svobodná vůle a s tím spojená samostatnost.
Tato svoboda nám také dává možnost žít v rozporu s Božským plánem a odděleně od Boha a od jiných živých bytostí a v tom hledat své štěstí. Přitom ztrácíme vědomí jednoty v Bohu, která je základem všeho života. Následkem toho se identifikujeme se svým tělem, rozumem, city a svým egem, ale ne s tím, čím skutečně jsme: duší, částí Boží. Vtělujeme se vždy znovu na Zemi v různých tělech a máme v každé inkarnaci možnost se duchovně rozvíjet a tím opět nalézt svou duši a jednotu s Bohem. Na druhé straně můžeme povolovat svým sklonům, které jsme vyvinuli ve svých dřívějších životech a které oddělují naše vědomí od Boha.
Podlehneme-li tomuto pokušení, pak žijeme v iluzi, že jsme naším tělem a egem a hledáme své životní štěstí v pomíjivém hmotném světě.
Materialistické 20. století přivedlo mnohé lidi k zamyšlení a k hledání alternativy k materialismu. Dokud se pokoušíme zlepšit svůj život změnami vnějších okolností a uspokojováním smyslů, je náš život nutně frustrující. Kromě toho jde většina pokusů člověka o nalezení štěstí na účet jiných lidí a přírody. Tento způsob života nemá zjevně velkou perspektivu, neboť je nejrychlejší metodou, jak se oloupit o základnu své existence. A tak lze snadno odpovědět na otázku, proč stále více lidí hledá vyšší cestu života, která by je přivedla zpět k jednotě s Bohem.
DUCHOVNÍ CESTA
"K čemu bude člověku, získá-li celý svět,
ale jeho duše přitom bude poškozena? " (Matouš, 16-26)
Vyjdeme-li z toho, že Bůh sám je dokonalou radostí a my že jsme z něho vzešli, pak je jasné, že nemáme hledat radost ve vnějších věcech, ale že je již v nás. Musíme ji jednoduše opět osvobodit a to tím, že si budeme vědomi své duše a tím své jednoty s Bohem, který je zdrojem vší radosti.
Dokud se soustřeďujeme převážně na měnění vnějších okolností našeho života, pak se odvracíme sami od sebe. Většina lidí zabraňuje svému vlastnímu trvalému prožívání radosti neúnavným hledáním zábav.
Náš život však můžeme zaměřit také na Boha a takto hledat radost tam, kde ji lze v dokonalé formě jedině nalézt. Tato cesta duchovního probuzení vede k tomu, že si budeme stále více vědomi své duše a tím také všenaplňující přítomnosti Boží. Nakonec bude dosaženo onoho stavu sjednocení s Bohem, které je označováno jako osvícení, Božská realizace, TAO nebo nirvána. Ve všech kulturách žili svatí lidé, kteří tohoto nejvyššího cíle života dosáhli. Smysl našeho bytí na Zemi spočívá výhradně v přibližování se tomuto stavu dokonalosti, abychom ho jednoho dne dosáhli a splnili tak Božskou vůli.
Ten, kdo chce kráčet touto cestou vědomě a cíleně, jedná prakticky. Všechny pozemské výdobytky musíme po smrti opustit, ale naše vnitřní úsilí o dokonalost v nás zůstává zachováno na věky. Vést duchovní život znamená věnovat všechno své jednání a myšlení Bohu. Jelikož je Bůh podle své povahy láskou, harmonií a radostí, přivádějí nás všechny naše činy a myšlenky motivované láskou k Němu blíže. Každý příspěvek, který přinášíme k všeobecné harmonii, každá služba našim bližním a každá myšlenka naplněná láskou představuje stupínek na žebříčku k nekonečnosti.
Samozřejmě není nikterak snadné chovat v sobě neustále myšlenky a pocity naplněné láskou. Když se o to pokoušíme, brzo zjistíme, že nejsme pány ve vlastním domě. My neovládáme své myšlenky, ale ony většinou ovládají nás. Zkuste jednou po dobu pěti minut na nic nemyslet a potom budete vědět, co mám na mysli.
Ovládnout vlastního ducha je však nevyhnutelným předpokladem, pokud chceme dospět k vyšším duchovním poznatkům. Proto se svatí lidé ve všech kulturách vedle své služby bližním věnovali také meditaci. Abychom mohli své vědomí pozvednout nad úroveň smyslů a myšlenek, musíme své tělo a mysl zklidnit. Jelikož nyní nepochybně žijeme v hektické době, je cílená meditace pro rozvinutí ducha důležitější, než kdy předtím.
Abychom dosáhli nejlepších výsledků, měli bychom zachovat několik základních pravidel:
-Správná motivace. Cílená meditační cvičení jsou velmi účinná, ale mechanické cvičení nějakých technik nestačí. Proto bychom se měli před jakoukoli meditací pomodlit z celého srdce k Bohu a poprosit Ho o Jeho vedení.
-Pravidelnost. Abychom dosáhli skutečných pokroků, měli bychom meditovat každý den, nejlépe brzy ráno před začátkem každodenních povinností a večer před ulehnutím ke spánku. Na začátku si naše mysl bude připouštět nejrůznější důvody, proč dnes můžeme meditaci vypustit. Tento odpor bude však zlomen, neboť hluboký mír, který začneme při meditaci pociťovat, se velmi brzy stane skutečnou potřebou. Na začátku musíme jednoduše učinit pevné rozhodnutí a držet se každý den svých meditačních cvičení. Budeme-li to činit nepřetržitě 36 dní, přijme naše podvědomí meditaci jako část našeho života. V povaze našeho podvědomí je vše nové zprvu odmítat. Avšak každá činnost, kterou budeme provádět 36 dní bez přerušení, bude naším podvědomím přijata.
-Správné místo. Zařiďte si určitý prostor svého pokoje jenom pro meditační cvičení. Budete-li meditovat výhradně na tomto místě, budete po určité době samovolně vstupovat do vnitřního klidu v okamžiku, kdy usedáte k meditaci. K dobré atmosféře mohou přitom přispět svíčky, případně květiny.
-Správná poloha. Je velmi důležité sedět během meditace uvolněně a se vzpřímenou páteří. Sedíme-li přitom na zemi se zkříženýma nohama nebo na židli, nehraje žádnou roli.
-Nikdy nemeditovat s plným žaludkem. Po jídle bychom měli počkat alespoň 1 -2 hodiny, než začneme meditovat. Před meditací velmi pomáhá osprchování nebo alespoň omytí rukou a obličeje.
-Technika. Jako technika je pro začátek vhodné prosté pozorování dechu. Zavřete oči a oční bulvy obraťte nahoru bez jakéhokoli úsilí. Nadechněte se na 12 dob, zadržte na 12 dob dech a potom opět na 12 dob vydechněte. Celé to 6 x zopakujte a potom nechte dech volně plynout. Nevdechujte ani nevydechujte aktivně. Pozorujte, jak váš dech plyne samovolně. Když se pak časem mezera mezi nádechy a výdechy prodlouží, pociťujte radost z utišení dechu. V žádném případě však dech nezadržujte vědomě. Zpočátku provádějte toto cvičení zhruba 5 -1 0 minut (bez šesti hlubokých nádechů a výdechů na počátku).
Jeden sochař zhotovil kdysi nesmírně krásnou mramorovou sochu. Když mu ji jeden přítel začal chválit, řekl sochař: "Socha již byla v nitru mramoru, já jsem pouze odstranil trochu kamene, abych ji učinil viditelnou." Přesně tak je tomu se vším, co je dobré a co stojí za úsilí: je to již zde, v nás samých a v celém stvoření. Toto univerzum je nám přátelsky nakloněno. Jakmile se k němu přestaneme chovat nepřátelsky a otevřeme se harmonizujícím pořádajícím silám života, může se harmonická světová civilizace stát skutečností.
Stejně musíme žít, tak proč bychom tedy neměli zaujmout způsob života, který nás vede k pravému štěstí? Jednoduchý způsob života odpovídající přírodním zákonům, nesený láskou a přáním po dosažení jednoty vede k životní radosti, která se stále obnovuje a rozšiřuje. Takto se život stane vědomým tvůrčím dobrodružstvím a člověk opět zaujme místo, které mu náleží: jako aktivní spolučinitel tvůrčího procesu a živý výraz Boží lásky.
Vyjádření České společnosti pro výživu a vegetariánství.
Naše Společnost byla požádána o vyjádření ke knize Christiana Opitze "Výživa pro člověka a Zemi".Vydavatel předkládá tuto knihu čtenářům, majícím zájem seznámit se s netradičním přístupem k výživě vegetariánské, veganské a hlavně vitariánské, jako k vyšším stupňům nutričních zvyklostí. Vítáme aktivitu vydavatelovu, neboť knihu považujeme z mnohých hledisek za zásadní a velmi potřebný příspěvek k literatuře z tohoto oboru vyskytující se na českém trhu.
Účelem naší Společnosti je sdružovat všechny lidi se zájmem o vegetariánství a zdravý životní styl a hájit jejich zájmy. Není naším cílem hodnotit důvody, které vedou jednotlivce k této výživě. Proto se nevyjadřujeme ke kapitolám, zabývajícím se filosofickými otázkami a životním názorem. Naše hodnocení patří kapitolám věnujícím se výživě, otázkám zdravotním, environmentálním, zemědělským, ekologii, problémům ochrany zvířat, přípravě potravy, recepturám pokrmů apod.
Za zvláštní přednost knihy považujeme velké množství citátů a dokladů použité literatury ( a to i pramenů výzkumných a vědeckých), jimiž jsou potvrzována použitá či citovaná tvrzení.
Jsme přesvědčeni, že čtenáři této knihy, ať již vegetariáni nebo ne, v ní najdou mnoho nových informací, poučení a rad k jejich využití pro zlepšení zdraví a dosažení zdravého životního stylu. K tomu jim přejeme mnoho úspěchů.
za výbor České společnosti pro výživu a vegetariánství. Ing. Richard J. Barták, CSc.
Odkazy na spřízněné internetové stránky.
vegetarian.cz zvirevtisni.CZ svobodazvirat.cz differentlife.cz ohz.cz veg.cz ekolist.cz
SEZNAM LITERATURY
1.JEDNOTA ŽIVOTA
M. Fox: "Retuming To Eden", Viking Press, 1980
B. Henkin: "Eight Unusual Dolphin Incidents", Book of Lists 2, Bantam Books 1980
C. Amory: "Animail", Windhill Books
Siehe Literaturhinweis 2
Gůnter Stolzenberg: "Weltwunder Vegetarismus", Lebenschutz, Emahrung Druck ung Verlag
Dr. Johann Herp, Můnchen
Dr. Bernhard Rambeck: "Mythos Tierversuch", Verlag 2001 Dr. Wemer Hartinger: "Tierversuche zwischen Wissenschaft, Wirtschaft und Wirklichkeit",
Druckerei Fred Wipfler, Můnchen
John Robbins: "Diet For A New America", Stillpoint Publishing, 1987
"Bhagavadgita", Droemer Knaur, Munchen 1989 Paramahansa Yogananda: "Autobiographie eines Yogi", 0. W. Barth Verlag
H. K. Challoner: "Das Rad der Wiedergeburt",
F. Hirthammer Verlag
Radhe Shyam: "Leben aus dem Sein", G. Reichel Verlag Saccinananda Swami: "Die Wissenschaft der Seele", Vortrag im Bhakti-Yoga Zentrum Berlin, Marz 1991 Hermann Ilg: "Bewusstsein und Weltbild", Buchdienst
E. Diem, Leonberg 1987
Albert Einstein: "Worte in Raum und Zeit", Herder Verlag Einstein, Podolsky, Rosen: "Can Quantum Mechanical Description of Reality Be Considered Complete? , Physical Review 47, 1935
H. S. Stapp: "Correlation Experiments and the Normality of Ordinary Ideals About the Physical World",
Physical Review D3, 1971, S. 1303
Larry Dossey: "Die Medizin von Raum und Zeit",
Sphinx Verlag Basel, 1984
Siehe Literaturhinweis 8
EarthSave-Newsletter, 12, 1991, EarthSave Foundation, Santa Cruz,USA
Hans Palmers: "Werbecampagne der Fleischindustrie im "Spiegel", Regeneration 3, 1992, s. 7
R. Zůrrer, A. Wolf: "Vegetarisch Leben",
Govinda Verlag, Zurich
"Ralities For The 90's", EarthSave Foundation,
Santa Cruz, USA
Eugen Grewermann: "Religion und Umwelt/Unsterblichkeit der Tiere", Vortrag vom 23.11.1990 in Wil, Schweiz
Dr. Wemer Hatinger: "Christentum und Tierschutz", Druckerei Fred Wipfler, Můnchen
C. A. Skriver: "Der Verrat der Kircjen an den Tieren", Starczewski- Verlag GmbH, Můnchen
G. J. Ousley: "Das Evangelium des Vollkommenen Lebens", Humata Verlag Harold S. Blume
E. B. Szekely: "Das Evangelium der Essener",
Bruno Martin Verlag
Siehe Literatůrverzeichnis 5
Anderas Hoschen: "Weltreligionen und Vegetarismus", Sonderdruck aus: "Der Vegetarier", 6, 1985, 2, 1986 Siegrid Olendorf: "Du sollst nicht toten,
Religionen zu Fleischverzehr", Neuform-Kurier 2, 1988 A. W. Danzer: "Soya-Eiweiss", Verlag Bewusstes
Dasein, Zůrich
Fritjof Capra: "Wendezeit", dtv
H. P. Důrr: "Physik und Transzendenz", dtv
Klapp, Schwartz-Klapp, Bach: "Fleischkonsum zerstort den Regenwald", reform-rundschau, Dez. 1992
John Robbins: "May All Be Fed",
William Morrow and Company, 1992
Viktoras Kulvinskas: "Leben und Oberleben,
Kursbuch ins 21. Jahrhundert",
F. Hirthammer Verlag
F. M. Lappe: "Diet For A Small Planet",
Ballantine Books, 1971
Swami Sri Yukteswar: "Die heilige Wissenschaft", 0. W. Barth Verlag
2. NOVÁ KONCEPCE ZDRAVÍ
Joseph Evers: "Warum Evers-Diiit?", F. Haug Verlag Chrysostomos: "Urmedizin", Interessengemeinschaft Natur e; V., Hoffnungsthal
Dr. M. 0. Bruker: "Allergien můssen nicht sein", emu-Verlag
Dr. M. 0. Bruker: "Unsere Nahrung, unser Schicksal", emu- Verlag
Dr. Ralph Bircher: "Geheimarchiv der Emiihrungslehre", Bircher-Benner- Verlag
John Robbins: "May All Be Fed",
William Morrow and Company, New York
Gabriel G. Mam: "Hunzaland", Ost-West-Verlag
Fritjof Capra: "Wendezeit", dtv
C. Pennington: "The Tarahumara ofMexico", University of Utah Press, Salt Lake City Prof. Kuratsune: "Experiment of Low Nutrition with Raw Vegetables",
Kyushu Memories of Medical Science, Vol. 2, Nr. 1-2, juni 1951
Harry Kollmann: "Die Andere Medizin", emu-Verlag Dr. Rambeck: "Mythos Tierversuch", Verlag 2001
T. E. Beardon: "The New Tesla Electromagnetics and he Secrets ofElectrical Free Energy", Tesla Book Co., Millbrae, 1982
U. S. Department ofDefense Programm Solication for F /Y, 1986 AF 86- 77
Hiroshi Motoyama: "Theories of the Chakras:
Bridge to Higher Consciousness",
The Theosophical Publishing House, Madras, Indien, 1985
Dr. Gabriel Cousens: "Spiritual Nutrition",
Cassandra Press, 1986
Rupert Sheldrake: "A New Science ofLife",
J. P. Tarcher, INC. los Angeles, 1981
Rudolf Steiner: "Naturgrundlagen der Emiihrung", Verlag Freies Geisteslebenm Stuttgart, 1981
"Photonen -Sprache det Zellen?",
Bild der Wissenschaft H. 6, 1973
A. Maier -Ploeger/H. Vogtmann: "Lebensmittelqualitiit Ganzheitliche Methoden und Konzepte" Velag
C. F. Můller, Karlsruhe, 1991
W. Ostertag: "Lebende Makromolekiile als Lebenselexier", Humata Verlag Harold S. Blume
J. Knuth: "Der Mensch als Teil der ordnung im Kosmos", Dissertation der T. u. Můnchen, 1979
C. Sadron: "Die biologischen Makromolekiile" Rheinisch Westfalische Akademie
der Wissenschaften, Vortriige Nr. 215, Opladen 1971
F. A. Popp: "Einige M6g1ichkeiten fůr Biosignale zur Steurung des Zellwachstums",
Archiv fůr Geschwulstforschung 44, 1974, s. 295-307
Dr. M. 0. Brucker: " Arztlicher Rat aus ganzheitlicher Sicht", emu- Verlag
Edward Howell: "Food Enzyines for Health and Longeity", Woodstock Valley, CT: Omangod Press, 1946
Dr. M. 0. Brucker: "Herzinfarkt", emu-Verlag
John Diamond: "Die heilende Kraft der Emotionen", Verlag fůr angewandte Kinesiologie
Dr. Robert S. Mendelsohn: "Trau keinem Doktor",
Verlag Mahajiva, 1988
3.ZDRAVOTNÍ RIZlKA ZPUSOBENÁ POTRAVOU ŽIVOČIŠNÉHO PŮVODU
C. Opitz: "Die Gesundheitsrevolution",
Verlag Bewusstes Dassein, Zůrich
A. Meier -Ploerger/ H. Vogtmann: "Lebensmittelquiilitiit Ganzheitliche Methoden und Konzepte"
C. F. Můller Verlag, Karlsruhe, 1991
Dr. Gabriel Cousens: "Spiritual Nutrition and the Rainbow Diet", Cassandra Press 1986
Viktoras Kulvinskas: "Leben und iiberleben -Kursbuch in 21. Jahrhundert", F. Hirthammer Verlag
Dr. Ralph Bircher: "Geheimarchiv der Emahrungslehre", Bircher-Benner- Verlag
Dr. Ralph Bircher: "Sturmfeste Gesundheit", Bircher-Benner- Verlag
John Robbins: "Diet for a new America",
Stillpoint publishing Co.
"Realities For The 90'es", EartSave Foundation, Santa Cruz Dr. Clive Mc Cay: "Life Span of Rats",
Arch. Biochem., Vol. 2, 1943
Canadian Joumal of Biochemistry, 1967
Dr. M. Brucker: "Vitamin BI2", emu-Verlag
Ann Wigmore: "Be Your Own Doctor",
Avery Publishing Group
Food and Nutrition Board: "Vegetarian Diets", Washington D.C., National Academy of Sciences, 1974 J. Wilson: "Joumal ofReadiatrics" 84:335, 1974
Dr. M. Brucker: "Cholesterin, der Iebensnotwendige Stofť', emu-Verlag
Prof. Wendt: "Gesund werden durch den
Abbau von Eiweissiiberschiissen", Schnitzer Verlag
John Robbins: "May All be Fed",
William Morrow and Company, lNC. New York, 1991
Dr. Omisch: "Dr. Dean Omisch's Programm for Reversing Heart Disease",
EarthSave Foundation, Santa Cruz
B. Brenner: "Dietary Protein lntake and the progressive Nature of Kidney Disease", New England Joumal of Medicine 307:652, 1982
Prof. Dr. Rob S. Harris: "The Nutrition Problem ofMexico",
Joumal American Dietetic Association, Nov. 1945
Wolfgang Spiller: "Neurodermitis", Verlag Natůrlich iiind Gesund, Stuttgart 1985
T. Gilat: "Lactose deficiency: The world patem today", lsrael Medical Science, 15:369, 1978
Dr. John McDougall: "McDougall's Medicine",
New Century Publishing, 1985 und: A. Walker:
"The Human Requirement of Calcium: Should Your Intakes Be Supplemented?" American Joumal of Clinical Nutrition 25:518, 1972
H. Lestrodet: "Cahiers de nutrition et de dietetique". Marz 1982
M. Hegsted: "Urinary Calcium und Balance in
Your Men as Affected by Level of
Protein and Phosphorus lntake", American Joumal of Clinical Nutrition 111:553, 1981
L. Allen: "Protein -Induces Hypercacutia: A LongerTerm Study" American Joumal
ofClinical Nutrition 32:741, 1979
American Joumal of Clinical Nutrition, Marz 1983
Dr. A. Keys: "Coronary Heart Disease in Seven Countries", American Heart Association, No. 29, Circulation 41 , 1970 Joumal of the American Medical Association 176/1961 Dr. R. Ambeck: "Mythos Tierversuch", Verlag 2001 Roman Markus: "Warum kein Fleisch, kein Fisch,
kein Ei", Humata-Verlag
"Out Food Our World", EarthSave Foundation, Santa Cruz Vortrag von Takeshi hirayama, Conference of Breast Cancer and Diet, US-Japan Cooperative Cnacer Research Programm, Fred Hutchinson Center, Seattle, 14-15:3, 1977 B. Reddy: "Nutrition and its Relationship to Cancer" , Advances in Cancer Research 32:237, 1980
Dr. Norman Walker: "Colon Health", Waldthausen Verlag H. Valkenburg: "Osteoarthritis in Some Developing Countries" Joumal of Rheumatology, 1 0:20, 1983
Dr. M. Brucker: "Rheuma
Ursache und Heilbehandlung" emu- Verlag
Dr. M. Brucker: "Biologischer Ratgeber fůr
Mutter und Kind"
Dr. Michael Klaper: "Pregnancy, Children and the
Vegan Diet", Gentle World Publications
Dr. M. Brucker: " Arztlicher Rat aus ganzheitlicher
Sicht", emu- Verlag
Dr. Michael Klaper: "Vegan Nutrition, Pure and Simple", Gentle World Publications, 1985
Risi/Wolf/Ziirrer: "Vegetarisch Leben", Govinda
Verlag, Ziirich 1991
The Lancet, 12.5.1979
Dr. Bircher-Benner: "Mein Testament",
Bircher-Benner Verlag
Dr. M. Brucker: "Unsere Nahrung, unser Schicksal", emu- Verlag
Wolfgang Spiller/Hubert Hohler: "Vegane Rohkost", Verlag Natůrlich und Gesund
E. B. Szekely: "Das Evangelium der Essener",
Bruno Martin Verlag
E. B. Szekely: "Die Lehren der Essener",
Bruno Martin Verlag
E. B. Szekely: "Biogenic Living, IBS Intemational, Matsqui, Kanada
E. B. Szekely: "The Great Experiment",
IBS Intemational, Matsqui, Kanada
E. B. Szekely: "The Chemistry ofYouth",
IBS Intemational, Matsqui, Kanada
E. B. Szekely: "The Conquest ofDeath",
IBS Intemational, Matsqui, Kanada
Ann Wigmore: "Lebendige Nahrung ist Deine beste Medizin", Avery Publishing Group
Ann Wigmore: "Why Suffer", Avery Publishing Group Ann Wigmore: "Be Your Own Doctor",
Avery Publishing Group
Ann Wigmore: "The Hippocrates Diet",
Avery Publishing Group
Ann Wigmore: "Recepies For Longer Life",
Avery Publishing Group
Dr. Gabriel Cousens; "Spiritual Nutrition and the Rainbow Diet", Cassandra Press,San Raffael, 1986
Dr. Gabriel Cousens: "Conscious Eating",
Vision Books Intemational, 1992
Dr. Gabriel Cousens: "Nutrition Spirituelle", Editions Soleil Dr. Michael Klaper; "Vegan Nutrition, Pure and Simple", Gentle World Publications
Dr. Michael Klaper: "Eating for Two", EartSave, Santa Cruz
4.VÝŽIVA PRO NOVÝ SVĚT
Omraam Mikhael Aivanhov:
"Yoga der Emiihrung", Prosveta Verlag
Gregor Wilz: "Die Vegetarische Rohkost",
Verlag Emiihrung und Bewusstsein
Dr. Ralph Bircher: "Geheimarchiv der Erniiahrungslehre", Bircher-Benner Verlag
G. C. Burger: "Die Rohkosttherapie", Heyne Ratgeber Dr. Bircher-Benner: "Fragen des Lebens
und der Gesundheit"
G. Lubec: "Isomerisation von Aminosiiuren durch Mikrowellen", Dept. fůr Piidiatrie,Universitiit Wien, 1990 Prof. Blanc/Dr. Hertel: "Hiinde weg vom Mikrowellenherd", raum & zeit, Nr. 55/1992, s.3-12
John P. Lampert: "Biological Hazards of Microwave Radiation", Kansa State University, 1978
G. Kiis: "Einwirkung schwacher Mikrowellenstrahlung aufbiologische Systeme", Bundeswehr
Universitiit Můnchen, 1988
Andreas Kůhne: "Strahlenrisiko Mikrowelle",
Institut fiir Mensch und Natur, Verden/Aller, 1989
Dr. W. Volkrodt: "Elektromagnetische Umweltverschmutzung",Der Gesundheitsberater 1 0/1988, s.4- 7
Peter Tompins/Christopher Bird:
"Das geheime Leben der Pflanzen", Scherz verlag
Dr. Gabriel Cousens: "Spiritual Nutrition nad the Rainbow Diet", Cassandra Press, 1986
Ralph Graub: "Der Petkau-Effekt", Zytglogge-Verlag
Dr. M. 0. Bruker: "Krank durch Zucker",
Helfer- Verlag, E. Schwabe
Dr. M. 0. Bruker: "Zucker, Zucker
Krank durch Fabrikzuker", emu-Verlag
Dr. M. 0. Bruker: "Vorsicht Fluor", emu- Verlag
John Robbins: "May All Be Fed",
William Morrow and Co. INC.
"Cereal Killers", Vegetarian Times, Dez. 1991, s.18-19
Dr. Michael Klaper: "Pregnancy, Childem ant the
Vegan Diet", Gentle World Publications
Dr. M. 0. Bruker: "Biologischer Ratgeber fůr Mutter und Kind", emu-Verlag
New England Joumal ofMedicine, 26.3.1981:
" A Brief of Selested Environmental Contamination lncidents with a Potential of Health Effects" Library of Congress for the Commitee on Environment and Public Works, U .S. Senate, August 1980, s.173-174
Pokud jsi nečetl toto velké dílo, tak to ihned naprav a vytiskni si to i s V.p.č.a z.
EVANGELIUM ESEJSKÝCH
(Poselství míru)
Z aramejštiny podle Dr. Ed. B. Szekely
Do němčiny přeložil Bruno Martin 1987, 6.vydání
web (c) 1997 - Patrick Tangero Zandl & Astrologician
Předmluva:
Uplynuly téměř dva tisíce let od té doby, co Syn člověka učil lidi "Cestě, Pravdě a Životu". Přinesl nemocným uzdravení, nevědomým moudrost a zbědovaným štěstí. Dobyl polovinu lidstva a celou západní civilizaci. Tato skutečnost potvrzuje věčnou životní sílu Mistrových slov a jejich vysokou a nedostižnou hodnotu.
Obsahem této knížky je pouze třetina celého rukopisu, který se nalézá v aramejštině v archívech Vatikánu a ve staroslověnštině v královských archívech Habsburků (dnes majetek rakouské vlády).
Za existenci těchto dvou verzí vděčíme nestoriánským kněžím, kteří pod tlakem postupujících hord Džingischána byli nuceni uprchnout z východu na západ a kteří s sebou vzali všechny své staré spisy a ikony. Staré aramejské texty pocházejí z třetího století po Kristu a stará slovanská verze je jejich doslovný překlad. Jak se dostaly texty z Palestíny do nitra Asie, do rukou nestoriánských kněží, archeologové dosud nemohou objasnit.
K textu nemáme co dodat, mluví sám za sebe. Čtenář, který bude studovat následující stránky pozorně, pocítí tu věčnou životní sílu a mocnou jistotu základních pravd, kterou lidstvo potřebuje dnes více než kdykoliv předtím.
"A Pravda sama sebe dosvědčí."
Londýn, 1937 Edmond Bordeaux Szekely
Předmluva k vydání z roku 1974:
Lidstvo stojí očividně zase znovu před nepřekonanými problémy planetárního zamoření, nedostatku energií a rostoucího napětí mezi rozdílnými politickými filosofiemi. A stále ještě rozsévají tato nadčasová slova Ježíše svá semena míru a lásky trpícímu světu. Toto poselství, Evangélium Esejských, přijalo od roku 1933 přes pět miliónů čtenářů a jejich počet denně vzrůstá. Viktor Hugo řekl, že není větší moci než ideje, jejíž čas právě přišel. Snad právě nadešel čas pro prostou sílu filosofie Esejských. Snad není ještě příliš pozdě pro přeměňující sílu těchto slov v jejich prapůvodní čistotě a jednoduchosti, aby mohla jejich magická moc působit na svět, který tato slova potřebuje více než kdy dříve ve svých dějinách.
Pro upřímné hledače pravdy představuje tato první kniha spolu s bezprostředními pokračováními knihy druhé "Neznámé knihy Esejských" a knihy
třetí "Ztracené svitky Esejského bratrství" úplný text "Mírového evangelia Esejských". Tato díla reprezentují více než čtyřicet let rozsáhlého bádání, zabývajícího se událostmi, které změnily dějiny naší planety.
San Diego, Kalifornie, 1984 Edmond Bordeaux Szekely
POSELSTVÍ MÍRU JEŽÍŠE KRISTA
A stalo se, že mnoho nemocných a chromých přišlo za Ježíšem a ptali se ho: "Když všechno znáš a víš, řekni nám, proč musíme tak hrozně trpět? Proč nejsme zdraví jako jiní lidé? Mistře, uzdrav nás, abychom byli silní a nemuseli setrvávat v naší bídě. Víme, že máš tu moc, uzdravovat ze všech druhů nemocí, osvobod° nás od Satana a všech jeho velkých utrpení. Mistře, slituj se nad námi!"
A Ježíš odpověděl: "Šťastní jste, že hladovíte po Pravdě, neboť vás chci chlebem moudrosti nasytit. Šťastní jste, že klepete, neboť vám chci dveře života otevřít. Šťastní jste vy, kteří chcete setřást moc Satana, neboť vás chci vést do říše andělů naší Matky, kam moc Satana nesahá."
A oni se ptali s podivením: "Kdo je naše Matka a co jsou její andělé? A kde je jejich říše?"
"Vaše Matka je ve vás a vy jste v ní. Ona vás zrodila, ona vám také dává život. Ona to byla, která vám dala vaše a k ní se jednoho dne vrátíte. Šťastní jste, jestliže poznáte ji a její říši, jestliže přijmete anděly své Matky a jejich zákony. Neboť vpravdě pravím vám, ten kdo tak činí, nikdy nebude nemocen, neboť moc Matky stojí nade vším. Potře Satana i jeho říši a opanuje naše těla a všechny živé věci.
Krev, která v nás teče, pochází z krve naší Matky země. Její krev prší z oblaků, tryská vřídly země, pramení v horách, protéká řekami v údolích, spí v jezerech, mocně zuří v bouřlivých mořích.
Vzduch, který dýcháme, pochází z dechu naší Matky země. Její dech je azurový v nebeských výšinách, kvílí na vrcholcích hor, šeptá v listoví lesů, vlní se v obilných polích, podřimuje v hlubokých údolích, horce sálá v pouštích.
Pevnost našich kostí pochází z kostí naší Matky země, skal a kamenů. Obnažené se zvedají k nebi na vrcholcích hor, jsou jako obři, kteří spí na jejích svazích, v pustinách jsou zasazeny jako modly a skryty jsou v hlubinách země.
Jemnost našeho masa pochází z masa naší Matky země, ze žlutých a červených plodů ovocných stromů a obilných brázd.
Naše vnitřnosti pocházejí z nitra naší Matky země, a stejně jako jsou neviditelné hlubiny země, i ony jsou naším očím skryté.
Světlo našich očí, sluch našich uší, pocházejí oboje z barev a zvuků naší Matky země, které nás obklopují jako voda obklopuje rybu, jako chvějívý vzduch obklopuje ptáka.
Vpravdě pravím vám, člověk je synem Matky země a od ní obdržel své tělo, tak jako tělo novorozeného dítěte bylo zrozeno z lůna své matky. Proto pravím vám, bud°te zajedno s Matkou zemí. Ona je ve vás a vy jste v ní. Z ní jste byli zrozeni, v ní žijete a k ní se zase navrátíte. Dodržujte proto její zákony, neboť nikdo nemůže žít dlouho, ani být šťastný, jen ten, který svou Matku zemi ctí a dbá jejích zákonů. Neboť váš dech je její dech, vaše krev je její krev, vaše kosti jsou její kosti, vaše maso je její maso, vaše oči a uši jsou její oči a uši.
Pravím vám, nebudete-li dodržovat jenom jediný z jejích zákonů, budete-li jen jediné části svého těla škodit, budete zcela ztraceni ve své bolestiplné nemoci a utrpení. Nebudete-li žít podle zákonů své Matky, nemůžete žádným způsobem uniknout smrti. Ale při tom, kdo bude podle zákonů své Matky žít, ona také setrvá. Uzdraví jeho bolesti a on nikdy neonemocní. Dá mu dlouhý život a uchrání jej od všeho trápení, před ohněm, před vodou i před uštknutím jedovatým hadem. Neboť vaše Matka vás zrodila, uchová také ve vás život. Šťastný je ten, kdo svou Matku miluje a klidně spočívá na jejích prsou. Neboť vaše Matka vás miluje, i když se od ní odvracíte. A o kolik víc vás bude milovat, jestliže se k ní opět navrátíte?
Vpravdě pravím vám, její láska je veliká, větší než nejvyšší hory, hlubší než nejhlubší moře. A ty, kteří svou Matku milují, ona nikdy neopustí. Tak jako chrání slepice svá kuřata, jako lvice své mladé, jako matka novorozeně, tak chrání Matka země syna člověka před vším nebezpečím a zlem.
Neboť vskutku, bezpočet nebezpečí a zlého číhá na syna člověka. Belzebub, kníže pekel, zřídlo všeho zla, číhá v těle všech lidí. Je smrtí, je pánem všech běd, a zatímco se obléká do pěkných šatů, pokouší lidi a utiskuje je. Slibuje bohatství a moc a zářivé paláce a šaty ze stříbra a zlata a množství služebníků, všechno toto. Slibuje slávu a nádheru, rozkoše a požitky, přemíru jídla a pití, hýřivý smyslný život a zahálčivé dny. A láká každého tím, po čem jeho srdce nejvíc prahne. A v onom dni, kdy se již synové člověka stali otroky všech těchto marnivostí a ohavností, zmocní se jako protizaplacení všech věcí, kterými je bohatě obdařila Matka země. Vezme si z jejich dechu, z jejich krve, z jejich kostí i z jejich masa, z jejich vnitřností i z jejich očí a uší. A dech člověka se stává krátkým a sípavým, plným trýzně a zápachu, jako dech nečistých dobytčat. A jeho krev houstne a páchne jako voda močálu, hrudkovatí a je černá jako noc smrti. A jeho kosti tvrdnou a sukovatí, vysychají a rozlamují se jako kámen, který dopadne na skálu. A jeho maso tuční a vodnatí, rudne a hnije vyrážkami a nádory, které jsou hrozné. A jeho střeva se naplňují odpornými nečistotami, kalnými proudy úpadku, ve kterých řádí hrozní cizopasníci. Jeho oči se zakolují, až je zastře černá noc, a uši ohluchnou, jako ticho hrobu. A nakonec ztrácí zbloudilý syn člověka svůj život. Neboť nedodržuje zákony své Matky a vrší hříchy na hříchy. Proto jsou mu všechny dary přírody odebrány: dech, krev, kosti, maso, vnitřnosti, oči a uši a po tom všem život, kterým Matka země jeho tělo korunovala.
Ale jestliže bloudící syn člověka lituje svých hřichů a chce je odčinit, jako by se nikdy nebyly staly, a chce se opět navrátit ke své Matce zemi, jestliže dodržuje zákony své Matky země a osvobodí se z drápů Satanových tím, že odolává jeho pokušením, pak přijme Matka země svého bloudícího syna s láskou a pošle mu své anděly, aby mu sloužili. Vskutku, pravím vám, když syn člověka odolá Satanovi, který v něm přebývá, a nevykonává jeho vůli, ve stejnou hodinu uvidí anděly Matky země, kteří mu všemi svými silami pomohou, aby se z moci d°áblů vysvobodil.
Neboť žádný člověk nemůže sloužit dvěma. Bud°to slouží Belzebubovi a jeho dáblům, nebo slouží životu. Vpravdě pravím vám, šťastni jsou ti, kteří dodržují zákony života a neputují po stezce smrti. Neboť v nich rostou životní síly a oni uniknou utrpení smrti."
A všichni kolem něj poslouchali jeho slova s podivením, neboť v jeho slově byla síla, a on učil zcela jinak než kněží a vykladači písma.
A ačkoli slunce právě zapadalo, neubíral se nikdo z nich ke svým obydlím. Seděli kolem Ježíše a ptali se ho: "Mistře, jaké jsou tyto zákony života? Zůstaň ještě chvíli s námi a uč nás. Chceme naslouchat tvému učení, abychom se uzdravili a správně žili."
A Ježíš se posadil do jejich středu a řekl: "Vpravdě pravím vám, nikdo nemůže být šťastný, než ten, kdo dodržuje zákon."
A oni odpovídali: "My dodržujeme všechny zákony Mojžíše, zákonodárce, přesně tak, jak jsou zapsány ve svatých písmech."
A Ježíš odpověděl: "Nehledejte zákon v písmech, neboť zákon je život, zatímco písmo je mrtvé. Říkám vám popravdě, Mojžíš neobdržel zákon od Boha napsaný, ale prostřednictvím živého Slova. Zákon je živé Slovo živého Boha prostřednictvím živých proroků pro živé lidi. Ve všem živém je zákon. Najdete ho v trávě, v stromě, v řece, v hoře, v nebeských ptácích, v mořských rybách. Ale hledejte ho hlavně ve vás samých. Neboť vpravdě pravím vám, všechny živé věci jsou Bohu blíže než písmo, které je bez života. Tak učinil Bůh život a všechny živé věci, aby skrze věčné Slovo učili člověka zákonům pravého Boha. Bůh nevepsal zákony do stránek knihy, ale do vašich srdcí a do vašeho ducha. Jsou ve vašem mase, vašich vnitřnostech, ve vaších očích a uších a v každé malé části vašeho těla. Jsou přítomné ve vzduchu, ve vodě, v zemi, v rostlinách, v slunečních paprscích, v hlubinách a výšinách. Mluví všechny k vám, abyste mohli porozumět řeči živého Boha. Ale vy zavíráte své oči, abyste neviděli, zacpáváte si uši, abyste neslyšeli. Vpravdě pravím vám, že písma jsou dílem člověka, ale život a všechny jeho projevy jsou dílem našeho Boha. Proč neposloucháte slova Boha, která jsou zapsána v jeho dílech? A proč studujete mrtvá písma, která pocházejí od člověka?"
"Jak můžeme Boží zákony jinak číst než v písmech? Kde jsou napsány? Předčítej nám z toho, kde ty je vidíš, neboť my neznáme nic jiného než písma, která jsme zdědili po svých předcích. Pouč nás o zákonech, o kterých mluvíš, abychom jich byli poslušni a mohli se uzdravit."
A Ježíš řekl: "Neporozumíte již slovům života, protože jste ve smrti. Temnota zakalila váš zrak a vaše uši zacpala hluchota. Neboť jak vám říkám, nepomůže vám dumat nad mrtvými písmy, jestliže svými činy popíráte to, co bylo napsáno. Vpravdě pravím vám, Bůh a jeho zákony nejsou ve vašich činech. Nejsou ani v rozmařilosti, ani v opilství, ani v nedbalém životě či žádostivostech; ani v touze po bohatství, ani v nenávisti k vašim nepřátelům. Neboť všechny tyto věci jsou nesmírně vzdálené pravému Bohu a jeho andělům. Všechny tyto věci pocházejí z říše tmy a pána všeho zla. A všechny tyto věci nesete sami v sobě. A proto k vám nemůže proniknout Slovo a moc Boží, protože ve vašem těle a duchu je zabydleno všechno možné zlo a nečistota. Jestliže chcete, aby se k vám dostalo živé Slovo Boží a jeho moc, pak nešpiňte své tělo a svého ducha; neboť tělo je chrám Ducha a Duch je chrám Boha. Očistěte proto chrám, aby v něm Pán chrámu mohl bydlet a zaujmout místo, které je ho hodno. A před všemi pokušeními svého těla a ducha, která přicházejí od Satana, se utečte do ochrany nebes.
Obnovte se a postěte. Neboť vám pravím, že Satan s jeho souženími může být přemožen jen postem a modlitbou. Zůstaňte sami a postěte se a neukazujte své postění žádnému z lidí. Živý Bůh to uvidí a velká bude jeho odměna. A přijdou andělé vaší matky země a budou vám sloužiti. Vpravdě pravím vám, když se nebudete postit, nebudete se moci osvobodit z nadvlády Satana, ani ze všech nemocí, které zapříčiňuje. Postěte se a modlete vroucně a hledejte sílu živého Boha pro své uzdravení. Během postění se vyhýbejte lidem a vyhledejte Matku zemi, neboť kdo hledá, najde. Vyhledejte čerstvý vzduch v lesích a polích a tam v jejich středu najdete anděla vzduchu. Svlékněte si šaty a boty a dovolte andělu vzduchu, aby objal celé vaše tělo. Potom dýchejte dlouho a zhluboka, aby do vás anděl vzduchu mohl proniknout. Vpravdě pravím vám, anděl vzduchu vyžene všechny nečistoty z vašeho těla, které zvenku i zevnitř špiní. A všechny nečisté věci z vás odejdou, jako se kouř z ohně vine vzhůru a ztrácí se ve vzduchu. Neboť vám pravím, svatý je anděl vzduchu, který všechno nečisté očišťuje a všemu páchnoucímu navrací sladkou vůni. Žádný člověk nemůže předstoupit před tvář Boží, kterého nepropustí anděl vzduchu. Vskutku, všechno musí být obrozeno skrze vzduch a Pravdu, neboť vaše tělo dýchá vzduch Matky země a váš duch dýchá Pravdu nebeského Otce. Po andělu vzduchu vyhledejte anděla vody. Vysvlečte si boty a šaty a dovolte mu, aby vás celé objal. Vrhněte se do jeho objímající náruče a s každým nádechem vodou pohybujte. Říkám vám, že anděl vody odplaví z vašeho těla páchnoucí nečistoty, které se tak jako bláto z šatů rozpustí v říčním proudu. Neboť svatý je anděl vody, který vše nečisté očišťuje a vrací všem páchnoucím věcem sladkou vůni. Žádný člověk nemůže předstoupit před tvář Boží, kterého nepropustí anděl vody. Vskutku, vše musí být z vody a Pravdy znovuzrozeno, neboť vaše tělo se koupe v řece života věčného. Neboť vaši krev dostáváte od své Matky země a Pravdu od svého nebeského Otce.
Nemyslete, že postačí, když vás anděl vody obejme jen zvnějšku. Vpravdě vám říkám, že vnitřní nečistota je o mnoho větší než vnější nečistota. A ten, kdo se jen povrchně očišťuje, ale uvnitř zůstává nečistý, je podobný hrobkám, které jsou zvenčí pohledně omítnuté, ale uvnitř skrývají děsivé nečistoty a ohavnosti. Říkám vám proto, nechte anděla vody, aby vás pokřtil i vnitřně, abyste byli osvobozeni od minulých hříchů a abyste byli uvnitř právě tak čistí jako zřídlo řeky ve sluneční záři. Vyhledejte proto velkou štíhlou tykev se šlahounem v délce člověka, vyjměte dřeň a naplňte ji říční vodou, ohřátou sluncem. Zavěste tykev na větev stromu a poklekněte na zem před andělem vody a zaveďte konec šlahounu do konečníku, aby mohla voda protékat všemi vašimi vnitřnostmi. V kleče odpočívejte na zemi před andělem a modlete se k živému Bohu, aby odpustil vaše staré hříchy a modlete se k andělu vody, aby vaše tělo osvobodil ode vší nečistoty a nemoci. Nechte pak vodu z těla vytéci a s ní odplavit všechny nečisté a páchnoucí látky Satana z vašeho nitra.
A na vlastní oči uvidíte a vlastním nosem ucítíte všechny ty ohavnosti a nečistoty, které špinily chrám vašeho těla a dokonce všechny ty hříchy, které ve vašem těle bydlí a které vás mučí všemi možnými nemocemi. Vpravdě pravím vám, křest vodou vás osvobodí od toho všeho. Obnovujte křest vodou v každý váš postní den, až do toho dne, kdy uvidíte, že voda z vás vytékající je tak čistá jako říční pramen. Odeberte se pak k tekoucí vodě a tam v objetí anděla vody vzdejte díky živému Bohu, že vás osvobodil od vašich hříchů. A tento svatý křest skrze anděla vody bude vzkříšen k novému životu. Neboť pak budou vaše oči vidět a vaše uši budou slyšet. Proto po křtu již více nehřešte, aby andělé vzduch a vody ve vás stále bydleli a provždy vám sloužili.
A jestliže potom ještě přetrvá něco z vašich minulých hříchů a nečistot, vyhledejte anděla slunečního světla. Svlékněte si boty a šaty a nechte jej obejmout celé vaše tělo. Pak dýchejte dlouho a zhluboka, aby vás mohl anděl slunečního světla zcela proniknout. A anděl slunečního světla vyžene všechny páchnoucí nečistoty, které vás zevnitř i zvnějšku špiní. A všechny páchnoucí a nečisté věci z vás vyprchají, tak jako mizí temnota noci před jasem vycházejícího slunce. Neboť vpravdě vám pravím, svatý je anděl slunečního světla, který čistí všechny nečistoty a přeměňuje zápach na sladkou vůni. Nikdo nemůže předstoupit před tvář Boží, kdo nebyl propuštěn andělem slunečního světla. Vskutku, všichni musí být obnoveni sluncem a Pravdou, neboť vaše tělo se ohřívá ve slunečním světle Matky země a váš duch se ohřívá ve slunečním světle Pravdy nebeského Otce.
Andělé vzduchu, vody a slunečního světla jsou bratři. Byli dáni člověku, aby mu sloužili a aby on mohl chodit od jednoho k druhému. Právě tak svaté je jejich objetí. Jsou nerozlučnými dětmi Matky země a proto nerozdělujte to, co země a nebe učinily jednotou. Dovolte, aby vás tito tři andělští bratři zahalovali každý den a zůstaňte s nimi po celou dobu půstu. Neboť jak vám říkám, moc ďáblů, všechny hříchy a nečistoty opustí spěšně tělo, které tito tři andělé objímají. Tak jako zloději utíkají z opuštěného domu, když se pán domu navrací: jeden dveřmi, druhý oknem a třetí přes střechu podle toho, kde se zdržoval a jak umí, právě tak uprchnou všichni ďáblové zla, minulých hříchů i všech nečistot a nemocí, kteří chrám vašeho těla zamořovali. Jestliže andělé Matky země vstoupí do vašeho těla s písní, že jej přebírají do vlastnictví jako vládce chrámu, pak všechny ošklivé pachy odejdou spěšně vaším dechem a vaší kůží, nečistá voda vašimi ústy a vaší kůží, konečníky a intimními místy. A všechny tyto věci budete moci svýma očima vidět, svým nosem cítit a svýma rukama ohmatat. A když všechny nečistoty a hříchy opustí vaše tělo, bude vaše krev tak čistá jako krev vaší Matky země, jako pěna řeky v slunečním jasu. A váš dech bude tak čistý jako dech vonících květin, vaše maso tak čisté jako dužina ovocných plodů, které zrají v korunách stromů, světlo vašich očí bude tak jasné a čisté jako zář slunce na modrém nebi. A nyní vám budou andělé Matky země sloužit. A váš dech, vaše krev a vaše tělo budou zajedno s dechem, krví a tělem Matky země, že váš duch bude také zajedno s duchem vašeho nebeského Otce, než skrze Matku zemi. Právě tak nemůže žádné novorozené dítě rozumět učení svého otce, dokud jej matka neodkojila, nekoupala, neuspávala a nevychovala. Dokud je dítě malé, je jeho místo u matky a musí svou matku poslouchat. Když dítě vyroste, vezme je otec po svém boku do pole k práci a dítě se vrací ke své matce jen v čas oběda a večeře. A nyní je učí jeho otec, aby se vycvičilo v činnostech svého otce. A když otec vidí, že syn jeho učení chápe a práci dobře vykonává, svěří mu potom všechen svůj majetek, aby patřil milovanému synu a syn v práci otce pokračuje. Vpravdě pravím vám, šťastný je syn, který přijímá rady své matky a podle nich jedná. Stokrát šťastnější je syn, který přijímá rady svého otce a podle nich se zachovává, neboť bylo řečeno: "Cti otce svého a matku svou, abys dlouho živ byl."
Ale já vám říkám, synové člověka: ctěte svoji Matku zemi a dodržujte její zákony, aby vaše dny na zemi byly dlouhé, a ctěte nebeského Otce, abyste získali věčný život na nebesích. Neboť stokrát větší je Otec na nebesích než všichni pozemští otcové a stokrát větší je Matka země než všechny tělesné matky. A syn člověka je od nebeského Otce a Matky země více milován, než můžou být kdy děti milovány svými pozemskými otci a matkami. A slova a zákony vašeho nebeského Otce a Matky země jsou moudřejší než slova a vůle všech pozemských otců a matek. A cennější je dědictví pozemských otců a matek.
A vaši praví bratři jsou všichni ti, kteří žijí podle vůle nebeského Otce a Matky země a ne vaši rodní bratři. Vpravdě pravím vám, že vaši praví bratři ve vůli nebeského Otce a Matky země vás budou tisíckrát víc milovat, než vaši vlastní bratři. Neboť od časů Kaina a Abela, kdy rodní bratři urazili vůli Boha, neexistuje již žádné pravé pokrevní bratrství. A bratři si ubližují navzájem stejně jako cizí. Proto vám říkám, milujte své pravé bratry v Boží vůli tisíckrát více než své bratry rodné. Neboť váš nebeský Otec je LÁSKA, neboť vaše Matka země je LÁSKA, neboť Syn člověka je LÁSKA.
Skrze lásku jsou Otec nebeský, Matka země a Syn člověka JEDNO. Neboť duch člověka byl stvořen z Ducha nebeského Otce a jeho tělo bylo stvořeno z těla Matky země. Buďte proto dokonalí jako Duch vašeho nebeského Otce a tělo vaší Matky země jsou dokonalé. A milujte svou Matku zemi tak, jako milujete svá těla. Milujte své skutečné bratry tak, jako je milují váš nebeský Otec a vaše Matka země. A pak vám dá nebeský otec své posvátné tělo. Potom se budou synové člověka milovat jako praví bratři láskou, kterou dostali od svého nebeského Otce a Matky země a budou se navzájem utěšovat. A pak zmizí na zemi všechno zlo a smutek a místo nich nastoupí láska a radost. A pak bude země jako nebe a nastane Království Boží. A pak přijde Syn člověka v celé své nádheře, aby zdědil Boží říši. A synové člověka si rozdělí božské dědictví, Království Boží. Neboť synové člověka žijí v Otci nebeském a Matce zemi a nebeský Otec a Matka země žijí v nich. A s Boží říší přijde konec věků; neboť láska nebeského Otce se v říši Boží dává neustále všemu živému. Neboť láska je věčná. Láska je silnější než smrt. Kdybych mluvil jazyky lidí i andělů, ale byl bez lásky, zněl bych jako plech nebo rozladěný cimbál; kdybych uměl předpovídat budoucnost a znal všechna tajemství i všechnu moudrost, a kdybych měl tak silnou víru jako je bouře a dokázal hory přesazovat, ale lásku bych neměl, nejsem nic. A kdybych dal všechny statky, abych nasytil chudé a všechen svůj lesk, který jsem obdržel od svého
Otce, ale lásku neměl, nic mi to nebude platné. Láska je trpělivá, láska je dobrotivá, láska nezná závist, neplodí nic zlého, nezná pýchu; není ani hrubá, ani sobecká, vůči zlobě zůstává mírnou, nepředstavuje si neštěstí, neupadá do nespravedlnosti, ale naopak, těší se ze spravedlnosti. Láska brání vše, láska doufá vše, láska unese vše; nikdy se nevyčerpá.
Však slova sama zaniknou a vědění se ztratí. Neboť máme jen částečnou pravdu a částečnou nepravdu, ale když přijde plná dokonalost, všechno nedokonalé se rozplyne. V dětském věku mluví člověk jako dítě, chápe jako dítě, myslí jako dítě; ale dospělý odkládá dětské věci; ale přece ještě se díváme přes kalná skla a matoucí slova. Ještě máme jen částečná vědění, ale až staneme před tváří Boží, nebudeme již mít částečná vědění, ale taková, která nás On učí. Ale nyní nám zůstávají tato tři: víra a naděje a láska. Nyní k vám mluvím živou řečí živého Boha, skrze Ducha svatého našeho nebeského Otce. Není mezi vámi ještě jediný, který by mohl rozumět všemu, co vám říkám. Ten, který vykládá písma, mluví k vám mrtvou řečí mrtvých lidí, skrze své nemocné a smrtelné tělo. Jemu proto mohou lidé rozumět, neboť všichni lidé jsou nemocní a všichni náležejí smrti. Nikdo nevidí světla Života. Slepí lidé vedou slepé po temných stezkách hříchů, nemocí a utrpení. A nakonec spadnou všichni do hrobu.
Byl jsem poslán Otcem, abych před vámi rozžal světlo Života. Světlo se rozžíhá samo a osvětluje temnotu, ale temnota zná jen sama sebe a světlo nezná. Mám vám ještě mnoho co říci, ale vy byste to zatím ještě neunesli. Neboť vaše oči jsou zvyklé na tmu a všechno světlo nebeského Otce by vás oslepilo. Proto nemůžete ještě rozumět, co vám říkám o nebeském Otci, který mě k vám poslal. Následujte proto nejprve zákony své Matky země, o kterých jsem mluvil. Až její andělé očistí a obnoví vaše tělo a posílí vaše oči, budete schopní unést světlo našeho nebeského Otce. Až se dokážete upřeně dívat do světla poledního slunce, pak budete moci snést oslňující světlo svého nebeského Otce, které je tisíckrát jasnější než zář tisíce sluncí. Ale jak se můžete dívat do oslňujícího světla svého nebeského Otce, když nesnesete ani lesk svítícího slunce? Věřte mi, že slunce je jako plamen svíčky vedle slunce Pravdy nebeského Otce. Proto nemáte zatím nic než víru, naději a lásku. Vpravdě pravím vám, že odměna vás nemine. Jestliže věříte mým slovům, věříte i v toho, který mne poslal, který je Pánem všeho a kterému jsou všechny věci možné. Když budete věřit v anděly Matky země a dodržovat její zákony, bude vaše víra podpořena a nikdy nepoznáte nemoc. Mějte také naději v lásku našeho nebeského Otce, neboť kdo mu důvěřuje, nebude nikdy oklamán a neuvidí smrt. Milujte se navzájem, neboť Bůh je láska, a tak jeho andělé poznají, že putujete po jeho cestách a připojí se k vám a budou vám sloužit. A Satan se všemi svými hříchy, nemocemi a zlořádem se z vašeho těla odstěhuje. Jděte, vyhýbejte se svým hříchům, čiňte pokání; pokřtěte se, abyste se znovu zrodili a už více nehřešili."
Pak se Ježíš zvedl. Ale všichni ostatní zůstali sedět, neboť každý cítil sílu jeho slov. A potom se objevil mezi rozestouplými mraky měsíc v úplňku a zahalil Ježíše světlem. A jiskry sršely z jeho vlasů a on stál mezi nimi ve svitu měsíce, jako by se vznášel ve vzduchu. A nikdo se ani nepohnul, nebylo slyšet nejmenšího zvuku. A nikdo nevěděl, kolik času uplynulo, neboť čas se zastavil. Potom Ježíš nad nimi vztáhl ruce a řekl: "Mír buď s vámi", a tak odešel, jako vánek, který prochvívá korunami stromů.
A po nějakou dobu sedělo shromáždění tiše a potom se probouzelo ze svého mlčení, jeden po druhém, jako po dlouhém snu. Ale nikdo neodcházel, neboť slova toho, který je opustil, stále ještě zněla v jejich uších. A oni seděli, jako by naslouchali podivuhodné hudbě. Ale konečně, když už to bylo poněkud tísnivé, řekl jeden: "Jak je dobré být tady". A druhý: "Kéž by tato noc trvala navždycky!" A jiný: "Kdyby tak on s námi stále zůstal." "Je to pravda, že je vyslancem Božím, protože vložil naději do našich srdcí." A nikdo nechtěl jít domů s odůvodněním: "Nepůjdu domů, protože je tam všechno temné a neradostné. Proč bychom měli jít domů, kde nás nikdo nemá rád?"
A takto mluvili dále, neboť téměř všichni byli chudí, chromí, slepí, zanedbaní, žebráci, bezdomovci, ve své bídě opovrhovaní, a byli strpěni jen ze soucitu v domech, ve kterých nalezli na pár dnů útulek. Dokonce i zajištění, kteří měli domov a rodinu, říkali: "My s vámi také zůstaneme." Neboť každý cítil, že slova toho, který odešel, spojila to malé shromáždění neviditelnými pouty. A všichni se cítili jako znovuzrozeni. Viděli před sebou prozářený svět, přestože měsíc byl již zase skryt za mraky. A v srdcích všech rozkvetl podivuhodný květ podivuhodné krásy, květ radosti.
A když se nad horizontem objevily zářivé paprsky slunce, cítili všichni, že je to slunce přicházející říše Boží. S radostným vzezřením povstali, aby pozdravili Boží anděly. A mnozí nečistí a nemocní následovali Ježíšova slova a vyhledali břehy zurčícího proudu. Svlékli boty i šaty, postili se a vystavili svá těla andělům vzduchu, vody a slunečního světla. A andělé Matky země je objali a zmocnili se jejich těl zvenku i zevnitř. A všichni viděli veškeré neduhy, hříchy a nečistoty, jak od nich rychle odcházejí. A dech některých byl tak páchnoucí jako to, co vycházelo z vnitřností, a někteří zvraceli a páchnoucí výkaly vycházely z jejich útrob. Všechny tyto nečistoty vytékaly, ústy, některým z nosu, jiným z očí a uší. A mnohým vycházel protivný a odporný pot ze všech pórů těla. A na mnohých místech vyrážely velké hnisavé boule, ze kterých vycházely nečistoty s hrozným zápachem a moč zhoustla jako včelí med; u jiných byla téměř červená nebo černá a téměř tak tvrdá jako říční písek. A z mnohých vycházely tak páchnoucí větry, jako dech ďábla. A jejich zápach byl tak veliký, že to nikdo nemohl snést.
A když se ponořovali, vstoupil anděl vody do jejich těl a všechny odpornosti a nečistoty jejich minulých hříchů se vyplavovaly a jako valící se horská řeka vytékalo z jejich těl množství tvrdých a měkkých ohavností. A zem, na kterou jejich voda tekla, byla znečištěná a zápach byl tak veliký, že tam nikdo nemohl zůstat a ďáblové opustili jejich útroby v podobě nespočetných červů, kteří se hemžili v jejich výkalech. A kroutili se v bezmocném vzteku, že je anděl vody vyhnal z vnitřností lidských synů. Ale pak se na ně snesla moc anděla slunečního svitu a oni tam pošli za zoufalého kroucení, rozšlapáni andělem slunečního světla. Kolem se všichni třásli hrůzou, když se dívali na všechny tyto odpornosti Satana, před kterými je andělé zachraňovali. A děkovali Bohu, který poslal své anděly k jejich osvobození. A byli někteří, kteří byli mučení velkými bolestmi, které nechtěly povolit; a protože nevěděli, co mají dělat, rozhodli se poslat někoho za Ježíšem, neboť si velmi přáli, aby byl s nimi. A když jej dva z nich šli hledat, viděli jak Ježíš sám přichází podél břehu. A jejich srdce byla naplněna nadějí a radostí, když slyšeli jeho pozdrav: "Mír buď s vámi." A bylo mnoho otázek, které mu chtěli položit, ale ke svému podivení nemohli se ptát, neboť je nic nenapadalo. Potom jim Ježíš řekl: "Přicházím, protože mě potřebujete." A jeden zvolal: "Mistře, my tě opravdu potřebujeme, pojď, osvoboď nás od našich bolestí!"
A Ježíš k nim mluvil v podobenství: "Vy jste jako ztracený syn, který dlouhá léta jedl a pil a trávil svoje dny v nedbalosti a rozmařilosti se svými přáteli. A každý týden dělal nové dluhy bez vědomí svého otce a promarnil všechno v několika dnech. A věřitelé mu vždy znovu něco půjčili, protože jeho otec byl velmi bohatý a trpělivě platil dluhy svého syna. Marně jej otec napomínal dobrými slovy; ten napomenutí svého otce nechtěl slyšet, ani jeho úpěnlivé prosby, aby se vzdal svých nekonečných prostopášností a vrátil se na pole dohlédnout na práci služebníků. Syn vždy všechno otci slíbil, jen když zaplatí jeho staré dluhy, ale na druhý den začalo všechno znovu. A více než sedm let pokračoval syn ve svém hýřivém životě. Až nakonec ztratil jeho otec trpělivost a dluhy svého syna již věřitelům nezaplatil. "Jestli vždy znovu zaplatím," řekl, "nebude nikdy hříchům mého syna konec." Tak vzali ti oklamaní věřitelé ve svém hněvu syna do otroctví, aby svou každodenní prací vrátil peníze, které mu půjčili. A tu přestalo jídlo a pití a denní prostopášnosti. Od rána do noci svlažoval pole svým potem a všechny údy jej bolely od nezvyklé práce. Žil ze suchého chleba a neměl nic než své slzy, kterými jej mohl zvlhčit. A po třech dnech trpěl tolik vedrem a únavou, že řekl svému pánovi: "Nemohu už pracovat, neboť mě bolí všechny údy. Jak dlouho mě chcete trápit?" "Až do dne, kdy prací tvých rukou budou tvé dluhy zaplaceny. Až uplyne sedm let, budeš volný!" Avšak zoufalý syn s pláčem odpověděl:" Ale já nemohu unést ani sedm dní! Měj se mnou soucit, neboť mě všechny mé údy pálí a bolí." A zlomyslný lichvář na něj křičel: "Hleď konat svou práci; když jsi mohl sedm dlouhých let trávit své dny a noci v prostopášnostech, musíš nyní všechny své dluhy až do posledního haléře splatit." A zoufalý syn se vrátil s trýznivými bolestmi zpátky na pole, aby pokračoval v práci. Únavou a bolestí stál sotva na nohou, když přišel sedmý den sváteční, kdy se na poli nepracuje. Tu sebral syn své poslední síly a klopýtal k domu svého otce. Vrhl se k jeho nohám a řekl: " Otče, uvěř mi naposledy a odpusť mi všechny urážky, kterých jsem se vůči tobě dopustil. Přísahám ti, že už nikdy nebudu žít tak rozmařile a že budu ve všech věcech tvůj poslušný syn. Osvoboď mě z rukou mých utlačovatelů. Otče, podívej se na mne a na moje nemocné tělo a nezatvrzuj své srdce. "
Tu otci vstoupily slzy do očí a on objal svého syna a řekl: "Oslavme to, neboť dnes mi byla dána veliká radost, vždyť jsem nalezl svého milovaného syna, který se ztratil." A oblékl jej do svých nejvybranějších šatů a oslavovali celý den. Druhý den ráno dal svému synu stříbro, aby zaplatil dluhy věřitelům. Když se syn vrátil, řekl mu: "Můj synu, vidíš, jak je snadné sedm let hýřivým životem dělat dluhy, ale jejich zaplacení sedmi lety tvrdé práce je těžké." "Otče, je skutečně kruté je platit i jen sedmi dny." A otec jej napomínal a řekl: "Tentokrát ti bylo dovoleno, abys své dluhy zaplatil v sedmi dnech místo v sedmi létech, zbytek je ti odpuštěn. Ale měj se napozoru, abys v budoucnosti nedělal nové dluhy. Neboť ti říkám, nikdo kromě tvého otce ti nepromine dluhy, neboť jsi jeho syn. U každého jiného bys musel těžce pracovat sedm dlouhých let, jak kážou naše zákony."
"Můj otče, chci být již stále tvůj milující a poslušný syn a nechci dělat už žádné dluhy, neboť nyní už vím, jak je kruté je platit." A šel na pole svého otce a dohlížel každý den na práci jeho dělníků. Ale nenutil je nikdy k tvrdé práci, neboť vzpomínal na vlastní těžkou dřinu. A roky ubíhaly a majetek otce pod jeho rukama přibýval, neboť otec jeho práci žehnal. Pomalu vrátil desetkrát více, než za těch sedm let promarnil. A když otec viděl, že syn jeho služebníky i jeho majetek dobře spravuje, řekl mu: "Můj synu, vidím, že můj majetek je v dobrých rukou. Dám ti všechen svůj dobytek, svůj dům, své polnosti a své poklady. Vezmi toto vše jako své dědictví, pokračuj v jeho velebení, abych se mohl z tebe těšit." A když syn převzal od otce své dědictví, odpustil všem dlužníkům, kteří nemohli zaplatit, neboť nikdy nezapomněl, že jemu byly jeho dluhy také prominuty, když je nemohl zaplatit. A Bůh mu požehnal dlouhým životem, mnoha dětmi a velkým bohatstvím, neboť byl vždy laskavý ke všem svým služebníkům i ke svému dobytku."
Potom se Ježíš obrátil k nemocnému lidu a řekl: "Mluvím k vám v podobenstvích, abyste mohli Boží slovo lépe pochopit. Těch sedm let jídla a pití a hýřivého života jsou hříchy minulosti. Zlomyslný věřitel je Satan. Dluhy jsou nemoce. Tvrdá práce jsou bolesti. Ztracený syn jsme my. Zaplacení dluhů je vyhnání ďáblů a nemocí a uzdravení vašeho těla. Stříbro, které syn od otce obdržel, je osvobozující moc andělů. Otec je Bůh. Otcovo vlastnictví jsou země a nebe, služebníci otce jsou andělé. Podle otce je svět, který se promění v Království nebeské, jestliže na tom budou synové člověka spolu s anděly nebeského Otce pracovat.
Neboť vám říkám, je lepší, když syn je poslušen otci a dohlíží na služebníky na poli, než aby se stal dlužníkem zlomyslných lichvářů a jako otrok se plahočil a dřel, aby své dluhy splatil. Stejně tak je lepší, když synové člověka dbají zákonů nebeského Otce a společně s jeho anděly pracují na Královské říši, než aby se stali dlužníky Satana, pána smrti, všech hříšníků a nemocí, a museli v potu a s bolestí trpět, dokud nejsou všechny jejich hříchy splaceny. Vpravdě pravím vám, velké a hojné jsou vaše hříchy. Mnoho let jste povolovali svodům Satana. Přejídali jste se, opíjeli, a vaše dluhy se množily. A nyní je musíte splatit a jejich zaplacení je těžké a kruté. Nebuďte proto již třetí den netrpěliví jako ztracený syn, ale buďte trpěliví až do sedmého dne, který je Bohem posvěcený, a jděte potom s pokorným a poslušným srdcem před tvář svého nebeského Otce, aby vám všechny vaše staré dluhy prominul. Vpravdě vám říkám, že váš nebeský Otec vás nekonečně miluje, neboť vám dovolí, abyste své dluhy sedmi let zaplatili v sedmi dnech. Těm, kteří dluží za sedm let hříchů a nemocí, ale poctivě zaplatí a vydrží až do sedmého dne, promine náš nebeský Otec dluhy za celých sedm let."
"A jestli jsme hřešili sedm krát sedm let?" ptal se nemocný muž, který hrozně trpěl. "Také v tomto případě odpustí nebeský Otec všechny tvé dluhy v sedm krát sedmi dnech." "Šťastní jsou ti, kteří vydrží až do konce, neboť ďáblové Satana píší všechny zlé skutky do knihy, do knihy vašeho těla a vašeho ducha. Pravím vám, není žádného hříšného činu, který by již od počátku světa nebyl zapsán u vašeho nebeského Otce. Neboť zákonům, které dávají králové, se můžete vyhnout, ale zákonům svého Boha nemůže ujít žádný člověk. Když stojíte před tváří Boží, ukáží ďáblové Satana vaše činy a Bůh vidí vaše hříchy zapsány v knize vašeho těla a vašeho ducha a je ve svém srdci smutný. Ale když litujete svých hříchů a pomocí půstu a modliteb vyhledáte Boží anděly, pak za každý další den, kdy se postíte a modlíte, vymažou Boží andělé jeden rok vašich špatných činů z knihy vašeho těla a vašeho ducha. A když je i poslední stránka vymazána a od všech vašich hříchů očištěna, stojíte před tváří Boží a Bůh se ze srdce raduje a zapomene všechny vaše hříchy.
Osvobodí vás z drápů Satana a od utrpení; vezme vás do svého domu a přikáže všem svým služebníkům, všem svým andělům, aby vám sloužili, dá vám dlouhý život a už nikdy nepoznáte nemoc. A jestliže od nynějška místo hřešení naplníte své dny dobrými skutky, potom zapíšou andělé Boží všechny dobré skutky do vašeho těla a vašeho ducha. Říkám vám pravdivě, každý dobrý čin je zapsán u Boha již od počátku světa. Neboť od svých králů a vlád marně očekáváte odměnu, ale před Bohem nezůstanou vaše dobré skutky nikdy neodměněny.
A když přijdete před tvář Boží, budou jeho andělé vaše dobré činy dosvědčovat. A Bůh uvidí vaše dobré činy zapsány ve vašem těle a vašem duchu a ze srdce se zaraduje. Požehná vašemu tělu a vašemu duchu i všem vašim činům a dá vám jako dědictví svou pozemskou i nebeskou říši, abyste v nich žili svůj věčný život. Šťastný je ten, který může vstoupit do říše Boží, neboť nikdy neuvidí smrt." A veliké mlčení následovalo po jeho slovech. A ti, kteří byli zbaveni odvahy, čerpali novou sílu z jeho slov a pokračovali v půstu a modlitbách. A ten, který mluvil před tím, mu řekl: "Chci vydržet až do sedmého dne." A druhý rovněž: "Chci také vydržet sedm krát sedm dnů." Ježíš jim odpověděl: "Šťastní jsou ti, kteří vydrží až do konce, neboť oni zdědí zemi." A bylo mezi nimi mnoho nemocných, mučených krutými bolestmi, kteří se nemohli dostat až k Ježíšovi, neboť nemohli jít po vlastních nohou. Řekli: "Mistře, budeme velmi mnoho trpět, řekni nám, co máme dělat." A ukázali Ježíši své zkroucené a uzlinaté nohy a řekli: "Ani anděl vody, ani anděl vzduchu, ani anděl slunečního světla nemohou zmírnit naše bolesti, ačkoli jsme se ponořovali, postili, modlili a ve všem tvoje slova následovali."
"Vpravdě pravím vám, vaše kosti budou uzdraveny! Neztrácejte odvahu, ale vyhledejte léčitele kostí, anděla země. Neboť odtud pocházejí vaše kosti a tam se také vrátí." A ukázal svojí rukou tam, kde tekoucí voda a sluneční žár změkčily zemi u kraje řeky na bahnitou usazeninu. "Ponořte své nohy do bahna, aby objetí anděla země vytáhlo z vašich kostí všechnu nečistotu a nemoc. A uvidíte, jak Satan a vaše bolesti z objetí anděla země uprchnou. A uzliny z vašich kostí zmizí a budete se moci opět protáhnout a všechny vaše bolesti objetím anděla země uprchnou. A uzliny z vašich kostí zmizí a budete se moci opět protáhnout a všechny vaše bolesti pominou." A nemocní učinili tak, jak řekl, neboť věděli, že budou uzdraveni. A byli ještě jiní nemocní, kteří trpěli strašnými bolestmi, ale i přesto se dále postili. A jejich síla byla u konce a polévalo je velké horko. Když vstali z lože, aby šli za Ježíšem, začala se jejich těla kroutit, jako by se do nich opíral prudký vichr, a kdykoli se pokusili postavit na nohy, padali opět k zemi. Tu šel Ježíš k nim a řekl: "Vy trpíte, protože Satan a jeho nemoci mučí vaše tělo. Ale nebojte se, neboť jejich moc nad vámi rychle skončí. Neboť Satan je jako pokrytecký soused, který vstoupil do domu svého souseda, když tento nebyl přítomen, s úmyslem odnést si jeho majetek do vlastního domu. Ale lidé vyprávěli majiteli, že nepřítel řádí v jeho domě, a on se rychle vracel zpět domů. A když ten špatný soused pobral všechno, co se mu líbilo, uviděl z dálky pána domu, jak se spěšně vrací; a pln zlosti, že nemůže všechno odnést, chtěl vše, co tu zbylo, rozbít a zpustošit, všechno zničit, aby alespoň ty věci, které nemůže mít, ani ten druhý neměl. Ale krátce nato, co pán domu vstoupil a ještě než mohl zlomyslný soused svůj úmysl provést, jej pán uchopil a vyhodil z domu. Pravím vám, právě tak vstoupil Satan do vašeho těla, které je příbytkem Boha. A pobral všechno, co chtěl ukrást: váš dech, vaši krev, vaše kosti, vaše maso, vaše vnitřnosti, vaše oči a vaše uši. Ale svým půstem a modlením jste přivolali pána svých těl a jeho anděly. A nyní vidí Satan, že je to konec moci. Proto ve svém vzteku sbírá ještě jednou svou sílu, aby tělo zničil, dříve než pán přijde. Proto vás Satan tak strastiplně mučí, protože cítí, že přišel jeho konec. Ale vaše srdce se nemusí chvět úzkostí, neboť brzy se objeví Boží andělé, aby obsadili svoje obydlí a vysvětili je jako chrám Boží. A popadnou Satana a vyhodí ho z vašich těl i se všemi jeho nemocemi a nečistotami. A budete šťastní, neboť se dočkáte odměny za svou statečnost a už žádné nemoci neuvidíte."
A byl jeden mezi nemocnými, který byl mučen Satanem více než všichni ostatní. Jeho tělo bylo vysušeno jako kostra a jeho kůže byla žlutá jako padající list. Byl už tak slabý, že se nemohl doplazit k Ježíšovi ani po svých rukou a volal na něj z dálky:
"Mistře, měj se mnou soucit, neboť nikdy netrpěl člověk tolik co já, co svět existuje. Vím, že jsi byl skutečně poslán od Boha, a vím, že můžeš Satana ihned vyhnat z mého těla, jestliže chceš. Což neposlouchají andělé Boží vyslance Božího? Přijď, Mistře, a vyžeň ze mne Satana, neboť ve mně zlostně řádí a zle mě mučí."
A Ježíš mu odpověděl: "Satan tě týrá tak silně, že se již několik dní postíš a neplatíš mu žádný poplatek. Nekrmíš ho všemi těmi odpornostmi, kterými jsi až dosud špinil chrám svého ducha. Týráš Satana hladem, a proto tě ve své zlobě týrá také. Neboj se, neboť ti říkám, že Satan bude zničen dříve, než bude zničeno tvé tělo, neboť zatímco se postíš a modlíš, chrání Boží andělé tvé tělo, takže tě moc Satana nemůže zničit. A hněv Satana je vůči Božím andělům bezmocný."
Potom přišli všichni k Ježíšovi a hlasitým voláním jej snažně prosili: "Mistře, slituj se nad ním, neboť on trpí více než my všichni, a jestliže z něj Satana hned nevyženeš, bojíme se, že nedožije rána."
A Ježíš jim odpověděl: "Velká je vaše víra. Když se stane podle vaší víry, brzy spatříte na vlastní oči strašné zjevení Satana a zažijete moc Syna člověka. Neboť chci vyhnat mocného Satana silou nevinného beránka Božího, nejslabšího stvoření Pána. Neboť Svatý Duch Boží činí nejslabšího tím nejsilnějším." A Ježíš podojil jednu ovci, která se pásla v trávě. Vylil mléko na sluncem prohřátý písek a řekl: "Pohleďte, síla anděla vody je vtisknuta do tohoto mléka. A nyní do něj proniká i síla anděla slunečního světla. A mléko bude díky jejich síle vřelé. A nyní se spojí anděl vody a anděl slunce s andělem vzduchu. Hleďte, pára horkého mléka stoupá pomalu do vzduchu. Pojď a dýchej ústy sílu andělů vody, slunečního světla a vzduchu, aby přešla do tvého těla a vyhnala z něj Satana."
A nemocný muž, kterého mučil Satan, zhluboka vdechoval stoupající páru do sebe. "Satan ihned opustí tvé tělo, neboť již tři dny hladoví a v tobě žádnou potravu nenalézá. Vyjde z tebe, aby utišil svůj hlad teplým mlékem, neboť tato strava mu vyhovuje. Ucítí jeho vůni a nebude moci odolat hladu, který jej již po tři dny sužuje. Ale Syn člověka zničí jeho tělo, aby už nemohl nikoho jiného trápit." Potom se začal nemocný třást zimnicí a jeho tělo se napjalo, jako by chtěl zvracet, ale nemohl. Lapal po vzduchu, ale nemohl se nadechnout a zůstal ležet v klíně Ježíše v bezvědomí. "Nyní opouští Satan jeho tělo, pohleďte!" A Ježíš ukázal na otevřená ústa nemocného muže. A pak sledovali všichni s úžasem a hrůzou, že z jeho úst vychází Satan v podobě odporného červa, rovnou ke kouřícímu mléku. Pak vzal Ježíš do rukou dva špičaté kameny a rozmačkal hlavu Satana a vytáhl z nemocného muže celé tělo obludy, které bylo téměř tak dlouhé jako výška člověka. Když byl ten odporný červ z hrdla venku, nemocný mohl opět dýchat a všechny jeho bolesti byly pryč. A všichni hleděli zděšeně na odporné tělo Satana.
"Podívej, co hrozného jsi po mnoho let ve svém těle nosil a živil. Vyhnal jsem to a zabil, aby tě to už nikdy nemučilo. Děkuj Bohu, že Tě jeho andělé osvobodili, a již nehřeš, aby se Satan do Tebe nevrátil. Ať je tvé tělo od této chvíle chrámem, zasvěceným Bohu."
A všichni byli ohromeni jeho slovy i jeho mocí. A říkali: "Mistře, ty jsi skutečně Boží vyslanec a znáš všechna tajemství." "A vy," odvětil Ježíš, "máte být pravými syny Božími, abyste se mohli také podílet na jeho moci, na jeho vědění a na všech tajemstvích. Neboť moudrost a moc může přijít jen z lásky Boží. Milujte proto svého nebeského Otce a svou Matku zemi z celého srdce svého a celým duchem svým. A služte jim, aby vám jejich andělé také sloužili. Obětujte všechno své konání Bohu. A neživte Satana, neboť odměnou hříchu je smrt. Ale u Boha je odměnou dobrého jeho láska, vědění a moc života věčného." A všichni poklekli a děkovali Bohu za jeho lásku.
A Ježíš je opustil se slovy: "Přijdu opět ke všem, kteří vydrží v modlitbě a půstu do sedmého dne. Mír buď s vámi." A ten nemocný muž, ze kterého Ježíš vyhnal Satana, vstal, neboť se do něho vrátila životní síla. Dýchal zhluboka a jeho oči se vyjasnily, když všechny jeho bolesti pominuly. A vrhl se na zem, kde předtím stál Ježíš, a líbal otisky jeho nohou a plakal. A to bylo u řečiště jednoho proudu, kde se mnoho nemocných sedm dní a sedm nocí s anděly Božími postilo a modlilo. A velká byla jejich odměna, že následovali slova Ježíše. Když uplynul i sedmý den, opustily je všechny bolesti.
A když slunce vyšlo nad horizontem, viděli Ježíše přicházet s hory k nim, s jasem vycházejícího slunce nad jeho hlavou. "Mír buď s vámi." A oni neřekli ani slovo, ale jen se vrhli před ním na kolena a dotkli se lemu jeho šatu na znamení svého uzdravení. "Neděkujte mně, nýbrž své Matce zemi, která vám poslala své mocné anděly. Jděte a už nehřešte, abyste už žádnou nemoc nepotkali. A dovolte uzdravujícím andělům, aby se stali vašimi strážci."
Ale oni mu odpověděli: "Kam máme jít, když slova věčného života jsou při tobě? Řekni nám, které jsou to hříchy, kterým se musíme vyhýbat, abychom již nikdy neonemocněli?" Ježíš odvětil: "Stane se podle vaší víry."
Sedl si mezi ně a pokračoval: "Bylo vám již dříve řečeno: "Cti svého nebeského Otce i svou Matku zemi a dodržuj jejich přikázání, abys žil dlouho na zemi."
A jako další bylo tímto přikázáním dáno: "Nezabiješ, "neboť život byl dán všem Bohem a to, co dal Bůh, nesmí člověk vzít. Neboť vám pravím, z jedné Matky pochází vše, co na zemi žije. Proto každý, kdo zabíjí, zabíjí svého bratra. A od něj se jeho Matka země odvrátí o odejme mu svá životodárná ňadra. A její andělé ho opustí a do jeho těla se nastěhuje Satan. A maso zabitých zvířat se stane v jeho těle jeho vlastním hrobem. Vpravdě pravím vám, ten, který zabíjí, zabíjí sebe, a kdo jí maso zabitých zvířat, jí z těla smrti. Neboť v jeho krvi se každá kapka krve zabitého tvora stává jedem, jejich dech se stává zápachem jeho dechu, jejich maso se proměňuje v hlízy, v jeho kostech jejich kosti ve vápno, v jeho vnitřnostech jejich vnitřnosti v úpadek, v jeho očích jejich oči v šupiny, v jeho uších jejich uši ve voskovou zátku. A jejich smrt se stane jeho smrtí. Neboť jenom ve službě nebeskému Otci budou vaše dluhy sedmi let prominuty v sedmi dnech. Ale Satan vám neodpustí nic a jemu budete musit všechno zaplatit. Oko za oko, zub za zub, ruku za ruku, nohu za nohu, pálení za pálení, ránu za ránu, život za život, smrt za smrt.
Neboť mzda hříchu je smrt. Nezabíjejte ani nejezte maso svých nevinných obětí, jestliže se nechcete stát otroky Satana. Neboť to je stezka utrpení a vede ke smrti. Naopak vykonávejte vůli Boží, aby Vám andělé na vaší cestě životem sloužili. Poslechněte proto slova Boží: "Hleďte, dal jsem vám k obživě všechny rostliny celé země i s jejich semeny a všechny stromy s jejich plody a jádry a veškeré zvěři na zemi a ptákům ve vzduchu a vší havěti, co se po zemi plazí, jsem dal k obživě všechny zelené natě. Také mléko od všeho, co se pohybuje a na zemi žije, má být pro vás potravou; tak jako jim jsem dal zelené byliny, dávám vám jejich mléko. Ale maso a krev, která je oživuje, nejezte. Zajisté budu na vás požadovat vaši tekoucí krev, ve které je vaše duše: budu na vás žádat všechna zabitá zvířata i duše všech zabitých lidí.
Neboť já, Pán a Bůh tvůj, jsem přísný a horlivý Bůh, který chyby otců přenáší až do třetího a čtvrtého pokolení na děti těch, kteří mě nenávidí, ale těm mnoha zástupům, kteří mě milují a má přikázání dodržují, prokazuji milosrdenství. "Miluj Pána Boha svého z celého srdce svého a z celé duše své a veškerou silou svou," to je první a největší přikázání.
A druhé je mu podobné: "Miluj svého bližního jako sebe sama." Není větších přikázání než tato."
A po těchto slovech mlčeli všichni až na jednoho, který zvolal: "Co mám dělat, Mistře, když uvidím, jak mého bratra napadlo divoké zvíře? Mám nechat svého bratra zahynout, nebo mám to divoké zvíře zabít? Nepřestoupím pak zákon?"
A Ježíš odpověděl: "Již dříve vám bylo řečeno: "Všechna zvířata, která chodí po zemi, všechny ryby v mořích a všichni ptáci ve vzduchu jsou dáni do vaší moci." Vpravdě pravím vám, ze všech stvoření, která žijí na zemi, stvořil Bůh jen člověka podle svého obrazu. Proto jsou zvířata podřízena člověku a ne člověk zvířatům. Nepřekročíte proto zákon, když zabijete divoké zvíře, abyste zachránili život svého bratra. Neboť vskutku, člověk je více než pouhé zvíře. Ale když člověk zabije zvíře bezdůvodně, i když ho nenapadlo, jenom pro požitek ze zabíjení nebo pro maso nebo kůží nebo kly, je to zlý čin, kterého se dopustil, neboť se promění v divoké zvíře. Proto je jeho konec také takový jako konec divokého zvířete."
Potom řekl jiný: "Mojžíš, největší v Izraeli, dovolil našim praotcům jíst maso čistých zvířat a zakazoval jim jen maso nečistých zvířat. Proč ty nám zapovídáš maso všech zvířat? Který zákon je od Boha? Ten Mojžíšův nebo Tvůj?" A Ježíš odpověděl: "Bůh dal vašim praotcům prostřednictvím Mojžíše deset přikázání. Těchto deset přikázání je příliš těžkých," řekli vaši praotcové a nemohli je dodržovat. Když to Mojžíš viděl, měl se svým lidem soucit a nechtěl jej vidět zahynout. A proto jim dal desetkrát deset přikázání méně těžkých, aby je mohli plnit. Vpravdě pravím vám, kdyby vaši praotcové bývali schopni dodržet těch deset Božích přikázání, nemusel by Mojžíš nikdy dávat desetkrát deset přikázání. Neboť ten, jehož nohy jsou pevné jako hora Sión, nepotřebuje žádné berle. Ale ten, jehož údy se chvějí, dojde s berlemi dál než bez nich. A Mojžíš řekl Pánu: "Moje srdce je naplněno starostí, neboť moji lidé jsou ztraceni. Neboť jim chybí vědění a oni nejsou schopni pochopit Tvé zákony. Jsou jako malé děti, které ještě nemohou rozumět slovům svého otce. Dovol mi, Pane, abych jim dal jiné zákony, aby nezahynuli. Když nemohou jít s Tebou, ať alespoň nejsou proti Tobě, aby zůstali naživu, a až přijde jejich čas a oni budou zralí pro Tvá slova, zjev jim své zákony." Proto rozbil Mojžíš ty dvě kamenné desky, na kterých bylo napsáno deset přikázání, a místo nich jim dal desetkrát deset. A z těchto desetkrát deset přikázání udělali písaři a učenci stokrát deset přikázání. A vložili na vaše bedra nesnesitelné břímě, které sami nenesou. Čím bližší jsou přikázání Bohu, tím jich potřebuje méně, a čím jsou Bohu vzdálenější, tím jich potřebujeme více. Proto je nespočetně zákonů písařů a učenců, jen sedm Syna člověka, tři andělů a Bůh má jen jeden zákon. Proto Vás učím jen zákonům, kterým můžete rozumět, abyste se stali lidmi a sledovali sedm zákonů Syna člověka. Pak vám zjeví andělé také své zákony, aby se na vás snesl Svatý Duch Boha a přivedl vás k jeho zákonu."
A všichni se podivili nad jeho moudrostí a prosili ho: "Pokračuj, Mistře, a uč nás všem zákonům, které můžeme přijmout."
A Ježíš pokračoval: " Bůh přikázal vašim praotcům: "Nezabiješ." Ale jejich srdce byla zatvrzelá a oni zabíjeli. Tak na nich Mojžíš požadoval, že nesmějí zabít nikoho z lidí, a strpěl, že zabíjeli zvířata. A pak se zatvrdila srdce vašich praotců ještě více a oni zabíjeli lidi a zvířata ve stejné míře. Ale já vám říkám: nezabíjejte ani lidi, ani zvířata, ani potravu, kterou přijímají vaše ústa. Neboť když jíte živou potravu, i vy budete živí, ale když svou potravu zabijete, právě tak ona zabije vás. Neboť život plodí jen život a smrt plodí zase jen smrt. Neboť vše, co zabíjí vaši potravu, zabíjí také vaše tělo. A vše, co zabíjí vaše těla, zabíjí také vaše duše. Vaše těla jsou tím, čím je vaše strava, stejně jako váš duch je tím, čím jsou vaše myšlenky. Nejezte proto, co oheň, mráz nebo voda narušila. Neboť vařená, zmrazená nebo nahnilá strava nechá právě tak vaše těla propálit, zmrazit nebo shnít. Nebuďte jako ten hloupý hospodář, který na svém poli zasil vařená, zmrazená a shnilá zrna. A přišel podzim a jeho pole nic nenesla. A jeho bída byla veliká. Ale buďte jako ten sedlák, který osívá svá pole živou setbou a jehož pole nesou živé pšeničné klasy, které ho stonásobně odmění za zrna, která zasil. Neboť vpravdě vám říkám, žijte jenom ohněm života a nepřipravujte si svou stravu pomocí ohně smrti, který vaši potravu zabíjí a vaše těla a vaše duše též."
"Pane, kde je oheň života?" ptali se někteří.
"Ve vás, ve vaší krvi a ve vašich tělech."
"A oheň smrti?" ptali se jiní.
"To je oheň, který hoří mimo vaše těla, který je víc horký než vaše krev. Tímto ohněm smrti si vaříte svou obživu doma i na poli. Vpravdě pravím vám, je to ten samý oheň, který ničí vaši potravu i vaše těla, právě tak jako oheň zlomyslnosti, který pustoší vaše myšlenky a vašeho ducha. Neboť vaše tělo je to, co jíte, a váš duch je to, co myslíte. Nejezte proto nic, co zabil silnější oheň než oheň života. Proto si připravujte a jezte všechny plody stromů a všechny traviny polí a všechno mléko zvířat, které jsou poživatelné. Neboť tyto byly živeny a zrály ohněm života, všechny jsou darem andělů naší Matky země. Ale nejezte nic, co ochutil oheň smrti, neboť to je od Satana."
"Jak si máme bez ohně upéci náš denní chléb, Mistře?" ptali se někteří s velkým podivením.
"Dovolte Božím andělům připravit váš chléb. Navlhčete svou pšenici, aby do ní mohl proniknout anděl vody. Vystavte ji potom vzduchu tak. aby ji mohl obejmout i anděl vzduchu. A nechte ji od rána až do večera na slunci, aby k ní mohl přijít anděl slunečního světla. A požehnání těch tří andělů dá brzy vzklíčit zárodek života. Potom rozmačkejte zrní a utvořte tenké placky, jak to dělali i vaši praotcové, když opustili Egypt, dům otroctví. Vystavte ráno placky opět slunci, když stojí nejvýše, placky otočte na druhou stranu, ať i tu obejme anděl slunečního světla, a nechte je ležet až do západu slunce. Neboť tak jako andělé vody, vzduchu a slunečního světla způsobili vzrůst a zrání pšenice na poli, tak musejí také váš chléb připravit. A to samé slunce, které ohněm života nechalo vyrůst a dozrát pšenici, musí stejným ohněm upéci váš chléb. Neboť oheň slunce dá pšenici, chlebu a tělu život. Ale oheň smrti zabíjí pšenici, chléb i tělo. A živí andělé živého Boha slouží jen živým lidem. Neboť Bůh je Bohem živých a ne Bohem mrtvých. Tak jezte vždy se stolu Boha: ovoce stromů, zrno a traviny polí, mléko dobytčat a med včel. Neboť všechno ostatní je Satana a vede na cestu hříchu a nemocí až ke smrti, ale obživa, kterou jíte z hojnosti Božího stolu, dá vašemu tělu sílu a mládí a vy nepoznáte žádné nemoci. Neboť stůl Boha živil Metuzaléma až do vysokého stáří a já vám říkám po pravdě, když budete žít tak, jako žil on, tak vám dá Bůh živých také tak dlouhý život na zemi. Vpravdě pravím vám, Bůh živých je bohatší než všichni boháči na zemi a jeho plný stůl je pestřejší než nejbohatší hodovní stůl všech boháčů na zemi. Jezte proto po celý váš život u stolu vaší Matky země a nepoznáte nikdy nedostatek. A jezte všechny věci tak, jak se na stole Matky země nacházejí. Nevařte, ani nemíchejte všechny věci dohromady, aby se vaše vnitřnosti nestaly dýmající bažinou. Neboť vám říkám po pravdě, toto je v očích Pána odporné.
A nebuďte jako lačný služebník, který snědl u stolu pána pokaždé porce druhých. Zhltal všechno sám a ve své žravosti vše smíchal. A když to jeho pán uviděl, rozhněval se na něj a odehnal jej od stolu. Když bylo jídlo u konce, smíchal dohromady vše, co zbylo, zavolal lačného služebníka k sobě a řekl mu: "Vezmi a jez toto všechno s prasaty, neboť tvoje místo je mezi nimi a ne u mého stolu." Buďte proto opatrní a neznečišťujte svá těla všemi možnými odpornostmi. Buďte spokojeni s dvěma nebo třemi druhy potravy, které vždy na stole naší Matky země najdete. A nedychtěte spotřebovat všechny věci, které všude uvidíte. Neboť vpravdě pravím vám, když všechny ty druhy potravy ve svém těle smícháte, končí mír ve vašem těle a zpustoší ho nekonečný boj. A bude zahubeno, tak jako rodiny a královské říše přivodí svůj zánik, když se rozdělí. Neboť váš Bůh je Bůh míru a nepodporuje žádné rozdělení. Nepřivolávejte na sebe tedy jeho prokletí, aby vás nevyhnal od svého stolu a vy jste nebyli nuceni jít ke stolu Satana, kde oheň hříchů, nemocí a smrti zahubí vaše tělo.
A když jíte, nejezte až do plnosti. Prchejte před pokušením Satana a poslouchejte hlasy andělů Božích. Neboť Satan a jeho moc vás svádí, abyste jedli víc a víc. Žijte z Ducha a odolejte žádostem těla. A váš půst bude pokaždé radostí v očích Božích andělů. Tak pozorujte, kolik jste snědli, když jste sytí, a jezte vždy o jednu třetinu méně. Množství vaší denní potravy by nemělo být menší než jedna třetina, ale hlídejte, abyste nepřekročili dvě třetiny. Pak vám Boží andělé vždy pomohou a neupadnete do zvůle Satana a jeho nemocí. Neztěžujte práci andělům ve svém těle častým jídlem.
Neboť vpravdě pravím vám, ten, kdo jí během dne více než dvakrát, koná v sobě satanskou práci. A Boží andělé opustí jeho tělo a brzy nato ho převezme Satan do své moci. Jezte, jen když je slunce vysoko na obloze a opět když zapadne. A neuvidíte žádnou nemoc, neboť to najde zalíbení v očích Pána. A jestli chcete, aby se andělé Boží z vašeho těla radovali a Satan se vám zdaleka vyhýbal, pak sedejte u Božího stolu jen jednou denně. Pak budou Vaše dny na zemi dlouhé, neboť toto najde obzvláštní zalíbení v očích Pána. Jezte vždy jen tehdy, když je stůl Boží před vámi prostřen, a jezte vždy to, co na Božím stole najdete. Vpravdě pravím vám, Bůh ví přesně, co vaše tělo potřebuje a kdy to potřebuje.
Se začátkem měsíce Ijar jezte ječmen. Počínaje měsícem Sivan jezte pšenici, nejdokonalejší ze všech rostlin, plodících semena; a připravujte svůj denní chléb z pšenice, aby Pán mohl dohlédnout na vaše tělo. Od měsíce Tammuz jezte kyselé hrozny, aby vaše tělo zeštíhlelo a Satan je opustil. V měsíci Elul sbírejte hrozny, aby vám jejich šťáva sloužila za nápoj. V měsíci Marchehvan sbírejte sladké hrozny, zesládlé a usušené andělem slunečního světla, aby vaše tělo sílilo, neboť andělé Pána bydlí ve vás. Fíky, bohaté na šťávu, jezte v měsících Ab a Shebat, a co zbude, dovolte andělu slunečního světla, aby pro vás zachoval. Jezte je s masem mandlí ve všech těch měsících, kdy stromy nenesou žádné ovoce. A byliny, které přijdou po deštích, jezte v měsící Thebet, aby vaše krev byla očištěna ode všech hříchů. A ve stejném měsíci začněte jíst mléko vašich zvířat, neboť Pán dal zvířatům zeleň, aby ji přeměňovala na mléko, aby svým mlékem živila člověka. Neboť vpravdě pravím vám, šťastni jsou ti, kteří jedí pouze u stolu Boha a všechny odpornosti Satana odmítají. Nejezte žádnou nečistou potravu, která je přivezena z dalekých zemí, ale jezte vždy to, co nesou vaše stromy. Neboť váš Bůh ví, co je pro vás správné, i kdy a kde. A dává všem lidem všech království to jídlo, které je pro každého to nejlepší. Nejezte jako pohané, kteří se ve spěchu nacpou a zanesou své tělo všemi odpornostmi. Neboť moc andělů Boha přijde k vám prostřednictvím živé stravy, kterou vám Pán dává ze své královské tabule. A když jíte, mějte nad sebou anděla vzduchu a pod sebou anděla vody. Dýchejte zhluboka a dlouho po dobu každého jídla, aby anděl vzduchu vaše jídlo požehnal. A žvýkejte svou potravu dokonale svými zuby, až se stane tekutinou, aby ji mohl anděl vody ve vašem těle proměnit na krev. A jezte pomalu, jako by to byla modlitba, kterou věnujete Pánu. Neboť vám říkám po pravdě, moc Boží vás naplní, když budete takto u jeho stolu jíst. Ale Satan promění v dýmající bažinu tělo toho, při kterém nejsou během jídla přítomni andělé vzduchu a vody. A Pán jej nestrpí více u svého stolu. Neboť stůl Pána je jako oltář a ten, který jí u stolu Boha, je v chrámu.
Vpravdě pravím vám, těla synů člověka budou proměnena v chrám a vnitřní orgány v oltář, když dodržují přikázání Boží. Nepokládejte proto nic na oltář Boha, když je váš duch mrzutý, ani nesmýšlejte špatně o druhých v chrámu Božím. A přistupujte k tomu nejsvětějšímu Pána jen tehdy, když vás naplní volání jeho andělů, neboť vše, co sníte ve smutku nebo hněvu nebo bez přání, se stane jedem. Neboť dech Satana vše znečistí. Pokládejte své dary na oltář svého těla s radostí a nechte všechny zlé myšlenky od vás odplynout, jestliže přijímáte ve svém těle Boží sílu z jeho stolu. A nesedejte nikdy ke stolu Božímu, dokud vás nezavolá anděl chuti. Radujte se proto vždy s anděly Božími u jejich královského stolu, neboť to potěší srdce Pána. A vaše dny na zemi se prodlouží, neboť vám po všechny dny bude sloužit ten nejvzácnější z Božích služebníků: anděl radosti.
A nezapomínejte, že každý sedmý den je svatý a zasvěcený Bohu. Po šest dnů živte svoje tělo dary Matky země, ale sedmého dne zasvěťte své tělo svému nebeskému Otci. A sedmý den nejezte žádné pozemské pokrmy, ale žijte jen ze Slova Božího. A buďte celý den s anděly Pána v říši nebeského Otce. A sedmého dne budou andělé Boží ve vašem těle stavět království Boží, tak jako vy pracujete po šest dnů v království Matky země. A žádná strava ať v tento sedmý den neztíží práci andělům ve vašem těle. A Bůh vám dá dlouhý život na zemi, abyste mohli získat věčný život v říší nebes. Neboť vpravdě pravím vám, jestliže již nespatříte žádnou nemoc na zemi, budete žít navždy v království nebes. A Bůh vám pošle každé ráno anděla sluneční záře, aby vás probudil ze spánku. Proto poslechněte výzvy Boha a nezůstávejte ležet líně ve svých postelích, neboť andělé vzduchu a vody na vás venku již čekají. A pracujte celý den s anděly Matky země, abyste ji i její díla stále lépe poznávali. Ale když slunce zapadne a nebeský Otec vám pošle svého milovaného anděla spánek, pak odpočívejte a zůstaňte celou noc s anděly spánku. A tehdy vám pošle váš nebeský Otec své neznámé anděly, aby s vámi byli v noci, dlouhé jako život. A ti neznámí andělé nebeského Otce vás budou učit mnoho věcí z říše Boží, stejně jako andělé, které znáte od Matky země, vás poučují ve věcech její říše. Neboť vpravdě pravím vám, budete každou noc hosty v království svého nebeského Otce, když budete zachovávat jeho přikázání. A když se ráno probudíte, pocítíte sílu těchto neznámých andělů. A váš nebeský Otec je vyšle každou noc, aby budovali vašeho ducha, právě tak, jako každý den posílá Matka země své anděly, aby stavěli vaše tělo. Neboť vpravdě pravím vám, jestliže vás během dne zahaluje do svého obětí Matka země a v noci vám vdechuje své políbení nebeský
Otec, pak se stanou synové člověka syny Božími. Odolávejte dnem i nocí pokušením Satana. Nebděte v noci ani nespěte ve dne, aby vás andělé neopustili. A nemějte žádné potěšení z pití nebo nějakého kouře Satana, které vás v noci udržují vzhůru a ve dne nechají spát. Neboť vám říkám, všechny nápoje a veškerý kouř Satana jsou odpornostmi v očích Boha.
Nedopouštějte se smilstva ve dne ani v noci, neboť nezřízený pohlavní život je jako strom, z jehož kmene vytéká šťáva. A tento strom předčasně usychá a nenese ovoce. Proto nechoďte za nevěstkami, aby Satan nevysušil vaše těla a Pán neučinil vaši setbu neúrodnou. Vyhýbejte se všemu, co je příliš horké nebo příliš studené. Neboť to je vůlí vaší Matky země, že vašemu tělu neprospívá ani žár ani chlad. A nenechte svá těla zahřát nebo ochladit více než vás Boží andělé zahřívají nebo ochlazují. A když budete zachovávat přikázání své Matky země, tak vám vždy, když bude vaše tělo příliš horké, pošle svého anděla chladu, aby vás chladil, a kdykoli bude vaše tělo prochladlé, ona vám pošle svého anděla tepla, aby vás ohřál.
Následujte příkladu všech andělů nebeského Otce a Matky země, kteří ve dne v noci nepřetržitě pracují ve svých říších nebe a země. Proto v sobě přijměte také nejsilnějšího anděla Božího, anděla činu, a pracujte společně na říši Boží. Následujte příkladu tekoucí vody, vanoucího větru, vycházení a zapadání slunce, růstu rostlin a stromů, zvířat, jak běhají a jak si hrají, přibývání a ubývání měsíce, hvězd, jak přicházejí a zase se vzdalují, všechno toto se pohybuje a vykonává svou práci. Neboť vše, v čem je život, se pohybuje a jenom mrtvé je ztrnulé. A Bůh je Bůh živých a Satan těch mrtvých. Proto služte živému Bohu, abyste získali věčný pohyb života a abyste ušli věčnému tichu smrti.
Pracujte proto nepřetržitě na říši Boha, abyste nebyli uvrženi do říše Satana. Neboť věčná radost panuje v živé říši Boží, ale hluboký smutek zatemňuje Satanovu říši smrti. Buďte proto pravými syny své Matky země a svého nebeského Otce, abyste neupadli do otroctví Satana. A vaše Matka Země a Otec nebeský vám budou posílat své anděly, aby vás učili, milovali vás a sloužili vám. A jejich andělé zapíšou přikázání Boží do vaší hlavy, do vašeho srdce a do vašich rukou, abyste přikázání Boží věděli, cítili a konali.
A modlete se každý den ke svému nebeskému Otci a Matce zemi, aby se vaše duše stala dokonalou, tak dokonalou, jako je Svatý Duch Otce, a aby se vaše těla stala tak dokonalými, jako je tělo vaší Matky země. Neboť jestliže jejich přikázání rozumíte, cítíte a vykonáváte, pak vám bude dáno vše, oč svého nebeského Otce a Matku zemi poprosíte. Neboť moudrost, láska a moc Boží jsou nade vším.
Modlete se proto ke svému nebeskému Otci takto:
"Otče náš, který jsi na nebi, buď posvěceno tvé jméno. Přijď tvé království. Tvá vůle se staň na zemi jako na nebi. Dej nám náš denní chléb. A odpusť nám naše viny, jako my odpouštíme našim viníkům. A neuveď nás do pokušení, ale vysvoboď nás ode zlého. Neboť tvé je království, moc a sláva navěky. Amen."
A takto se modlete také ke své Matce zemi:
"Matko naše, která jsi na zemi, buď posvěceno tvé jméno. Přijď tvé království a tvá vůle se staň v nás jako v tobě. Vysíláš každý den své anděly, pošli je také nám. Odpusť nám naše hříchy, jako my usmiřujeme všechny své hříchy vůči tobě. A neveď nás do nemoci, ale vysvoboď nás ode všeho utrpení, neboť tvá je země, tělo i zdraví. Amen."
A všichni se modlili společně s Ježíšem k nebeskému Otci a Matce zemi. A potom k nim Ježíš promluvil takto: "Stejně tak, jako bude vaše tělo znovuzrozené pomocí andělů Matky země, právě tak může být znovuzrozen váš duch pomocí andělů nebeského Otce. Buďte proto pravými syny svého Otce a své matky a praví bratři synů člověka. Až dosud jste vedli se svým Otcem, se svou Matkou a se svými bratry válku. A sloužili jste Satanovi. Ode dneška žijte v míru se svým nebeským Otcem a Matkou zemí a se svými bratry, syny člověka. A bojujte jen proti Satanovi, aby vás neoloupil o mír. Dávám vašemu tělu mír vaší matky země a vašemu duchu mír vašeho nebeského Otce. Nechť mír obou panuje mezi lidskými syny. Přijďte ke mně všichni, kteří jste znaveni a trpíte sporem a tísní. Neboť můj mír vás posilní a občerství. Neboť můj mír přetéká radostí. Proto vás zdravím vždy takto : "Mír buď s vámi!"
Zdravte se také tak, aby se na vaše těla snášel mír Matky země a na vašeho ducha mír nebeského Otce. A potom najdete mír také mezi sebou, neboť říše Boží je ve vás. Jděte nyní zpátky ke svým bratřím, se kterými jste dosud žili v boji a dejte jim svůj mír. Šťastní jsou ti, kteří usilují o mír, neboť ti najdou mír Boží. Jděte a již víc nehřešte. A dávejte každému svůj mír, tak jako já jsem vám dal mír svůj. Neboť můj mír je od Boha. Mír buď s vámi.
A opustil je.
A jeho mír do nich vstoupil. A do jejich srdce anděl lásky, do jejich hlavy moudrost zákonů a do jejich rukou síla znovuzrození. Tak šli dál mezi lidské syny a dcery, aby přinášeli světlo míru těm, kteří bojovali v temnotě.
A rozešli se a přáli si navzájem:
"MÍR BUĎ S VÁMI "
DODATEK
Staré učení z přítmí dějin
Od starých časů historie existuje pozoruhodné učení, které je universální v použití a nadčasové ve své moudrosti. Jeho zlomky nacházíme v sumerských hieroglyfech a na kamenech a hliněných střepinách, až osm tisíc let starých. Některé ze symbolů, jako slunce, měsíc, vzduch, voda a další přírodní živly, jsou dokonce ještě starší, sahají až do doby kataklizmatu, ukončujícího čtvrtohory (Diluvium). Kolik tisíc let před tím toto učení existovalo, je neznámo. Stopy tohoto učení lze nalézt téměř v každé zemi a každé církvi. Jeho základní principy byly učeny ve staré Persii, Egyptě, Indii, Tibetu, Číně, Palestině, Řecku a mnoha dalších zemích. Ale ve velmi čisté formě bylo předáváno Esejským, kteří žili v posledních dvou nebo třech stoletích před Kristem a v prvním století po Kristu u Mrtvého moře v Palestině a u Mareotiského jezera v Egyptě. V Palestině a Sýrii byli členové tohoto bratrstva známí jako Esejští, v Egyptě jako Terapeuti, tj. léčitelé. Neví se, odkud přišli, ale je jisté, že jako bratrstvo Esejští existovali velmi dlouho, snad pod jinými jmény v jiných zemích.
Učení se objevuje v Zendavestě Zarathuštry, který mu dal živou formu, jež přetrvala tisíce let. Obsahuje základní pojetí véd a upanišad v brahmanismu, odvozuje se z něj rovněž indický systém jóga. Buddha učil později v podstatě stejné ideje a jeho svatý strom bódhi odpovídá stromu života Esejských. V Tibetu našlo učení výraz v tibetském kole života, dharmě. Pythagorejci a stoikové starého Řecka také v mnohém následovali principy Esejských svým způsobem života. Stejné staré učení bylo základem adóniské kultury Féničanů, alexandrijské školy filosofie v Egyptě a přineslo mnoho různým větvím západní kultury - svobodným zednářům, gnostikům, kabalistům a křesťanům. Ježíš je intepretoval v jeho nejjemnější a nejkrásnější formě v Devíti blahořečeních kázání na hoře.
Bratrstvo Esejských u Mrtvého moře
Esejští žili na pobřeží jezer a řek, daleko od měst a vesnic a ve svém společenství si vše stejně rozdělovali. Byli hlavně zemědělci a lesníci a měli tak rozsáhlé vědomosti o obilí, půdě a podnebních podmínkách, že dosáhli v pěstování ovoce a zeleniny značné rozmanitosti v poměrně pusté oblasti a při minimu vynaložené práce. Neměli žádné služebníky nebo otroky a říkalo se o nich, že byli prvními lidmi, kteří teoreticky i prakticky otroctví zavrhli. Mezi nimi nebyli ani chudí, ani bohatí, obojí spatřovali jako odchylku od Zákona. Založili vlastní ekonomický systém, který spočíval plně na Zákoně, a ukázali, že lze dosáhnout všech potravinových a materiálních potřeb lidí bez zápasu, jednoduše znalostí zákonů. Mnoho času věnovali studiu starých písem a zabývali se zvláštními odvětvími výchovy, léčení a astronomie.
Převzali dědictví chaldejské a perské astronomie a egyptského umění léčitelství. Byli zasvěceni do proroctví, na které se připravovali dlouhodobými půsty. Právě tak se vyznali v užívání léčivých bylin. Žili jednoduchý, uspořádaný život, vstávali ráno před východem slunce, aby byli ve spojení s přírodními silami, koupel ve studené vodě byla pro ně obřadem a nosili bílé oděvy. Po denní práci na polích a vinicích pojedli mlčky své jídlo, zahájené a ukončené modlitbou. Jedli zcela vegetariánsky, nedotkli se ani jídel z masa, ani ostrých nápojů. Večery věnovali studiu a spojení s nebeskými silami. Večer byl počátkem dne a jejich sabbat nebo sváteční den začal v pátek večer, prvním dnu týdne. Tento den vyplnili studiem, diskusemi, rozhovory s návštěvníky a hrou na jistý hudební nástroj, jehož zbytky byly nalezeny. Díky svému způsobu života dosahovali vysokého věku 12O a více let a připisovala se jim podivuhodná síla a vytrvalost. Vším konáním vyjadřovali tvůrčí lásku.
Záznamy o životě Esejských nám byly dochovány ve spisech jejich současníků. Plinius římský občan, Philo alexandrijský filosof, Josephus Flavius, římský historik Solanius a další se vyjadřovali o nich rozličně: "zvláštní rasa, pozoruhodnější než kterákoli jiná na světě", "nejstarší zasvěcenci, kteří své učení obdrželi ve Střední Asii", "tradice, přechované z dávných dob", "stálá a neměnná svatost v myšlenkách, slovech a idejích". Skutečnost, že toto velmi staré učení přetrvalo věky, dosvědčuje, že to nemůže být výplod jednotlivce nebo určitých lidí, ale že to je interpretace - přenos skrze velké učitele - zákonu Universa, základního zákona, věčného a neměnného jako hvězdy ve svém oběhu.
Je stejné dnes jako před dvěma nebo desítkami tisíc let a ještě i dnes stejně použitelné. Část vnějšího učení je v aramejských textech přechovávána ve Vatikáně v Římě. Některé slovanské texty se nalézají v majetku Habsburků v Rakousku a říká se, že byly ve třináctém století přineseny na západ nestoriánskými kněžími, kteří prchali před nájezdy Džingischána z Asie. A pak jsou tu svitky od Mrtvého moře, které našla před čtyřiceti lety zvědavá koza. Díky suchosti jeskyní, ve kterých byly u Mrtvého moře zahrabány, přežilo mnoho svitků tisíciletí a přineslo uprostřed dvacátého století náhlou pozornost pro Esejské.
(z: "Search for the Ageless" svazek I. od Dr.E.B. Szekely, 1977)